Hlavní obsah
Lidé a společnost

Zoufalý Michael Douglas na syna najal únosce. Dědic miliard prodával pervitin s pistolí za pasem

Foto: By Lyn Fairly Media, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=129047475

Cameron Douglas se narodil se jménem, které v Hollywoodu znamená vše. Syn Michaela a vnuk Kirka měl svět u nohou, místo toho si vybral pervitin a život za hranou zákona.

Článek

Zvony. V tichu malé cely se náhle rozeznívají, i když kolem panuje hrobové ticho.Vzpomínka na drogový rauš. Na tekutý jed, který si kdysi vpichoval do žil tak dlouho, až měl celé paže i nohy poseté jizvami. Když už neměl kam píchnout, mířil jehlou do žeber a krku – jen aby uslyšel „zvonkohru“, jak feťáci přezdívají dávce, po níž slyší dunět zvony přímo uvnitř lebky.

Ze své cely nevidí téměř nic – jen škvírou ve dveřích zahlédne pohyb stínu a skrze drobné okénko ve zdi občas pronikne tenký paprsek světla. Jedinými zvuky jsou vzdálené ozvěny kroků a křik odkudsi z útrob věznice. Zbytek tvoří už jen vlastní myšlenky – neodbytné, kruté – které se mu honí hlavou a není před nimi úniku.

Tím vězněm je Cameron Douglas – syn filmové hvězdy a vnuk hollywoodské legendy. Narodil se se slavným příjmením a zlatou lžičkou v puse, ale skončil na místě, odkud se zdá návrat takřka nemožný. Sedm let strávil za mřížemi federální věznice, z toho dva roky v absolutní samotě betonové cely. Jak se mohla nadějná ratolest herecké dynastie ocitnout v takovém pekle?

Dětství ve stínu slávy

Cameron Morrell Douglas se narodil 13. prosince 1978 jako jediné dítě oscarového herce Michaela Douglase a producentky Diandry Lukerové. Jako vnuk legendárního Kirka Douglase byl od kolébky součástí slavného rodinného klanu. Dětství prožil v přepychu hollywoodské smetánky – na první pohled mu nic nechybělo.

Uvnitř však postupně cítil narůstající tíži svého jména a osamění. Otec Michael byl tehdy na vrcholu kariéry a často mimo domov. „Byl jsem jedináček s tátou, který byl pořád pryč, a velmi mladou mámou. Snažil jsem se pochopit svět kolem sebe… přijít na to, kam vlastně patřím,“ vzpomínal později Cameron.

Sláva jeho otce byla dvousečná – zajistila sice rodině bohatství, ale malému Cameronovi přinesla i pocity izolace. První experimenty s alkoholem a marihuanou přišly už ve třinácti, kokain ochutnal v patnácti, v sedmnácti zkusil pervitin. Drogy pro něj byly únikem. Poskytovaly mu falešný pocit jistoty v době, kdy se cítil ztracený.

Jenže počáteční úleva se brzy změnila v nekontrolovatelnou spirálu. Z rekreačních experimentů se stala závislost na tvrdých drogách. V dvaceti se Cameron propadl do užívání kokainu a heroinu naprosto bez zábran. Jeho život se začal točit jen kolem jediné věci – shánění další dávky.

Aby měl na svou stále rostoucí spotřebu, nezdráhal se rozšířit aktivity i na prodej drog. „Bylo mi něco přes dvacet, u sebe jsem nosil zbraň a prodával metamfetaminy, jen abych utáhl svůj návyk,“ přiznal hořce. „Nenáviděl jsem tu spoušť, kterou drogy v mém životě napáchaly, ale nedokázal jsem přestat,“ popsal později. Tak mocné bylo sevření závislosti, že mu vzalo veškerou vůli.

Za hranou zákona

Rodiče se léta pokoušeli syna zachránit, ale marně. Cameron pomoc odmítal. Jeho otec prožíval muka bezmoci, zatímco sledoval synův sešup. „Byly momenty, kdy naděje pohasínala… a pak se ten vlak prostě rozjel z nádraží,“ vzpomínal na nejhorší fáze. V jednu takovou chvíli se na syna podíval a musel mu říct: „Víš, že tě miluju, ale dál už nemůžu – musím chránit sebe a rodinu“.

Michael i Cameronova matka Diandra zkoušeli vše – terapie, odvykačky, ultimáta. Zoufalý Michael dokonce najal dva muže, kteří měli jeho syna unést a odvést na léčení násilím. Jenže Cameron zuřivě kladl odpor. Vzdoroval tak agresivně, že z únosu sešlo. Poté otec se synem dlouho nepromluvil.

Pak přišel moment, kdy Kirk a Michael nabídli Cameronovi roli ve společném filmu It Runs in the Family (Tak to chodí) pod podmínkou, že absolvuje léčbu. I to však přineslo jen dočasné výsledky – Cameron si v roce 2003 skutečně zahrál po boku otce a dědečka, tři generace Douglasů na plátně.

Na okamžik se zdálo, že se našel – pod dohledem rodiny a ve světle kamer se na chvíli vymanil z osamění. Jenže po natáčení staré démony probudila nová vlna večírků a Cameron do nich padl hlouběji než kdy dřív.

