Článek
Lukášova maminka zemřela, když mu bylo jedenáct. Jeho táta se loni znovu oženil. Lukášovi (16) se to nelíbilo a, jak sám přiznává, dělal problémy. Pořád se mu to nelíbí, aby bylo jasno. Byl ale příšerný a dělal jim ze života peklo. Měl pocit, že ho táta zradil, i jeho mámu, tím, že se znovu a tak rychle oženil. Nejvíc mu ale vadilo, že očekávali, že jeho nová žena, Dana, okamžitě zapadne a stane se i jeho rodičem, někým, kdo mu bude moct nařizovat. Šlo o věci jako nové domácí práce, připomínky k oblékání, jídlu, kam smí a nesmí chodit, snaha, aby jí vysvětloval úkoly do školy a očekávání, že jí je nechá kontrolovat. Takové věci nesnášel a dokázal se tak naštvat, že na ni křičel. A na tátu taky, když se jí zastal. Takže tajně chodil ven, byl na ně drzý, Danu neposlouchal a dělal i další podobné věci.
Táta se s ním snažil mluvit. Ale mluvil s ním i předtím, než Danu potkal. Sliboval, jak to budou jen oni dva, dokud Lukáš nebude připravený se odstěhovat. Sliboval mu, že potřebuje hodně času, než bude vůbec moct přemýšlet o dalším vztahu, protože jeho mámu tolik miloval. A pak najednou s někým chodil, brali se, a Lukášovi bylo pořád jen patnáct a nemohl prostě odejít. A nejen to, táta se choval, jako by Dana byla teď i jeho rodičem. To mu nepřišlo fér. Ať si klidně randí, ale nemusela se hned stěhovat k nim. Bylo jasné, že se domluvili, že jakmile se nastěhuje, bude se podílet na jeho výchově, protože v tomhle byli zajedno.
Když se věci vyhrotily tak, že se táta bál, aby Lukáš neutekl (a on o tom vážně uvažoval a občas zůstal venku celou noc), řekl, že s Danou půjdou do manželské poradny, protože jejich konflikty, často kvůli Lukášovi, se stupňovaly, a že by bylo dobré, aby se některých sezení účastnil i Lukáš.
První problém v manželské poradně nastal, když táta s Danou odmítli návrh poradkyně, aby každý z nich – včetně Lukáše, když už tam byl – měl i individuální sezení. Chtěli jen ta společná.
Druhý problém byl způsob, jakým Lukášovi skákali do řeči, když se ho poradkyně ptala, s čím by souhlasil nebo co by si přál. Poradkyně jim řekla, že pokud on, puberťák, dokáže poslouchat, tak oni by také měli.
Třetí problém byl, když se táta začal hádat s poradkyní a Dana ji nazvala neschopnou. Táta řekl, že nedává dobré rady a že se s ním nemusí radit o tom, kdo u nich doma může a nemůže být nebo mu pomáhat s jeho výchovou. Řekl, že je mu jedno, jestli to Lukášovi připadá drsné, ale on rozhodl, že jeho žena si zaslouží stejný respekt a autoritu.
Čtvrtý a poslední problém byl, že odmítli jakýkoli kompromis. Lukáš už přitom ustoupil. Přestal být tak neuctivý a nedělal tolik potíží. Danu sice hodně ignoroval, protože nesnesl, jak s ním mluvila, ale neutíkal z domu, neprocházel se venku celou noc a přestal jí nadávat. Oni ale odmítli diskutovat o tom, že by Dana nebyla jeho rodičem. Poradkyně jim dokonce řekla, že i kdyby je k tomu přiměla, časem by se to znovu přehodnotilo a prodiskutovalo. Že by Dana mohla nakonec získat nějakou rodičovskou autoritu. Ale oni trvali na tom, že je jeho rodičem a nejsou ochotni o tom diskutovat. Řekli poradkyni, že jejím úkolem je přimět Lukáše, aby to přijal.
Tak jim poradkyně řekla, že s ní jen marní čas a že je všechny dohromady už nevezme. Dodala, že s Lukášem by pokračovala, protože s ní spolupracoval, ale táta řekl, že v žádném případě, takže tam už nechodí nikdo. Jsou naštvaní, že je poradkyně „vyhodila“. Lukášovi to přišlo nesmírně vtipné.
Řekl to svým kamarádům, různým příbuzným, i sousedovi, kterému táta dřív také všechno vykládal. A tátovi se to strašně nelíbí. Řekl Lukášovi, že se je snaží ponížit a že je to soukromá věc, ne veřejná. Lukáš mu odpověděl, že pokud on mohl vykládat jejich soukromé věci lidem, tak on může taky. Táta mu řekl, že si to moc užívá. Pak se zase pohádali. Ale co, Lukáš jen odešel do svého pokoje, místo aby utekl ven.
Táta s Danou teď viní Lukáše, protože tátova strana rodiny jim dává „sežrat“, že je vyhodili z poradny. Je v tomhle Lukáš opravdu ten špatný?
