Brněnská válka proti stromům. Zbytečné ničení zelené klimatizace v ulicích

V posledních letech můžeme sledovat pozvolný úbytek zeleně v ulicích města Brna. Každá rekonstrukce ulice znamená nejprve kácení. Trend se urychlil zejména v posledních pěti letech, která paradoxně byla ta nejteplejší. Zeleň v ulicích je potřebná pro zadržení prachu, zplodin z aut, produkci kyslíku a konečně kvůli ochlazovacímu efektu. Stromy při fotosyntéze spotřebovávají CO2, sluneční světlo a naopak produkují kyslík a zároveň odpařují vodu, kterou nasávají kořeny z hlubin země. V kombinaci se zastíněním, hlavně díky velkému objemu listoví starých stromů, se tak pod nimi udržuje vlahé mikroklima, které nelze jinými způsoby nahradit. Zastínění pomocí slunečníků není tak efektivní, protože stín je vytvářen tenkou textilií a chybí zmíněný odpar vody, který vysává teplo z okolí. Už na základní škole a potom na střední škole se děti učí o tom, jak funguje fotosyntéza, která vytváří tento ochlazovací efekt.

Vedoucí představitelé měst, kteří by jinak měli jít nám prostým občanům příkladem, ale tuto rovnici asi neznají. Protože jinak by s takovým zápalem nepodporovali odstraňování přírodních klimatizací z ulic. Neznám moc lidí, kteří by si ve vedru vyhodili klímu do kontejneru či ekodvora. Veřejná klimatizace ale mizí z ulic ve velkém navzdory postupujícím vedrům . Představitelé měst nechtějí, aby občané měli v ulicích stín? Málokdo si dá na volební slogan heslo: Více přírodní klimatizace do ulic. Městské stromy jsou v rámci přípravy na kácení pomocí štvavé kampaně nejprve označeny za přestárlé, nebezpečné či rovnou zákeřné a ztrouchnivělé, člověk má pak pocit, že se při sebemenším větříku začnou z korun odlamovat větve, které budou systematicky padat lidem na hlavy. Následně nastoupí maníci s pilami a už to jede. Jindy zase slibují odstranění jednoho stromu a pak zmizne celá alej. Je sice hezké, že se místo pokácených stoletých stromů vysadí nové, to ale bohužel nestačí. Nová výsadba má vlivem klimatických podmínek a přehřátí horší podmínky k růstu. Poměrně často nové sazenice, zakoupené z peněz z našich daní, zahynou, protože nejsou dostatečně zalévány a hnojeny. Hromadná výsadba po vykácení je prosím pěkně špatně. Pětiroční stromek nenahradí padesátiletou lípu, javor či jiný strom. Proč, nemusím vysvětlovat. Navíc plošným vykácení skokově vzroste teplota v ulici o několik stupňů a nový stromek se tak musí rovnou aklimatizovat na vyšší teplotu. Takže omlouvat plošné kácení vysázením mladých stromků je jen zavrženíhodný alibismus. Asi jako kdyby kuchař omlouval spálený řízek krajícem suchého chleba navíc zdarma.

Stromy a keře

Správný postup péče o městskou zeleň by měl být průběžný, výsadba nových stromků mezi ty velké a staré. Teprve až mladé stromky povyrostou, je možné staré stromy pokácet. Nebo kombinace stromů a keřů. Křoviny jsou automaticky považovány za znak neupraveného pozemku a jsou přehlíženy. Upravené křoviny tvoří přívětivou součást parků. Lokality, které nejsou vhodné k jiným účelům, klidně můžou zůstat zarostlé křovím, které produkuje více kyslíku než třeba louka. Navíc křovinami zarostlé pozemky netvoří tepelné ostrovy. Přestože máme 35 let od konce socialismu(od konce režimu, který o obyvatele nepečoval a nedbal o vzhled lidských sídel, ani o klima ve městech) spousta lidí pořád uvažuje jako za socialismu a jako naprogramovaní roboti jedou podle svých zažitých dogmat, protože se to tak přece vždy dělalo. Svět se ale mění rychleji, než bychom si přáli, klimatická změna postupuje a udržovat zkostnatělé prehistorické postupy z minulého století se v péči o městskou zeleň nemusí hrubě vyplatit.