Když se dostanete tak hluboko, zbývají dvě možnosti: vězení, nebo smrt,“ řekl Cameron o stavu, kdy byl úplně pohlcen závislostí. Sám jako by nevěřil, že by mohl uniknout jinak.

Už v předchozích letech se přitom dostal do křížku se zákonem – koncem 90. let byl jednou zatčen s kokainem a v roce 2007 policie našla v autě, kde seděl, injekční stříkačku s drogou.

Přesto se Cameron dosud vyhýbal tvrdým následkům. Až léto 2009 všechno změnilo. Neodvratně se blížil moment, kdy narazí na dno. Jednatřicetiletý Cameron zatčen agenty americké DEA během protidrogové akce v hotelu na Manhattanu.

V jeho pokoji zajistili 8 uncí metamfetaminu – množství dostatečné k obvinění z velkodistribuce. Cameronův svět se v tu chvíli zhroutil. Hrozilo mu minimálně 10 let za mřížemi, v krajním případě až doživotí.

Před soudem Michael se slzami v očích prosil o shovívavost pro svého syna. V dopise soudci uznal, že jako otec udělal chyby, ale zdůraznil, že Cameron není zlý člověk – jen ztracený a nemocný – a že potřebuje spíš pomoc než exemplární trest.

Rodinné „prokletí drog“, jak to nazval tisk, si zkrátka vybíralo svou daň. Michael sám v 90. letech absolvoval léčbu závislosti na alkoholu a jeho mladší bratr Eric podlehl v roce 2004 předávkování.

Sedm let ve vězení

V dubnu 2010 si Cameron vyslechl rozsudek: pět let odnětí svobody. Soudce Richard Berman doufal, že trest pro něj bude příležitostí, jak se zbavit drog jednou provždy. Mladý Douglas nastoupil do federální věznice, kde měl v izolaci a pod dohledem dostat šanci vystřízlivět.

Jenže ani zamřížovaná cela zpočátku nedokázala uhasit jeho zhoubnou touhu. V roce 2011 byl Cameron přistižen, že má ve vězení u sebe drogy – staré návyky pokračovaly i za zamčenými dveřmi. Za porušení kázně ho neminul tvrdý postih. K původnímu trestu mu byly přičteny další roky navíc a úřady ho umístily do přísné samovazby.

Tak se ocitl doslova na samotném dně – v betonové kobce o pár metrech čtverečních, daleko od ostatních vězňů, bez kontaktu s okolním světem. Tam strávil v souhrnu dva roky. „Bylo to utrpení – psychické mučení,“ přiznal s odstupem.

I přesto dodává, že právě tahle krutá zkušenost pro něj byla možná nutným očistcem. Ve věznici získal pověst udavače, který práskl své komplice, a stal se terčem nenávisti – jeden vězeň mu dokonce v roce 2012 zlomil nohu za to, že údajně „donášel“. Slavné jméno tu nebylo k ničemu. Spíš naopak, budilo pozornost, která se ve vězeňské hierarchii neodpouští.

Cameron mezitím v tiché cele bojoval sám se sebou. Právě v těch nejtěžších chvílích se však cosi změnilo. Když mu soud roku 2013 zamítl poslední odvolání a bylo jasné, že za mřížemi stráví téměř osm let, „něco se uvnitř mě zlomilo,“ popsal později.

Ve vězení se Cameronovi poprvé po mnoha letech pročistila hlava – paradoxně až díky tomu, že neměl jinou možnost. Abstinenční peklo postupně odeznělo a on střízlivěl. Začal znovu posilovat tělo i vůli. Ponořil se do knih, četl filosofii a pustil se do psaní deníku a básní, aby se nezbláznil.

Cesta zpět na světlo

V srpnu 2016, po sedmi letech za mřížemi, byl Cameron Douglas nečekaně propuštěn dříve na svobodu a převezen do resocializačního centra v New Yorku. Původně měl zůstat uvězněn až do roku 2018, ale díky dobrému chování mu byl zbytek trestu prominut. Bylo mu 37 let a ocitl se venku jako nový člověk.

Návrat samozřejmě nebyl jednoduchý. Cameron vyšel z vězení s tetováním obličeje svého otce a dědečka přes celou hruď – jejich tváře si nechal zvěčnit na tělo jako trvalou připomínku rodinných kořenů a také slibu, že už je nezklame.

Velkou oporou mu byla jeho přítelkyně Viviane Thibesová, brazilská instruktorka jógy, která na něj věrně čekala po celou dobu jeho uvěznění. Rok po propuštění mu porodila dceru, malou Luu Izzy Douglasovou, v prosinci 2017. S Viviane přivítali na svět v roce 2020 ještě syna Rydera, a Cameron se rozhodl svou minulost proměnit ve varovný příběh pro druhé. V říjnu 2019 vydal memoáry Long Way Home (Dlouhá cesta domů), v nichž se s odzbrojující upřímností vypsal ze svého pádu i trnité cesty zpátky.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Cameron_Douglas

https://people.com/movies/cameron-douglas-drugs-were-path-out-of-loneliness/

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-synovi-herce-michaela-douglase-hrozi-deset-let-vezeni-za-drzeni-drog-24853

https://www.eonline.com/news/784183/michael-douglas-son-cameron-douglas-released-from-prison-almost-7-years-after-drug-conviction

https://abcnews.com/GMA/Culture/cameron-douglas-opens-drug-addiction-prison-time/story?id=66369320

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz