Génius s jiskrou v oku: Stephen Hawking a jeho vtipné hlášky, které vás dostanou

Stephen Hawking, jméno, které rezonuje světem vědy jako synonymum pro geniální mysl, která nahlédla do nejhlubších tajemství vesmíru. Teoretický fyzik, kosmolog, autor bestselleru Stručná historie času – to všechno byl. Ale za fasádou vědeckého titána se skrýval muž s neobyčejně pronikavým, často černým a sebeironickým smyslem pro humor. Jeho život byl poznamenán nelítostnou diagnózou amyotrofické laterální sklerózy (ALS), která ho v pouhých jednadvaceti letech odsoudila k postupné paralýze, upoutala na invalidní vozík a nakonec připravila i o hlas. Lékaři mu tehdy dávali pouhé dva roky života, on je však, jak sám s oblibou říkal, „přelstil“ o více než půl století. A právě humor se stal jednou z jeho nejmocnějších zbraní, způsobem, jak čelit nepředstavitelné životní výzvě, komunikačním můstkem a klíčem k tomu, proč se stal tak nepravděpodobnou, a přece milovanou ikonou popkultury. Jeho vtipy a bonmoty nejsou jen zábavnými perličkami; odhalují hloubku jeho osobnosti, nezdolnou odolnost a jedinečný pohled na svět. Hawkingův humor nebyl pouhým vedlejším produktem jeho charakteru, ale spíše aktivní strategií, jak si udržet spojení se světem a vlastní identitu navzdory drtivým fyzickým omezením. Stal se projevem jeho nezdolné vůle a intelektuální převahy. Navíc, popularizace Hawkinga skrze jeho odzbrojující vtipnost mohla paradoxně přispět k většímu zájmu veřejnosti o jeho komplexní vědecké teorie. Humor se tak stal nečekaným mostem k fascinujícímu světu kosmologie pro miliony lidí

Schopnost Stephena Hawkinga využít humor jako elegantní nástroj k vyjádření názoru, aniž by se přímo zapletl do politické vřavy, se naplno projevila při jedné památné příležitosti. Když byl tehdejší britskou premiérkou Theresou Mayovou tázán na ožehavé téma Brexitu, jeho odpověď byla mistrnou ukázkou diplomatického vtipu. Místo aby se pustil do složité politické analýzy, prohlásil: „Každý den se potýkám s obtížnými matematickými otázkami, ale prosím, nežádejte mě, abych pomohl s Brexitem“. Tato věta nejenže elegantně odrážela složitost a možná i neřešitelnost problému Brexitu, ale zároveň jemně připomněla Hawkingovu primární doménu – svět čísel, rovnic a kosmických zákonů. Jeho odpověď byla zdvořilým odmítnutím, které však implicitně naznačovalo, že Brexit považuje za problém mimořádné komplexnosti, srovnatelný snad jen s nejzapeklitějšími hádankami vesmíru. Humor zde posloužil k odlehčení potenciálně napjaté situace a k vyjádření odstupu, přičemž decentně podtrhl hloubku dané problematiky.

V roce 2015, během přednášky v Sydney, kde se objevil jako hologram, byl Stephen Hawking dotázán na zdánlivě banální, leč pro miliony fanynek palčivou otázku: jaký je „kosmologický dopad“ odchodu Zayna Malika z populární chlapecké kapely One Direction. Hawkingova reakce byla geniální. S vážnou tváří, jak jen to jeho syntezátor hlasu dovoloval, pronesl: „Konečně otázka o něčem důležitém… Moje rada pro každou mladou dívku se zlomeným srdcem je, aby věnovala velkou pozornost studiu teoretické fyziky. Nebylo by totiž vyloučeno, že někde mimo náš vlastní vesmír leží jiný, odlišný vesmír. A v tom vesmíru je Zayn stále členem One Direction“. Tímto nečekaným spojením světa popkultury a konceptu paralelních vesmírů nejenže pobavil publikum, ale především mistrně přiblížil abstraktní a pro mnohé nesrozumitelnou vědeckou myšlenku mladým lidem. Ukázal tak své hluboké pochopení pro sílu popkultury jako komunikačního kanálu a svůj skrytý pedagogický talent, schopný „překládat“ složité vědecké koncepty do jazyka, který je přitažlivý a srozumitelný pro laiky.

Hawkingův intelekt a břitký humor často dominovaly i v konfrontaci s profesionálními komiky. Nezapomenutelný je jeho slovní souboj s Johnem Oliverem v pořadu Last Week Tonight. Oliver se Hawkinga s typickou ironií zeptal: „Uvedl jste, že věříte, že by mohl existovat nekonečný počet paralelních vesmírů. Znamená to, že existuje vesmír, kde jsem chytřejší než vy?“ Hawkingova odpověď přišla bez zaváhání a byla naprosto odzbrojující: „Ano. A také vesmír, kde jsi vtipný“. Tento „kosmický stěr“, jak jej trefně označil původní článek, nejenže rozesmál publikum, ale také demonstroval, že Hawkingovo postižení nijak neomezovalo jeho schopnost pohotově a vtipně reagovat. Jeho humor pramenil z hluboké inteligence a schopnosti rychlé, břitké repliky, kterou dokázal vrátit úder i mistrům slovního humoru.

