Článek
V dubnu roku 1938 pracoval sedmadvacetiletý chemik Roy Plunkett v laboratořích americké společnosti DuPont. Jeho úkolem bylo vyvinout nový, bezpečnější typ chladicího plynu pro chladničky, který by nahradil tehdy používané toxické látky jako čpavek nebo oxid siřičitý. Plunkett experimentoval s tetrafluorethylenem (TFE) – plynem, který skladoval v malých ocelových tlakových lahvích při velmi nízkých teplotách. Když jednoho rána otevřel ventil jedné z těchto lahví, aby plyn vypustil do testovací aparatury, z nádoby nic nevyšlo.
Hmotnost lahve přitom jasně ukazovala, že uvnitř musí materiál stále být. Plunkett společně se svým asistentem ventil odmontoval a lahev otočil dnem vzhůru. Místo plynu z ní vypadl jemný, bílý prášek podobný vosku. Plunkett okamžitě pochopil, že uvnitř nádoby došlo k samovolné chemické reakci zvané polymerace. Molekuly plynu se pod vlivem tlaku a chladu propojily do extrémně dlouhých řetězců a vytvořily zcela novou látku – polytetrafluorethylen (PTFE), kterou si firma později nechala patentovat pod obchodním názvem Teflon.
Následné laboratorní testy ukázaly, že tento náhodně vzniklý materiál má naprosto unikátní vlastnosti. Byl chemicky téměř stoprocentně inertní, což znamenalo, že nereagoval s kyselinami ani jinými agresivními látkami. Navíc odolával extrémním teplotám a měl vůbec nejnižší koeficient tření ze všech tehdy známých pevných látek – byl tak kluzký, že na něm nic nedokázalo přilnout. Kvůli vysokým výrobním nákladům byl materiál nejprve využíván výhradně armádou, například při výrobě těsnění pro tajný projekt Manhattan na vývoj atomové bomby, a později v letectví a kosmonautice pro izolaci kabelů a vrstvy skafandrů.
Myšlenka využít teflon v kuchyni přišla až v roce 1954 ve Francii. Manželka inženýra Marca Grégoira, který teflon používal k povrchové úpravě rybářských prutů, ho požádala, zda by tímto materiálem nezkusil potáhnout její hliníkové pánve na vaření. Výsledek byl natolik revoluční, že Grégoire si nechal technologii patentovat a založil světoznámou značku Tefal. Z materiálu, který vznikl jako nepovedený odpad při výzkumu ledniček, se tak stal globální fenomén, bez kterého si dnes moderní gastronomii ani strojírenství nedokážeme představit.
Použité zdroje:
- Science History Institute – Biografie Roye Plunketta a podrobná historie náhodného objevu PTFE
- DuPont Company Archives – Oficiální historické záznamy výzkumu a registrace ochranné známky Teflon