Tráva a květinové záhony

Dnes se opět dostávají do ulic travnaté či květinové záhony. To je dobře, protože pár květin, narcisů či tulipánů jistě potěší každého kolemjdoucího. S trávou to je složitější. Krátce zde můžeme zmínit frenetické sekání trávy, činnost která v myšlení některých dinosaurů znakem nadprůměrné péče o zelené plochy. A tito „správci“ zeleně zapomínají na zalévání, hnojení, výsev nových travních směsí, výsadbu keřů či květin. Vrchol péče o zeleň je dle městských technických služeb vyholení trávníků na dva centimetry. Časté sekání trávy je ale možné jen v deštivých rocích, což ten letošní nebyl. V letošním roce těsně před nástupem veder, tedy někdy v dubnu a květnu, technické služby v Brně ve velkém sekali co se dalo. Sotva dosekli, nastoupila vedra a vyholené trávníky se okamžitě změnily v hnědé uschlé plochy. V kombinaci s nekvalitní trávou, která léta neviděla hnojivo, která je nadměrně ošlapávána nebo slouží jako odstavné plochy pro auta je ale tento typ „údržby“ rychlou cestou do hnědého uschlého pekla.

Abychom ale nebyli pouze kritičtí, zmiňme i jednu povedenou rekonstrukci přímo v centru Brna. Změna myšlení je ale možná jen díky dospělé mladé porevoluční generaci, která se na ty ošklivé a zanedbané parky nemohla dívat. Nově vysetá tráva a květiny vydržely vitální takřka celé léto, zejména díky pravidelnému zavlažování. Povedená revitalizace parku byla oceněna v mnoha soutěžích. Zde se nabízí otázka, zda by něco podobného nemohlo vzniknout i přes ulici místo sochy rudoarmějce. V posledních letech se sice stav parků výrazně zlepšuje, ale bohužel nové parky zatím nevznikají. O nových parkovištích, betonu a asfaltu čteme téměř denně jako o pokroku civilizace, ale o nových parcích např. místo zbouraných domů nečteme nikde. Proč? Udržovat pouze zelené plochy, které tady máme historicky po předcích je zoufale málo. Rozloha asfaltu se zvětšuje při minimální potřebě dopravy, zatímco zeleň ve městech naopak ubývá. Pro pohodlí autodopravy se toho dělá více než pro pohodlí občanů města. Někde je něco špatně.

Ničení stromů a zeleně ve jménu vyššího dobra

V poslední době je bohužel čím dál častější kácení stromů v ulicích i celých městských čtvrtích. Většinou to je spojeno s výstavbou. I když se z řad veřejnosti ozývají hlasy, že rozsáhlé kácení není nutné, bohužel je odezva ze strany radnic spíše minimální, alibistická či dokonce arogantní. Chcete novou kanalizaci, plyn a vodovod? Musíme pokácet stromy. Chcete novou náplavku? Je nutné vše vykácet. Chcete novou dlažbu na náměstí? Zlé přestárlé stromy překáží stavebníkům. Atd. Jediné zdůvodnění většinou občan slyší je to, že stromy zkrátka musí pryč a nedá se nic dělat. Plynová přípojka, kabely musí vést zrovna v místě stromu a jinak to nejde. Proč si ale proboha projektanti nesednou, tady máme stromy, tak rozvody povedeme středem ulice nebo jinak, abychom mohli stromy zachovat. Jistě, při velkých výkopech není možné všechnu zeleň zachovat, ale ze strany stavebníků či projektantů bohužel nevidím žádnou snahu zachovat alespoň některé stromy pro další generace. Je to asi dáno zažitým zvykem, že každá stavba začíná kácením a nikdy se to jinak nedělalo. Bohužel se pak místo obnovy zeleně po dokončení rekonstrukcí setkáme s tím, že jen přibydou parkovací místa, beton a asfalt. Stavbaři použijí špatné dláždění, povrchy jsou zbytečně zhutněné a pak dochází i k úhynu původních stromů, které do té doby normálně rostly a nějakým zázrakem je tam nechali. Nejčastější důvodem kácení jsou inženýrské sítě v zemi. Bohužel ze stavebních akcí se zdá, že inženýrské sítě jsou do země mláceny bez ladu a skladu tak, jak si zrovna Láďa s krumpáčem stoupne a jak Franta nacouvá s bagrem. Proč nemůžou být rozvody plynu, elektřiny i vody v jednom kolektoru či betonovém žlabu pod silnicí? Výkopy by nemusely být tak rozsáhlé, stavby by se realizovaly rychleji, neutratilo by se tolik veřejných peněz na všimném pro vyvolené a ještě by zbylo nějaké místo na stromy. Dříve byly třeba rozvody elektřiny vedeny zejména nadzemním vedením, v poslední době se masívně umísťují pod zem. Nabízí se tedy otázka, zda by díky nadzemním vedením nemohlo být v ulicích více zeleně. Sice se EON či EG.D. ohání vizuálním vzhledem měst a obcí po umístění kabelů nízkého napětí 230V/50Hz pod zemí, ale léta bylo nadzemní vedení součástí měst a obcí a nikdo s tím neměl zásadní problém. Proč tedy najednou všichi bazírují na kabelech pod zemí, když se pak musí dělat složité výkopy?

