Článek
Když jsme se dozvěděla, že existuje hrnec, do kterého naházíte pár surovin a bez vašeho dalšího přičinění za několik hodin servírujete svíčkovou s brusinkami nebo medium propečený steak, musela jsem ho mít. Víte, já jsem člověk, který miluje multitasking. Jenže občas si těch oken otevřu hodně (prádlo, vysávání, tvoření s dětmi, nahrávání hlasovky kamarádce, vaření, …) a vždycky něco vybuchne. Když zapomenu vyndat prádlo z pračky, nic se neděje, ale když připálím jídlo nebo ho nestihnu ztlumit a zablemcá mi to celej sporák, to bych pak ten vychvalovanej ženskej multitasking poslala víme kam.
Jak jsem si to „pomalení“ malovala
Takže pro mě bude pomalý hrnec skvělým řešením. Jak píšou zkušené hospodyňky, večer do něj všechno naházím a další ráno už nakládám manželovi do krabičky lahodnou krmi a s hubičkou a šátečkem ho vyprovázím do džungle korporátu. Nic mi nikde nevybublá, nic se mi nepřipálí a taky se mi všechno hezky dovaří, dodusí, rozloží, změkne. Na videích to vypadá jednoduše. Mám vyhráno!
Ještě přesvědčit manžela!
Sdělila jsem svému muži, že pomalý hrnec nutně potřebuju. Stejně jako Emily Norris nebo Petra Broulíková. Muž můj názor nesdílel. O pomalých hrncích nevěděl nic, ale věděl, že nic takového určitě nepotřebuju a že se zcela jistě jedná o zbytečnost. Já se ovšem nenechala zahlušit tak snadno, koneckonců při vaření pro pětičlennou rodinu a s všemi těmi jeho krabičkami do práce jsem to právě já, kdo stojí důlek u kredence, a proto mám nárok na upgrade svého jinak ikeáckého kastrolového parku. Protože mne manžel miluje a protože nechtěl být o hladu, uvolil a hrnec jsme zakoupili. Já studovala návod a těšila se. Těšila se na revoluci ve své kuchyni.
Hana míní, hrnec mění…
Vařila jsem v hrnci první den. Ano, jistě, maso bylo měkké, ale celé to jídlo chutnalo pěkně hnusně. Místo omáčky jakási omoučněná voda nevalné barvy a nepřitažlivé chuti. Vrchní strana masa přepečená. Kde jsem jakožto soudružka hospodyňka udělala chybu?! Upřímně? Už ani nevím, ale řeknu vám, že mi trvalo pěkných pár měsíců pomalý hrnec přesvědčit, aby mi z toho, co tam „naházím“, vyplivl něco dobrého. Ale povedlo se! A dneska ho miluju.
Co v pomalém hnrci vařím?
- VÝVAR! Vývar milujeme všichni. A kdybych si mohla vybrat jedno jediné jídlo, které budu konzumovat do konce života, vyhrál by vývar. Jenže před pomalým hrncem má motivace k vyváření vývaru nestála za nic. Z hrnce se mi polovina vody vyvařila nebo vykypěla, umatlala plotnu a celé to trvalo minimálně dvě hodiny, to není nic pro mě. Jasně, „necháme probublávat a děláme si něco jiného“. Ano, pěkná teorie, ale pro kuchtičky stejně zdatné a trpělivé jako já to prostě nefunguje. Avšak od doby, kdy si pomalý hrnec vydobyl místo v a na kuchyňské lince, cpeme se vývarem prakticky pořád.
- omáčky (hlavně s hovězím a vepřovým masem). Svíčková, rajská, koprovka, boloňská... Jo a, prosím vás, nemoralizujte, že svíčková z pomalého hrnce není svíčková. To víme všichni a kdo chce tu echt recht svíčkovou, ať si koupí voucher k Pohlreichovi nebo Forejtovi. Zkrátka já vařím svíčkovou v pomaláči (jak říkáme my zkušené pomalitelky) a basta. Fidli.
- chilli con carne
Nic moc dalšího, přiznávám, ne, kuřecí dělám klasicky. Jednou nebo dvakrát jsem v pomalém hrnci udělala tzv. mechový dort. To je korpus na dort ze špenátu. Dobrý byl, dobrý. Podstatné pro mě ovšem je to hovězí a vepřové.
Podle čeho vařím?
Podle internetu. Na něm samozřejmě najdete recepty pro pomalý hrnec, protože lenost dnešních hospodyněk se rozlézá jako rakovina a každá by nejradši ani nehla prstem a přitom servírovala pětichodové menu hodné michelinské hvězdy. Je to tak.
A pak doporučuji kuchařky Loudavé vaření, první i druhý díl. Podle nich vařím já. Konečně úspěšně, musím podotknout.
Ale bacha! Pomalý hrnec je jen vrabec v hrsti
Mimochodem existují ještě další šajby, holubi na střeše, kteří čekají, až se jich nějaká zoufalá matka s vybudovaným odporem k plotně ujme. Takový multifunkční hrnec, to je panečku liga. Pomalý, tlakový i parní hrnec v jednom. Uvaříte v něm za půl dne, ale i za půl hodinky. Kamarádka ho má a já po něm pošilhávám. Ale manželovi to zatím neříkejte, krámy do domácnosti je třeba dávkovat postupně. Stačí, že máme tři vysavače. Všechny potřebuju samozřejmě.
A kdo neví, jak by investoval třeba přebytečných pár desítek tisíc, sáhněte po nějakém tom smart hrnci, který vám dle stále aktualizované databáze receptů říká, co a jak máte uvařit, krok za krokem. A taky toho dost udělá za vás, prý umí i loupat. Mně ale přijde nejpřidanější hodnota právě ta vzájemná komunikace. Zkrátka něco jako vaření s kámoškou. Uvaříte, a přitom si pokecáte s hrncem. Dokonalý lék na samotu na mateřské. No neber to.
