Článek
- Děti zásadně nespí, když potřebujete, aby spaly, a zásadně spí, když potřebujete, aby byly vzhůru.
- Spí s vámi dítě v posteli? Je to špatně. Nespí s vámi v posteli? Je to špatně. Zvykněte si, že ať uděláte ve výchově cokoliv, bude to z pohledu okolí a znalců nejspíš špatně. A dle moudrých odborníků dítě skončí na terapii. Rada? Dělejte si to, jak chcete a v oblasti rodičovství se vzdělávejte pouze přiměřeně.
- Tahat vajíčko s kojencem je větší makačka než sada ve fitku. Hlavně to pěkně a zdravě tvaruje postavu. Jednostranně. Quasimodo z boku. Nicméně co jiného dělat s tou kupou volného času na rodičáku, než se chodit zrelaxovat a odreagovat na fyzio. Tlačit kočár ve sněhu zas pro změnu dobré kardio. Když se nebudete za zády děcka cpát čokoládou, co dostalo na Mikuláše, zhubnete.
- Předškolní děti dobrovolně, nadšeně a ve velkém konzumují pouze 6 jídel. Palačinky, špagety, buchtičky s krémem, řízek, kuře a … a … Aha, tak sorry, 5 jídel. A můžete předkládat, co chcete. Brokolici, cizrnu. Jakmile přijdou do kolektivu, který jim poradí, co je "fuj", máte po srandě.
- Stejně staré děti vašich přátel budou pravděpodobně motoricky i intelektuálně o něco napřed než dítě vaše. V pohodě. Prošla jsem si tím třikrát. To zvládnete.
- Své děti budete samozřejmě milovat vždy a všude, ale největší lásku k nim pocítíte, když budou spát nebo když budou mimo domov.
- Některé z dětí bude dost možná povahou po vás a vy konečně zjistíte, jak těžké je vyjít "sám se sebou".
- Vaše představy z dob bezdětných o výchově a hranicích zřejmě vezmou za své. Narazíte na dno s názvem realita a vachrlatost teze "jaký si to vychovám, takový to mám".
- Zjistíte, že některá tvrzení nejsou pravdivá, alespoň v určitých obdobích. Viz "Jedno dítě, žádné dítě" nebo "Dvě nebo tři, to už se ztratí."
- Naopak rovněž zjistíte, jak bolestně pravdivá jsou tvrzení, o kterých jste se domnívali, že jsou vtip. Třeba: že se nikdy nevyspíte nebo klasické malé děti, malé starosti...
- Občas ze svých úst zaslechnete svou matku či svého otce. Když se to stane poprvé, je to šok. "To, když já jsem byla malá", "Vy si ničeho nevážíte" a jiné legendární výroky se s přibývajícím věkem a nevděkem dětí začnou vynořovat kdesi z podvědomí.
- Děti jsou skvělé alibi. Pokud se vám někam nechce nebo jste něco nestihli, svedete to na dítě.
- Ochotní prarodiče jsou k nezaplacení. Samozřejmě, že to jde i bez nich, jen ne tak hladce, jak se předpokládá.
- Kupa věcí, které jste pro děťátko v dobré víře nakoupili, je absolutně k ničemu. Absolutně. Jako ano, dají se pak prodat, ale ne zas tak výdělečně, jak byste čekali.
- Není těžké starat se o děti. Jen je obtížné při tom udělat cokoliv jiného. Tohle motto jsem kdesi slyšela a myslím, že docela pěkně vyjadřuje realitu. Ale abychom nekončili negativně...
- Nikdy, ale nikdy dopředu nevíte, že toho tvora, kterému vyndáváte z pusy rozkousané jídlo, které už nechce, budete milovat TAK MOC. ♥
Je možné, že máte jiné zkušenosti, tyhle napsal můj život. Čím jste byli překvapení vy?