Před udílením Oscarů v roce 2015, kde byl film Teorie všeho, mapující jeho život, nominován v několika kategoriích, se Stephen Hawking nevyhnul komentáři na adresu herce Eddieho Redmayna, který ho ve filmu ztvárnil. S typickou jiskrou prohlásil, že Redmaynovi rád propůjčil svůj charakteristický počítačový hlas, ale s úsměvem dodal: „Bohužel, Eddie nezdědil můj dobrý vzhled“. Tento vtip je dokonalým příkladem Hawkingova komplexního humoru, který bravurně kombinoval sebeironii (vzhledem k jeho fyzickému stavu) s téměř až domýšlivým tvrzením o vlastním „dobrém vzhledu“. Byl to jeho způsob, jak si udržoval psychickou integritu a odmítal být definován pouze svým postižením. Tímto humorným kontrastem si přivlastňoval narativ o svém vzhledu, odmítal jakoukoli lítost a ukazoval silné sebevědomí, které dalece přesahovalo jeho fyzickou schránku.

Stephen Hawking byl známý nejen svými převratnými teoriemi, ale i hravým přístupem k vědě. Jedním z nejoriginálnějších příkladů byl jeho „experiment“ s cestováním v čase. Uspořádal večírek pro cestovatele časem, avšak pozvánky na něj rozeslal až po jeho skončení. Když se, podle očekávání, nikdo z budoucnosti neobjevil, Hawking s předstíraným zklamáním poznamenal: „Jaká škoda. Doufal jsem, že dveřmi projde budoucí Miss Universe“. Tento podnik je metaforou jeho celoživotního přístupu k vědě: kombinace rigorózního myšlení s nezkrotnou zvědavostí a ochotou zkoumat samotné hranice známého, i když výsledek může být humorným „zklamáním“. Akce demonstrovala jeho schopnost přistupovat k vědě s nadhledem a originalitou a zároveň poukázala na paradoxy spojené s konceptem cestování v čase.

Hawkingův smysl pro škodolibý humor a schopnost bavit se na účet druhých (ale i sebe) ilustruje anekdota, kdy předstíral, že se „vypnul“. Během jednoho natáčení kameraman omylem vytáhl kabel od počítače, který napájel část jeho vybavení, což spustilo alarm. Hawking v tu chvíli teatrálně sklesl na vozíku, jako by byl odpojen od životní podpory. Vyděšení přítomní se k němu okamžitě vrhli, jen aby zjistili, že profesor je naprosto v pořádku a náramně se baví jejich reakcí – alarm se týkal pouze ztráty napájení kancelářského počítače. Tento žertík odhaluje jeho lidskou, téměř až dětskou stránku a jeho potřebu odlehčení i v kontextu jeho vážného zdravotního stavu. Ukazuje, že si byl vědom potenciálního šoku, který jeho stav mohl vyvolávat, a dokázal s tímto napětím pracovat humorně a improvizačně.

Ve své knize Černé díry, mladé vesmíry a jiné eseje z roku 1993 nabídl Stephen Hawking brilantní a humorný argument proti fatalismu a víře v předurčený osud. Napsal: „Všiml jsem si, že i lidé, kteří tvrdí, že vše je předurčeno a že nemůžeme nic změnit, se rozhlédnou, než přejdou silnici“. Tento jednoduchý postřeh z každodenního života je esencí Hawkingova přístupu: kombinace hlubokého intelektu, pronikavého pozorovacího talentu a schopnosti komunikovat komplexní myšlenky srozumitelně a vtipně. Tento aforismus není jen humornou glosou, ale i subtilním potvrzením hodnoty lidského jednání a odmítnutím pasivity. Odráží jeho vlastní životní pouť, kde navzdory „předurčení“ danému jeho nemocí aktivně a s nezdolnou vůlí utvářel svůj osud a dosáhl neuvěřitelných věcí.

Humor Stephena Hawkinga byl neoddělitelnou součástí jeho osobnosti a zanechal nesmazatelnou stopu v jeho odkazu. Jeho schopnost vtipkovat o sobě samém, o nekonečném vesmíru i o absurditách pozemského života významně přispěla k jeho ikonickému statusu. Právě díky svému ostrovtipu a lidskosti dokázal zbořit stereotypy o odtažitých vědcích a přiblížit se lidem po celém světě. Zatímco jeho vědecké teorie o černých dírách a počátcích vesmíru mu zajistily nesmrtelnost v análech vědy , jeho humor mu zajistil specifický druh nesmrtelnosti v populární kultuře. Lidé si ho pamatují nejen pro jeho brilantní mysl, ale i pro jeho jedinečnou osobnost, jejíž klíčovou esencí byl právě smích. Jak sám kdysi řekl: „Dívejte se ke hvězdám, a ne dolů na své nohy. Snažte se pochopit, co vidíte, a přemýšlejte, co způsobuje existenci vesmíru. Buďte zvídaví“. A on sám byl zvídavý nejen ve vědě, ale i v hledání radosti a humoru v každodenním životě.

Stephen Hawking na české Wikipedii: Podrobný životopis a přehled díla. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Stephen_Hawking)

Článek (v angličtině): Stephen Hawking's Best Zingers and Jokes. (https://www.biography.com/scientists/stephen-hawking-zingers)

Stephen Hawking – Génius, který přežil sám sebe: Článek o životě a odkazu na Novinky.cz. (https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-stephen-hawking-genius-ktery-prezil-sam-sebe-40264109)

Hlášky Stephena Hawkinga (v angličtině) (https://www.brainyquote.com/authors/stephen-hawking-quotes)