Článek
Při každodenním rychlém nákupu v supermarketech, kdy lidé unaveně spěchají z jedné schůzky na druhou, hází zboží na jedoucí pás a mechanicky přikládají platební karty k terminálům, málokdo věnuje pozornost člověku, který za tou kasou sedí. Většina české společnosti žije v hluboce zakořeněném, avšak neuvěřitelně pokryteckém stereotypu, že manuální práce za pokladnou je určena výhradně pro ty, kteří se v mládí špatně učili, nemají žádné vyšší vzdělání, chybí jim ambice a v životě zkrátka nedokázali dosáhnout ničeho lepšího.
Tento povrchní, zdlouhavý a často velmi povýšený pohled zákazníků z řad nablýskaného korporátního světa však zcela ignoruje syrovou realitu současné ekonomiky. Pod unifikovanou firemní zástěrou a za neustálým pípáním skeneru se totiž v reálném světě až šokujícím způsobem často skrývají lidé s obrovskými profesními zkušenostmi, kteří si prožili úspěšné dekády na úplně jiných společenských pozicích.
Když se podíváte hluboko pod kapotu životních příběhů těchto žen a mužů na pokladnách, zjistíte, jak strašně tenký led se pod námi všemi ve skutečnosti nachází. Tyto ženy neprožívají žádnou osobní hysterii ani se neproměnily v ublížené oběti systému, které by po nocích plakaly do polštáře a stěžovaly si na nespravedlnost světa. Když je drsná shoda okolností, krach rodinného byznysu nebo arogance mladých personalistů odřízly od jejich původní kariéry, projevily neuvěřitelnou vnitřní disciplínu, odhodily veškeré falešné ego a šly dělat tu jedinou práci, která jim okamžitě a bez zbytečných řečí umožnila zaplatit složenky za energie a uživit rodinu.
Největším hříchem a zároveň největší marností celého tohoto nastavení je fakt, že selský rozum a celoživotní mistrovství v řízení financí se za pokladnou mění v mechanické pípání rohlíků, protože korporátní tabulky v Česku nedokážou potenciál starší generace vůbec smysluplně využít. Zkušená žena, která kdysi vyjednávala s bankami a nesla obří finanční odpovědnost, musí u pokladny snášet absurdní buzeraci od mladých mistrů směn, kteří jí tvrdě strhávají prémie za každou minutu strávenou na toaletě a měří jí vteřinovou rychlost skenování zboží.
Celá tato situace však není žádnou lacinou tragédií, je to neúprosná a čistá realita dnešní doby, kde se poctivá lidská hrdost nepozná podle nablýskané vizitky s anglickým titulem, ale podle odvahy postavit se k nepříznivému osudu čelem, vztyčit hlavu a vykonávat jakoukoliv poctivou práci s naprostou důstojností a ledovým klidem.
Tento hluboký společenský kontrast nám tak nastavuje neskutečně upřímné zrcadlo o tom, kde se v naší zemi nacházejí ty skutečně silné osobnosti s pevným charakterem. Až příště projedete kolem pokladny a budete mít tendenci nad unavenou ženou za kasou v duchu kroutit hlavou, zastavte se, zhluboka se nadechněte a podívejte se na ni úplně jinýma očima.
Možná totiž koukáte na člověka, který má v malíčku víc ekonomických znalostí, životní moudrosti a odvahy než celý zástup koordinátorů firemního štěstí v klimatizovaných kancelářích nad nimi. Hodnoty se totiž nikdy netvořily prázdným schůzováním, ale schopností přežít, vydržet a jít dál s čistým štítem, což z těchto zdánlivě neviditelných lidí za kasou dělá ty největší hrdiny naší každodenní reality, bez kterých by se celá ta naše nablýskaná spotřební společnost během jediného dne totálně zhroutila.
Zdroje:
- Sociologický ústav Akademie věd ČR: Výzkumné zprávy o fenoménu nucené profesní mobility u žen po padesátce, analýzy věkové diskriminace (ageismu) and sociálního statusu manuálně pracujících v ČR.
- Vysoká škola ekonomická v Praze (Fakulta podnikohospodářská): Studie o produktivitě práce v maloobchodních řetězcích, psychologii zvládání profesního propadu a adaptaci bývalých OSVČ na zaměstnanecké pozice.
