Článek
Před rokem (březen 2024) vláda schválila novelu zákoníku práce, která zavádí mechanismus valorizace minimální mzdy. Minimální mzda se v roce 2025 zvyšuje o rekordních 1 900 Kč (na 20 800 Kč měsíčně). Nikdy před tím o takovou částku nebyla navýšena. Minimální mzda prolomila hranici 20 tisíc Kč. Pro rok 2026 je predikce navýšení minimální mzdy o další rekordní částku 2 000 Kč (22 800 Kč měsíčně).
Toto výrazné zvyšování minimální mzdy ohrožuje paradoxně právě ty, kteří minimální mzdu pobírají, místo toho, aby je chránila. Minimální mzdu pobírají nejméně kvalifikovaní s činností s malou přidanou hodnotou, a zejména u zaměstnavatelů, kteří nemají prostor soutěžit o zaměstnance. Takoví zaměstnavatelé mají pak dvě možnosti, buď své služby/výrobky zdražit, čímž riskují pokles zájmu o jejich produkty, nebo redukovat náklady a snížit počet zaměstnanců. Valorizace minimální mzdy tedy může vést ke zvýšení nezaměstnanosti mezi nejohroženějšími skupinami obyvatel.
Mezi ohrožené skupiny patří také lidé s těžším zdravotním postižením, které nalézají uplatnění na chráněném trhu práce. Neustále se však rozevírají nůžky mezi výší minimální mzdy a příspěvkem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) na chráněném trhu práce (zaměstnávají nad 50 % pracovníků se zdravotním postižením). Ten nabízí práci především těm, kteří se na volném trhu práce nemají šanci uplatnit. Valorizace minimální mzdy bez adekvátního kroku stejné valorizace příspěvku na zaměstnávání OZP je reálným ohrožením zaměstnavatelů na chráněném trhu práce.
Minimální mzda se od roku 2018 zvýšila o 70 %, příspěvek na zaměstnávání OZP pouze o 44 %.
Tabulka: zvyšující se rozdíl mezi minimální mzdou a příspěvkem na mzdu pro OZP na chráněném trhu práce
rok | min. mzda | navýšení | max. příspěvek na zaměstnávání OZP | rozdíl | hrubá mzda k příspěvku
2018 | 12 200 | 1 200 | 12 000 | 200 | 9 600
2019 | 13 350 | 1 150 | 12 800 | 550 | 10 240
2020 | 14 600 | 1 250 | 13 600 | 1 000 | 10 880
2021 | 15 200 | 600 | 13 600 | 1 600 | 10 880
2022 | 16 200 | 1 000 | 13 600 | 2 600 | 10 880
2023 | 17 300 | 1 100 | 14 200 | 3 100 | 11 360
2024 | 18 900 | 1 600 | 15 700 | 3 200 | 12 560
2025 | 20 800 | 1 900 | 17 300 | 3 500 | 13 600
2026 | 22 800 | 2 000 | 18 600 | 4 200 | 14 400
Příspěvek na zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce činí max. 75 % osobních nákladů (hrubá mzda + odvody) a je omezen stropem uvedeným v tabulce. Tj. pokud 75 % osobních nákladů tuto max. částku převýší, zaměstnavatel nedostane více. Pokud osobní náklady této částky nedosáhnou (např. při zkráceném úvazku) a pracovník nepracuje z domu, může zaměstnavatel použít tento rozdíl na tzv. zvýšený příspěvek, který může pokrýt část mezd pracovních asistentů nebo část nákladů na dopravu.
2020 - 2022: období pandemie C19: minimální mzda se během 3 let zvýšila téměř o 3 000 Kč, zatímco příspěvek na zaměstnávání OZP stagnoval.
Každoroční rekordní růst minimální mzdy se bude negativně odrážet v ekonomice zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Roste náklad na doplatek osobních nákladů OZP, rostou náklady na pracovní asistenty a provoz, ale tzv. zvýšený příspěvek, zejména na pracovní asistenty je stále nižší.
Zvyšování minimální mzdy je vnějším zásahem, který zaměstnavatel na chráněném trhu neovlivní. Před několika lety byly mzdy OZP podstatně vyšší než minimální mzda, každoročním navyšováním minimálním mzdy o značné částky se mzdy OZP minimální mzdě přiblížily, ne-li se s minimální mzdou srovnaly.
Podívejme se na historické souvislosti. Až do konce roku 2012 pro zaměstnance, kteří pobírali tzv. „částečný“ invalidní důchod (dnes invalidní důchod 1. nebo 2. stupně), činila sazba 75 % stanovené minimální mzdy, a pokud šlo o zaměstnance, kteří pobírali plný invalidní důchod (dnes invalidní důchod 3. stupně), sazba činila 50 % stanovené minimální mzdy.