Dále tedy plynule přejděme k několika mediálně známým případům z Brna, kdy stromy padly za oběť takzvané moderní vyspělé společnosti a falešnému pokroku.

Skácení stromů u hlavního nádraží

Léta byly před brněnským hlavním nádraží 4 vzrostlé stromy - pajasany. Z důvodu rekonstrukce a výstavby kavárny však tyto stromy padly. Byly to jediné takto velké stromy v této ulici a poskytovaly příjemný stín lidem čekajícím na poměrně častou náhradní autobusovou dopravu za vlaky, zejména ty Regiojetu. Dnes se však davy lidí pečou na sluníčku. Pokrok jak Brno.

Rekonstrukce ulice Gorkého a Údolní

Vizualizace rekonstrukce ulice Gorkého zobrazovala vzrostlé stromy, realita však byla úplně jiná. I ty původní stromy vykáceli. I když je rekonstrukce ulice Gorkého docela povedená (zejména nahrazení hnusného asfaltu dlažbou), ty stromy tam chybí a lidem to vadí. Trochu to připomíná rekonstrukci ulice Údolní. Město vypustilo vizualizace zelené ulice plné šťastných mileniálů, co popíjejí pod stromy kávu místo zaparkovaných aut, výsledkem je pouze beton, asfalt a parkovací místa, tak jak byla předtím. Velký rozdíl mezi vizualizacemi a skutečností je hlavně v okolí Špilberku. Místo kavárenských stolků jsou zase auta, stromů je asi o 5 více než původně. Další promeškaná příležitost osázet celou Údolní novými stromky místo parkování. Další razantní káceníčko na Veveří bylo bohužel zrealizováno v ulici Jaselská, kdy došlo ke zmenšení unikátní církevní zahrady ve vnitrobloku a oblast přišla o další přírodní chlazení. Bohužel dnešní církev je v otázce přírody a zeleně poměrně dosti mlčenlivá, přitom by to měla být právě církev, která podporuje enviromentální snahy a má v rukou péči o přírodu jako boží dílo.

Vybetonovaná Náplavka na Svratce

Brněnská náplavka by si zasloužila vlastní článek, tedy jen ve stručnosti. Po té, co vykáceli všechny vzrostlé stromy okolo řeky, poté, co se stavba neustále protahovala a prodražovala, poté co byla stavba vyplavena povodní v září 2024, po té co velká voda stavbařům zaplavila bagr, po té co jim povolil silniční most na Heršpické, po té co se začal kvůli stavbě rozpadat železniční viadukt z roku 1839, který do té doby po desetiletí držel jak helvétská víra, se Brňané konečně dočkali a mohli se osobně projít po tomto enviromentálním veledíle pro 21. století. Vzrostlé stromy padly, betonu a asfaltu přibylo a celek byl doplněn novou výsadbou - řídkými košťaty. Do té doby docela příjemná ulice Poříčí, se stromy a řekou na straně jedné se náhle změnila v otevřené prostranství s čtyřproudou dálnicí a betonovým korytem řeky. Při zpětném prohlížení zpráv z průběhu přípravy na tento přírodě blízký projekt se člověk až zarazí, kolik stromů muselo kvůli náplavce padnout. Ve vizualizacích je sice o kácení zmínka, ale prý „to jinak nejde“, což je dosti využívaná hláška jak něco obhájit proti vůli lidu. Dá se říct, že vykácení koryta Svratky je nejhorší rána zasazená brněnské městské zeleni, jejíž rozsah je upřímně řečeno šokující. Dle historických ortofotomap z roku 2021 zejména na pravém břehu Svratky, naproti Rondu padl např. celý les. S ohledem na angažovanosti jedné nejmenované strany která projela poslední volby, v tomto projektu, se bohužel obávám, že to následující generace označí za zločin na brněnské přírodě.

