Článek
Zaměstnavatelům na chráněném trhu práce zvýšení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) zkazí novinka, nebudou moci využít tzv. zvýšený příspěvek podle 7 let fungujícího postupu. Cílené zaměstnávání těžce zdravotně postižených osob, které se na volném trhu nemají šanci uplatnit, není zrovna jednoduché „podnikání“. Jedná se obvykle o daleko náročnější práci než s „běžnými“ zaměstnanci. Již jsem o tom několikrát psala, např. zde: Co bychom měli vědět o zaměstnávání zdravotně postižených.
Aspektů, které ovlivňují zdravotně postiženého člověka, je mnoho a bez vzájemné důvěry OZP a zaměstnavatele se obvykle úspěšné zařazení alespoň na chráněný pracovní trh nepovede. Do hry totiž vstupuje spousta drobných výpomocí zaměstnavatele nejen na pracovišti, ale i s vyřizováním běžných záležitostí, se kterými si mnozí OZP neumí poradit a svěřují se zaměstnavateli a očekávají že jim zaměstnavatel pomůže s vyřešením, poradí. Nezřídka jde i o tak závažné situace, jakými jsou exekuce a insolvence, jak o tom nedávno psali na webu Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených: Asistence jako „nepřímá“ pomoc v praxi. Každý zaměstnavatel na chráněném trhu to zná a očekává se od něj, že se komplexně o OZP postará. Částečná podpora ze zvýšeného příspěvku tak alespoň trošku kompenzovala zvýšené náklady na provozní zaměstnance.
Ministerstvo práce a sociálních věcí však situaci vidí zcela jinak. Na jedné straně si je vědomo toho, že zavedení valorizace minimální mzdy nejvíce poškodí právě ty, kteří minimální mzdu pobírají, na straně druhé zkouší, kam až to zaměstnavatelé zdravotně postižených vydrží.
Smutným příkladem je poslední novelizace Zákona o zaměstnanosti. Od podzimu se MPSV chlubí, jak příspěvek na zaměstnávání OZP zvýší, i když o faktické zvýšení podpory nepůjde.
Minimální mzda roste astronomicky a zvýšení příspěvku na zaměstnávání jen chabě pokulhává za zvyšováním minimální mzdy. Srovnávací tabulku zvyšujícího se rozdílu mezi minimální mzdou a příspěvkem na mzdu pro OZP na chráněném trhu práce jsem uváděla v dalším svém článku Koho nejvíce postihne valorizace minimální mzdy?
Se zvyšující se minimální mzdou a s podporou příspěvku na zaměstnávání OZP se zvyšuje i podíl zaměstnavatele na nákladech, na které musí mít zdroje z vlastní činnosti či jiných zdrojů (obvykle se neobejde bez sponzorů a dárců). Drastické zvyšování minimální mzdy je však vnější zásah do ekonomicky zaměstnavatele, na který jen s čím dál tím většími obtížemi reaguje.
Tentokrát se cílem omezení stal tzv. zvýšený příspěvek. Ten vzniká tehdy, když OZP pracuje na částečný úvazek a podpora nedosáhne max. částky 17.300 Kč. Pak tento rozdíl bylo až do konce minulého roku možné použít na částečnou úhradu osobních nákladů tzv. pracovních asistentů a tzv. provozních zaměstnanců.
Pracovní asistent pomáhá OZP s běžnými pracovními úkony, které OZP nezvládne během práce sám. Zaměstnavatel sám stanovuje výši úvazku takového pracovního asistenta. Obvykle se jedná o kolegu, který má asistenci zdravotně postiženého kolegy jako doplněk ke své hlavní pracovní náplni.
Provozní zaměstnanec vykonává činnosti související se zaměstnáváním OZP, např. přidělování a kontrola úkolů, sestavování náplní práce ve vztahu k možnostem OZP, vyplňování docházek a výkazů práce, sjednávání zakázek pro OZP apod. Jedná se obvykle o pozice vedoucích či pracovníků v personalistice, kteří mají obvykle spoustu práce navíc s evidencí práce, s evidencí docházek, kdy si OZP nemohou nebo nejsou schopni sami takovou evidenci sami vést, případně s exekucemi OZP, což není úplně výjimečně. Uznatelnost mzdových nákladů provozních zaměstnanců se stanovovala jako poměr mezi průměrným přepočteným počtem OZP a průměrným přepočteným počtem všech zaměstnanců zaměstnavatele. Stanovený koeficient však mohl být poměrně vyšší než úvazky pracovních asistentů, takže se jednalo o významnou část čerpání zvýšeného příspěvku.
MPSV se ale rozhodlo, že právě tzv. provozní zaměstnance vyřadí z podpory a nazývá to „zpřesněním uznatelných nákladů“. V novelizaci použili termín „provozní asistent“, aby na první pohled nebylo patrné vyřazení jedné skupiny dosud podporovaných pomáhajících pracovníků. A teprve nyní vydává konkrétní pokyny, které vše objasňují. Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce se tak razantní změnu nemohli včas připravit.
Již v diskusi k návrhu metodického pokynu k poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání na portále Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených, která probíhala v únoru 2025, zaměstnavatelé zdravotně postižených tento návrh MPSV kritizovali, z diskuse vyjímám:
„Z mého pohledu vyřazení nepřímé pomoci OZP je dosti nešikovné. Část OZP ani s náhradou mzdy nedokáže pokrýt režijní náklady. Obávám se toho, že OZP kteří bohužel přes svůj hendikep nebudou rentabilní, tak budou časem propuštění a nahrazeni schopnějšími OZP.“
„Sloučení provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v jednu pozici pracovního asistenta neodpovídá reálným potřebám zaměstnavatelů OZP. Jedná se o velmi citelný zásah do ekonomiky provozu.“
Ostatní vesměs velmi podobné názory od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce si lze přečíst ve výše uvedeném odkaze.
I přes zvýšení příspěvku na zaměstnávání OZP asi většina zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nedostane více finančních prostředků, protože nebude moci využít tzv. zvýšený příspěvek podle 7 let fungujícího postupu.