Bylo to poměrně logické, protože tito lidé dostávají podporu v podobě invalidního důchodu. Dodnes je invalidní důchod dávkou důchodového pojištění a slouží k finanční podpoře osob, jejichž nepříznivý zdravotní stav jim znemožňuje plnohodnotné pracovní zapojení (https://portal.gov.cz/sluzby-vs/invalidni-duchod-zadost-vyrizuje-cssz-S83). Výše invalidního důchodu kompenzuje pokles příjmu z důvodu zdravotního postižení.
Průměrná výše invalidního důchodu k 1. 1. 2023
Invalidní důchod | průměrná výše | hrubá mzda*)
3. stupně | 17 000 | 18 500 - 19 300
2. stupně | 11 400 | 12 300 - 15 200
1. stupně | 10 000 | 10 800 - 13 300
*) jedná se o odhad hrubé mzdy, kterou by zaměstnanec musel pobírat, aby čistá mzda odpovídala výši invalidního důchodu, nižší částka odpovídá mzdě při sníženém vyměřovacím základu pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P.
Je zřejmé, že ani invalidní důchod 3. stupně neodpovídá minimální mzdě a zejména lidé pobírající invalidní důchod 1. a 2. stupně si musí zajistit další příjem z pracovní činnosti, neboť období pobírání 1. a 2. stupně invalidního důchodu není dobou pojištění pro nárok na starobní důchod.
Od roku 2017 je sazba minimální mzdy stejná pro všechny bez rozdílu. Příjemce invalidního důchodu není zákonem nijak omezen, ani co se týká výdělku, ani rozsahu vykonávané práce.
Podle veřejného ochránce práv invalidní důchod „neslouží, a sloužit nemá, k dorovnání mzdy za odvedenou práci, resp. k dorovnání sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy.“ (https://www.ochrance.cz/aktualne/invalidni-duchodci-maji-pravo-na-spravedlivou-odmenu-za-praci/).
K čemu tedy invalidní důchod slouží?
Svět neziskovek v listopadu 2024 uveřejnil článek Jak získat motivované pracovníky? Otevřete pracovní příležitosti lidem se zdravotním znevýhodněním (https://svetneziskovek.cz/aktualne-z-nezisku/jak-ziskat-motivovane-pracovniky-otevrete-pracovni-prilezitosti-lidem-se-zdravotnim-znevyhodnenim). Zde se původně psalo: „Někdy mají kolegové tendenci ‚závidět‘, že osoba se zdravotním znevýhodněním má k invalidnímu důchodu dostávat ještě běžný plat, a podpora, co dostává v podobě invalidního důchodu, má být na léky, rehabilitaci a záležitosti spojené s handicapem. Je důležité to komunikovat, aby nedocházelo k nějakým sporům v kolektivu.“ (dnes je toto znění v článku upraveno).
Apel k zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a na firemní kulturu ve firmách směrem k lidem s handicapem je v článku jistě na místě, ale tvrdit, že je invalidní důchod určen na léky, rehabilitaci a záležitosti spojené s handicapem, bylo už fakt za hranou. Invalidní důchod je stále definován jako finanční příspěvek za újmu, kdy zdravotní stav nedovoluje plně (nebo vůbec) pracovat nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost.
Mnozí pobíratelé invalidních důchodů, kteří nepracují nebo skutečně pracovat nemohou, z invalidních důchodů hradí to, co pracující ze svých platů a mezd – náklady na bydlení, jídlo, ošacení, věci denní potřeby. Na záležitosti spojené s handicapem mají zdravotně postižení lidé další dávky (na pomůcky, na mobilitu, na péči, na rehabilitaci zdravotní i pracovní, u doplatků na léky mají ochranný roční limit 500 Kč (u běžných pojištěnců je limit 5.000 Kč). Nebudu zde však polemizovat o tom, zda ty dávky jsou poskytovány v dostatečné výši a jak se rozhoduje o jejich přiznání. To je na jinou diskusi.
Přiznaný stupeň invalidity je stále vyjádřením poklesu pracovní schopnosti.
Lze tedy předpokládat, že pracovníci se zdravotním postižením, kteří pobírají invalidní důchod, mají pracovní schopnost omezenou nebo sníženou a tudíž obvykle nevykonávají nebo nemohou vykonávat stejnou práci jako pracovník zdravotně způsobilý.
Jak lze tedy dosáhnout toho, aby osoba, pobírající invalidní důchod, vykonávala stejnou práci jako osoba bez zdravotního postižení? A byla za ni adekvátně (stejně) odměněna?
To závisí na mnoha okolnostech:
- úroveň adaptace na své zdravotní postižení,
- míra samostatnosti a soběstačnosti,
- dosažené vzdělání,
- výběr povolání, které mohu vykonávat
- nalezení odpovídajícího vhodného pracovního místa.
Jistě existuje mnoho zdravotně postižených, kteří se dokázali zařadit na pracovní trh bez jakýchkoliv omezení a jsou (mohou) být odměňováni stejně jako zdravý kolega, nebo sami podnikají. O těchto lidech se v médiích občas objeví obdivný článek, ale jinak o nich mnoho nevíme.