Toto protipovodňové opatření, které vznikalo v oblasti, kde zásadní problémy s velkou vodou nikdy nebyly díky Brněnské přehradě, jaksi postrádá v dnešní době smysl. Vzhledem k pokračujícímu suchu by bylo vhodnější budovat opatření proti suchu než proti povodním. Tedy meandry, členité přírodní prvky v toku řeky, poldry, retenční nádrže a mokřady. Nic z toho se však v Brně neplánuje. Přestože má náplavka určitý přínos pro rekreaci Brňanů a cyklistům přinesla nové možnosti cyklojízdy (a samozřejmě autařům novou velkou a krásnou silnici), dalo se to udělat rychleji, levněji, jednodušeji a se začleněním původních vzrostlých stromů do projektu. Ale co se čílím, stromy zase narostou, ne? To bohužel není v době sucha tak jisté, jestli vůbec dorostou. Současné pekelné léto nám znovu ukázalo, že klimatická změna nepočká, až se dinosauři mentálně posunou k lepší péči o krajinu, a tedy ani až dorostou nové stromy - košťata na náplavce. Proti těm gigantickým stromům, co rostly po desetiletí zejména na pravém břehu je to nic.

Pokácení aleje na Krkoškově ulici

Vykácení stoleté aleje na Krkoškově je poměrně dosti medializovaný případ o bezohlednosti stavbařů při rekonstrukci vodovodu, a jde asi o největší bitvu proti stromům v poslední době. Ulice se změnila - k nepoznání. Nová výsadba bohužel nemá takový ochlazovací efekt, jako staré lípy. Skácet alej přírodní klimatizace v době pokračujících veder, jen aby se ty vodovodní přípojky nemusely dělat jinak, ohleduplněji je případ do nebe volající. Svědčí to o neochotě flexibilně reagovat na měnící se potřeby měst, protože by to stálo značné úsilí zodpovědných, peníze navíc a musely by se práce složitěji organizovat. Připomíná to člověka, který uhořel, protože byl líný zvednout se z pohovky a kýblem uhasit hořící záclonu, dřív než se oheň rozšířil na celý byt. Nebo lakomce, kterého klepla pepka z vedra v bytě, poté co vypnul klimatizaci, aby ušetřil za elektřinu. Genocida stromů na Krkoškově se stala mediálně známá a vyděsila všechny občany, žijící v okolí stromových alejí, dokonce se kvůli tomu oddálila i přestavba Náměstí Republiky. Sice se pořád slibuje, že brněnské ulice budou zaplněny stromy, zatím jsme ale svědky hlavně kácení. Přitom jeden velký strom naroste za 50-60let.

Vykácená ulice Haasova

Dalším z případů je skácení zeleně v rekonstruované ulici Haasova. Zde bohužel došlo k tomu nejhoršímu a místo nové výsadby tam jsou pouze dva pruhy podélného parkování pro skladování soukromých vozidel, není tam vysázený ani jeden náhradní stromek. Což je případ, který se pravidelně opakuje při skoro každé rekonstrukci. V podstatě jedinou akcí, kde došlo k výraznému záboru parkovacích míst, zúžení ulice a nové výsadbě je ulice Turistická v Medlánkách.

Kácení na České

Médii poměrně rezonoval i případ likvidace javorů na České ulici kvůli výstavbě kolektoru. Vzhledem k tomu, že šlo o jediné dva stromy na České, je veřejný humbuk pochopitelný. Sice se dá říci, že bez kácení bychom nepostavili nic, ale tady se bohužel lítá ode zdi ke zdi, buď stromy nebo výstavba a nikdo se ani nepokusí najít kompromis. Takže uvidíme co tam vysadí, dnes tam je alespoň květináč.

Kácení původních stromů v okolí Zbrojovky Brno.

Obdobným procesem si prošel areál Zbrojovky, který se měl stát novou moderní (zelenou) čtvrtí pro tisíce obyvatel. Bohužel původních stromů tam moc nezůstalo. Obrovské topoly na Zábrdovické musely ustoupit asfaltu, autům a nové velké a krásné betonové ulici.

Kácení obřích stromů v areálu Královopolské

Smutnou stránkou přestavby celého areálu Královopolské Strojírny je skácení několika gigantických stromů. Tento historický areál obsahoval poměrně dost zeleně, takže pracovní pobyt tam byl docela příjemný. Poslední dva roky je to ale zaprášené peklo, které postupně dostává vzhled betonových a asfaltových zrůdností na jihu Brna. Očividně stromy zarostlý průmyslový areál je znakem let minulých a monstrózní tepelný ostrov „moderního“ průmyslového areálu je znakem pokroku a postupné degradace… ehm…pardon progrese a pokroku moderní společnosti.

