Článek
Nejasná minulost
Tento rozsáhlý systém podzemních chodeb se nachází pod hlavním městem Vysočiny. S délkou asi 25 km se tak jedná o druhý nejrozsáhlejší systém podzemních tunelů v České republice. Tyto spletité chodby se nacházejí pod celým městem a také pod většinou památek, které se v tomto městě s bohatou historii nacházejí. Existuje hned několik různých teorii ohledně vzniku jihlavských podzemních chodeb, které jsou někdy také mylně nazývány katakombami, ačkoliv nikdy nesloužily jako pohřebiště. S největší pravděpodobností začaly tyto chodby vznikat zhruba ve 14. – 16. století, v době budování a rozšiřování města. Nejprve se pod některými budovami začaly stavět sklepy, které však později byly rozšiřovány a prohlubovány. Majitelé později tyto prostory využívali k ukládání cenností či při zavádění kanalizace. Mezi další teorie ohledně vzniku těchto chodeb také dlouho patřila ta, která uváděla, že tento systém tunelů vznikl v důsledku těžby stříbra, což však bylo později díky geologickým výzkumům vyvráceno. Objevily se i spekulace o vojenském využití, to však potvrzeno také nebylo. Vojenské využití přišlo až za druhé světové války, kdy jej údajně využívalo gestapo jako protivojenský kryt. V druhé polovině minulého století byl také téměř celý prostor z bezpečnostních důvodů vybetonován, což však mělo nepochybně vliv na historickou hodnotu této historicko-technické pamětihodnosti. Zpřístupnění těchto unikátních prostor veřejnosti umožnilo v 90. letech místní občanské sdružení Jihlavský netopýr.
Svítící chodba
Součástí tohoto systému chodeb je také záhadami opředená zeleně svítící chodba zvaná svítivka. Stejně jako historie celého systému podzemních tunelů je i tato svítící chodba opředena řadou záhad ohledně původu této záře. Podle správce majetku města Jihlavy Jana Šustra se měla v podzemí nacházet ještě jedna svítící chodba. O té se však dlouhé roky nevědělo a až v 21. století byla tato chodba skutečně nalezena. Tato druhá zeleně světélkující chodba dokonce svítí více než ta první. Zpřístupněná chodba se nachází v podzemí kostela sv. Ignáce a bývalých kasáren, ve kterých v období 2. světové války sídlil také Wehrmacht. Tento úsek chodby začne po osvícení stěny světélkovat lehce zeleným světlem. O původu této chodby se do dnešní doby vede řada diskusí. Jednou z teorii je například to, že by se mohlo jednat o zbytky stříbra z důlní činnosti. Tato verze však byla vyvrácená odbornou geologickou expertízou. Navíc této teorii nenaznačuje ani tvar chodeb, který je od těch důlních zcela odlišný či fakt, že zdejší ruda žádné stříbro neobsahovala. Mezi další verze patří např. obsah fosforu, světélkující bakterie, různé houby či plísně. Mimo jiné se zde vedly spekulace o možnosti výskytu radioaktivní horniny, ta však byla po podrobném přezkoumání vyvrácena.
Skutečně se ve Svítívce děje něco nadpřirozeného?
Toto zapeklité tajemství nakonec odhalil záhadolog Ivan Mackerle společně s geochemikem Walterem Pavlišem, díky kterým došlo ke zjištění, že se nátěr na stěnách skládá z barytu a wurtzitu. Tyto typy nátěrů byly za protektorátu běžně využívány např. jako značení cest vedoucích k objektům, které za války sloužily jako protiletadlová ochrana. Tento nátěr je vidět i ve tmě, což se při výpadcích proudu velmi hodilo. Ačkoliv tedy tato záhadná chodba způsobila v minulosti veliké pozdvižení, a dokonce i spekulace o tom, že se tam děje něco nadpřirozeného, tak právě tato část chodby má vědecké vysvětlení a žádná duchařina se tak nekoná. I přesto však některé části jihlavského podzemí ukrývají mnohá tajemství a nedají tak milovníkům nadpřirozených jevů spát.
Záhadný výklenek
V těchto podzemních chodbách se také nachází výklenek, u kterého citlivější jedinci údajně cítí nadpřirozené síly. Tato část chodby v minulosti také zaujala reportéra Stanislava Motla, který se rozhodl v těchto chodbách přenocovat. Ten zde nafilmoval něco, co se zdálo být jako stín postavy. Tento výklenek se nachází na okraji svítivé chodby ve skalní stěně, která připomíná gotickou bránu a prochází tudy geologický zlom. Dle výpovědí citlivějších návštěvníků by zde měl být cítit proud negativní či dokonce zlé energie, která by měla proudit právě z tohoto výklenku. Mezi záhadology a milovníky paranormálních jevů se vedou jisté diskuze o tom, že by výklenek měl tvořit průchod pro různé nadpřirozené bytosti. Výklenek v minulosti zaujal i proutkaře a léčitele Rudolfa Pitra, který tvrdil, že by se za výklenkem měla skutečně nacházet dutina. Poté, co brněnští geofyzikové prozářili chodbu geofyzikálním radarem, tak se ukázalo, že by se v místě za stěnou měla skutečně nacházet jakási čtvercová dutina. Bylo rozhodnuto o navrtání se do dutiny, což měl povolit tehdejší starosta Jihlavy František Dohnal. Pomocí vrtáku však žádný prostor za stěnou nalezen nebyl, a to ani při dalších zkušebních sondách.
Závěrem
Jihlavské podzemní chodby jsou zcela jistě historicky unikátním a zajímavým místem. Je to místo, kde se citlivějším jedincům může skutečně udělat nevolno, to však nemusí nutně znamenat něco nadpřirozeného. Návštěvníkům se zde může udělat nevolno například vlivem změny tlaku, rozdílné hustoty a kvality vzduchu či jiných podmínek. Ať už vás zajímají strašidelné příběhy či reálný historický základ a vědecká fakta, Jihlavské podzemní chodby a jejich prohlídkové okruhy můžou být skvělým místem k navštívení.
Zdroje
