Článek
Cíle úpravy jsou jasné – pozůstalí nemají být konfrontování nabídkou pohřební služby v extrémně stresové situaci, kdy je jim oznámeno úmrtí blízkého. Zákon tak brání mj. tomu, aby se osoby v pomocných profesích změnily v distributory reklamy. To poslední, co chceme, aby kondolující lékař či policista vtisknul do ruky zdrceného člověka reklamní letáček.
Doslovný výklad zákona by ale mohl vést k závěru, že reklama na pohřební ústav nesmí být šířena ani ve vitríně, kde jsou vyvěšena smuteční oznámení (parte).
Rozhlédneme-li se po českých ulicích, zjistíme, že to není nijak výjimečné, naopak. Reklamní vývěsky a nástěnky pohřební služby jsou obvykle plné smutečních oznámení a veřejnost je nevnímá jako něco nepatřičného, ale bere je jako standard (do vitríny se navíc umísťují se souhlasem objednatele pohřbu).
Některé úřady to ale viděly jinak. V roce 2013 udělil Krajský úřad Olomouckého kraje pokutu pohřebnímu ústavu ve výši 8 tis. Kč za to, že v Olomouci měla na dvou místech umístěnu vitrínu, ve které byla ve spodní části vyvěšena oznámení o úmrtí (parte) a v horní části byly vyvěšeny reklamní materiály. Podle Krajského úřadu tím firma porušila zákon, protože spojila reklamu s „oznamováním o smrtí“.
Společnost se naštěstí bránila a věc skončila u Krajského soudu[1]. Ten předvedl ukázkový, velmi rozumný (protože restriktivní) výklad přísného zákazu v zákoně o regulaci reklamy.
Soud vyšel z toho, že regulace reklamy představuje zásah do práva podnikat a měla by být vykládána proporčně. Zákaz dopadá podle soudu jen na situace, kdy je úmrtí určité osoby oznamováno jejím pozůstalým. Jen v takovém případě je třeba vzhledem k zármutku a duševního rozrušení úplně vyloučit šíření jakékoli reklamy. Slovy soudu je v těchto situacích „neetické jakoukoli formou obtěžovat pozůstalé nabízením pohřebnických či jiných služeb a rušit je ve zpracování jejich duševního rozrušení“.
U kolemjdoucích, kteří přečtou materiály ve vitríně, nelze předpokládat citové rozrušení jako u pozůstalých, a i kdyby snad ano, nemá jejich rozrušení vliv na jejich ekonomické rozhodování.
Soud tedy zákonný zákaz vyložil restriktivně – vztáhnul jej pouze na situace, kdy bylo úmrtí určité osoby oznamováno jejím pozůstalým. Vitrína pohřebního ústavu doplněná o smuteční oznámení (parte), je tedy z pohledu zákona o regulaci reklamy v pořádku.
Krajský soud předvedl ukázkovou výkladovou redukci respektující účel právní úpravy.
_______________________________
[1] Srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2015, čj. 22 A 127/2013-30.