Život bez stromů

O tom, jaké je žít v betonu a asfaltu bez stromů se můžou Brňané snadno přesvědčit na parkovištích a mezi montovnami ve Slatině v „moderní“ průmyslové zóně na Černovických terasách, nově bohužel i v areálu Zetoru. Však se přece do práce chodí makat, a ne chladit pod stromy, dalo by se říci. Bohužel ty betonové plochy se přes den nahřejí a pak noci ohřívají okolí, tedy celé Brno. Takže zase někdo při plánování projektů nepřemýšlel. Je legrační, že tato zhůvěřilost vznikla až posledních dvaceti letech, v plné demokracii a měla by tedy být znakem vyspělé společnosti po znásilňování měst bolševikem. Ale asi ne. Ani bolševik nevybetonoval tolik polí jako novodobí kapitalisti.

Brněnské Freiheitsplatz Buzerplatz aneb Náměstí Svobody

Náměstí Svobody prošlo rekonstrukcí v letech 2000-2006. Sice je žulová dlažba lepší než asfalt, bohužel rekonstrukce mohla dopadnout mnohem lépe. Zeleně je tam málo, chybí tam nějaký výtvarný prvek (orloj nepočítám) chtělo by to lepší uspořádání dlažby. Špatně je i zastávka tramvaje v ulici Rašínova. Proč ji nemohli zase umístit do středu náměstí jako tomu bylo po desetiletí? V posledních letech vzhled centrálního náměstí sice trochu zlepšily nové koše na odpad (chtělo by to jiné koše i u Hlavasu) ale bohužel vzhled náměstí pořád není moc reprezentativní. Tak snad zase příště. A ještě dodám, že snahy o zrušení tramvaje přes Svoboďák lze směle označit jako výplod chorého mozku. Naopak potlačení aut vnímám velice pozitivně, protože pěší nemusí pořád uhýbat plechovým kraksnám.

Pozitivní příklad: Moravské náměstí

Příkladem veleúspěšné revitalizace je zkulturnění Moravského náměstí. Bohužel v centru Brna jde spíše o ojedinělý projekt a v centru by bylo potřeba více podobných míst.

Božetěchův sad v Králově Poli

Další povedenou akcí je revitalizace Božetěchova sadu. Přibyl mobiliář, květiny. Nebo parčík na Janáčkově náměstí.

Nové uspořádání měst

Aby se ve městě dalo udržet příjemné klima, je nutné rozprostřít zástavbu na větší plochu, jednotlivé budovy oddělit porostem, tak aby nebylo na jednom místě moc betonu a asfaltu. Takto dobře jsou řešeny obytné zóny na severu města. Bohužel developeři zástavbu ve městech pouze zahušťují, zastaví každý volný plac a na zeleň nezbude místo. Úplně nejhorší jsou některé betonové projekty, domy a mezi nimi vše vydlážděné či vybetonované. Velkou část zaberou skladovací plochy pro automobily, silnice a na stromy opět nezbude místo. Bohužel v dohledné době se nic nezmění, jak dokazuje brutální zásah proti přírodě na náplavce u Svratky. Aby představitelé města okolí řek takzvaně „zrevitalizovali“ a umožnili brňanům pobyt v přírodě mezi stromy, stovky původních stromů budou ještě muset padnout v oběť těmto bohulibým záměrům ozelenění města. Megalomanský projekt brněnských náplavek tak začíná připomínat arogantní snahy o spoutání přírody a pošetilé diktování přírodě jak a kde mají růst. Čím dál větší vedra ale ukazují jak hloupé tyto snahy o moderní asfaltová města jsou.

Pokud se města nebudou projektovat jinak (nejen s ohledem na automobilismus, zisky developerů, radních a stavebních firem) nebudou nově postavená města kvůli vedru obyvatelná. Máme co zlepšovat, bohužel zatím není vidět žádný progres v myšlení těch, kteří jsou za města odpovědní. Zatím je vidět spíš arogance a nerespektování odborníků z řad veřejnosti. Chtělo by to dát více prostoru enviromentalisům, architektům a krajinářům. Na to, kolik v Brně probíhá stavebních akcí, se veřejný prostor nijak razantně nezlepšuje. Spíše mám pocit, že se staví bez jasné vize, bez komplexního pohledu na funkci města a hlavně bez pohledu na budoucí generace, co v Brně budou žít.