Co zcela schází, jsou informace o tom, jaký druh práce a v jakém prostředí je pro daný druh zdravotního postižení vhodný.
To potvrzuje i ZPRÁVA o provádění směrnice Rady 2000/78/ES z února 2021 o rovném zacházení se zdravotně postiženými v zaměstnání (https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-9-2021-0014_CS.html), která ve svém úvodu konstatuje „Oficiální statistiky týkající se osob se zdravotním postižením jsou zřídkakdy (případně vůbec nejsou) rozčleněné podle typu postižení a neexistují téměř žádné údaje o druzích zaměstnání, k nimž mají osoby se zdravotním postižením přístup“.
Ani samotný název pracovní pozice nemusí být jediným určujícím parametrem, záleží na prostředí a jejím konkrétním popisu, který se může mezi zaměstnavateli lišit. Pokud je přiznaný stupeň invalidity vyjádřením poklesu pracovní schopnosti, je pro každou osobu se zdravotním postižením naprosto stěžejnídefinovat, v čem pokles pracovní schopnosti spočívá a zda pracovní pozici, o kterou se zdravotně postižená osoba uchází, může zastávat plně nebo s nějakým omezením.
Příklady:
recepční
Půjde-li o velký objekt s mnoha subjekty v rozsáhlé budově s nepřetržitým či dvousměnným provozem, může jít o poměrně náročnou práci ve směnném provozu a mnoha povinnostmi spojenými se zpracováním informací, velkým počtem lidí, kteří recepcí prochází a nutností zaznamenávat mnoho údajů.
Zatímco práce recepční v menším objektu, kde jde o provoz pouze v běžné denní době a recepcí projde mnohem méně lidí, může být pro osobu se zdravotním postižením mnohem vhodnější.
pracovník v sociálních službách
Bude-li se jednat o pobytovou službu, kde pracovník v sociálních službách bude provádět fyzicky náročné úkony polohování, přemísťování, hygienu, pomoc se stravováním, jistě taková práce nebude vhodná pro osobu se zdravotním postižením.
Zatímco pracovník ve službách sociální prevence nebo v poradenství může být osobou se zdravotním postižením a dokonce je žádoucí, pokud pochází z cílové skupiny klientů služby.
Zpráva o provádění EU směrnice o rovném zacházení v zaměstnání mimo jiné konstatuje
- míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením (17,1 %) je téměř dvojnásobná oproti běžné populaci (10,2 %),
- míra nezaměstnanosti je nejvyšší mezi mladými lidmi se zdravotním postižením (věková skupina 16–24), přičemž jich je nezaměstnáno 24,9 % ve srovnání s celkovou populací, kde tento podíl činí 16,6 %, což je neoddělitelně spjato s příležitostmi v oblasti vzdělávání,
- v širší Evropě (EU + země západního Balkánu) žije více než 30 milionů nevidomých a slabozrakých osob; průměrná zaměstnanost u nich je 75 %.
Je vyšší procento nezaměstnanosti ve skupině zdravotně postižených jen důsledkem existence zdravotního postižení? Kdo jsou nezaměstnaní mezi zdravotně postiženými? Dá se předpokládat, že vyšší procento nezaměstnaných mezi zdravotně postiženými bude souviset se stupněm zdravotního postižení, s nízkým vzděláním, úrovní adaptace na zdravotní postižení, s mírou samostatnosti a soběstačnosti.
Pro koho je Chráněný trh práce s příspěvkem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením?
- na volném trhu práce neuspějí,
- jejich zdravotní omezení vyžaduje úpravu pracoviště, pracovní náplně, pomůcky, speciální postupy,
- mají nižší pracovní tempo, potřeba více času k provedení daného pracovního úkonu,
- nemohou vykonávat některé části dané práce,
- potřebují pracovního asistenta a to trvale při pracovní činnosti
V čem tedy je chráněný trh práce přínosný?
1. snižuje nezaměstnanost ve skupině osob s těžkým zdravotním postižením, nebo ve skupině osob, které se na volném trhu práce neuplatní a bez příležitosti na chráněném trhu práce by tyto osoby patřily mezi nezaměstnané,
2. může nabízet srovnání výsledků práce ve skupině podobně postižených lidí (u běžného zaměstnavatele, kde není na jednom pracovišti více zaměstnancům se zdravotním postižením, ke srovnání výsledků práce docházet nemůže),
3. zaměstnanci se mohou ve skupině podobně postižených lidí motivovat (mizí pocit méněcennosti v kolektivu lidí bez zdravotního postižení).
Zaměstnanci na chráněném pracovišti nejsou vyčlenění z běžné populace, protože u zaměstnavatele na chráněném trhu práce pracují i zdraví zaměstnanci.
