Článek
Petrův život se před několika lety zhroutil jako domeček z karet. Zjistil, že ho jeho žena Eva, se kterou má dvě děti, jednadvacetiletého Nikolase a devatenáctiletou Simonu, opakovaně podvádí. „Bylo to peklo,“ vzpomíná Petr s neskrývanou bolestí. „Celý svět se mi obrátil vzhůru nohama.“ Rozvod byl nevyhnutelný, ale Petr se rozhodl dětem neříkat skutečný důvod krachu jejich manželství. Nechtěl špinit jméno jejich matky, i když mu ublížila jako nikdo jiný. Jak už to tak bývá, děti, aniž by znaly celou pravdu, se spíše přiklonily na stranu matky. Zejména Nikolas měl k Evě vždy blíž, ale Simona, tatínkova holčička, se také postupně odcizila. Petrovi to lámalo srdce, ale doufal, že čas vše zahojí.
Po letech samoty a hojení ran se na Petra konečně usmálo štěstí. Do života mu vstoupila Lenka (54). Energická, zábavná žena s jiskrou v oku, která se oblékala mladistvě a s gustem. „Lenka je jako živá voda. Je neskutečně sexy, má skvělou povahu a vrátila mi chuť do života,“ rozplývá se Petr. Rozhodl se, že nastal čas představit Lenku svým dětem. Doufal, že ji přijmou, obzvlášť když Nikolas už projevil jistou zvědavost a Simona byla přece vždycky „jeho“.
Setkání však nedopadlo podle představ. Zatímco Nikolas se k Lence choval přátelsky a zdálo se, že si rozumějí, Simona seděla jako na trní a probodávala Lenku nepříjemnými pohledy. Petr cítil, jak v něm narůstá napětí. O pár dní později přišla ledová sprcha. Simona za ním přišla a s despektem v hlase prohodila: „Ta tvoje Lenka vypadá jak nějaká hvězdička z OnlyFans!“
Petrovi se v tu chvíli zatmělo před očima. Jeho milovaná Simona, holčička, kterou vždycky bránil a o které si myslel, že je citlivá a empatická, použije takhle odpornou urážku vůči ženě, která mu vrátila úsměv na tvář? To bylo příliš. Vzedmula se v něm vlna zklamání a bolesti, která se mísila s hněvem. „Víš, Simono,“ začal třesoucím se hlasem, „možná bys měla vědět, proč jsme se s mámou vlastně rozvedli. Tvoje máma, Eva, byla ta, kdo mě podváděl, a to s několika muži. S Lenkou jsem se seznámil až dlouho po rozvodu.“
Simoně zamrzl úsměv na tváři. Zbledla a zmohla se jen na tiché: „Aha…“ Pak se otočila a beze slova odešla do svého pokoje. Petr zůstal stát jako opařený, plný smíšených pocitů. Udělal dobře? Neměl mlčet dál?
Druhý den se rozpoutalo skutečné peklo. Zavolala mu Eva, bývalá manželka. Ječela do telefonu, že je nezodpovědný a zlý, že něco takového řekl Simoně. „Nikdy jsem ti neslíbil, že budu její nevěru krýt věčně,“ ohradil se Petr. Eva křičela, že prý „naznačil“, že to zůstane tajemstvím, protože nikdy neřekl, že to dětem poví. Pokrytectví v jejím hlase Petra jen utvrdilo v tom, že udělal správnou věc.
Skutečný zlom ale nastal až později. Simona, stále zavřená ve svém pokoji v Petrově domě, mu poslala zprávu. Dlouhou, velmi dlouhou zprávu, kterou evidentně psala delší dobu. Když ji Petr četl, srdce mu bušilo a po tvářích se mu koulely slzy.
Simona v ní přiznala, že její matka Eva a její teta (Evina sestra) o Lence mluvily přesně těmi hnusnými slovy, která ona sama použila. Styděla se, že něco tak odporného zopakovala. Celou dobu si prý myslela, že to Petr podvedl mámu a že Lenka byla jeho milenka ještě během manželství. Byla přesvědčená, že otec je ten špatný. Napsala, že na něj není naštvaná, ale že je strašlivě naštvaná na mámu. Že jí Lenka teď připadá jako úžasná žena a že ji chce poznat. A že si o všem chce promluvit s Petrem z očí do očí, ale ne hned. Až bude schopná mluvit bez pláče.
Petr seděl s telefonem v ruce a cítil, jak mu z ramenou padá obrovský balvan. Nebyl to konec bolesti, ale byl to začátek nové cesty. Cesty k pravdě a snad i ke zlepšení vztahu s jeho milovanou dcerou. Konečně pochopila. A on? On možná nebyl tak špatný otec, jak se mu Eva snažila namluvit.
