Článek
Jak už to tak bývá, je to zřejmě ušité horku jehlou a neprošlo to zřejmě řádným projednáním s těmi, kterých se to nejvíce dotýká.
Novela vcelku správně doplňuje definici sociálních služeb s celostátním nebo nadregionálním charakterem, která v zákoně chyběla.
Jediná zmínka v současné právní úpravě o nadregionálních službách je pouze v § 104 3 a) : Dotaci lze poskytnout na podporu sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter.
Jedná se o tzv. program B (MPSV) na financování služeb s celostátní či nadregionální působností.
Novela tak do § 3 přidává definici sítě sociálních služeb s celostátním nebo nadregionálním charakterem v bodu j) jako síť služeb, pomocí které nelze řešit nepříznivou sociální situaci osob v rámci krajské sítě sociálních služeb.
Samotná definice může vyvolat řadu otázek, jak bude MPSV posuzovat splnění této podmínky, tedy že daná služba je takovou službou, kterou nelze řešit nepříznivou sociální situaci osob v rámci krajské sítě sociálních služeb.
Nevidím na této definici nic závadného. Ministerstvo prostě chce, aby se v krajích nedublovaly služby „krajské“ a služby „nadregionální“, které poskytují totéž. A je pochopitelné, že chce tuto síť sociálních služeb s celostátním nebo nadregionálním charakterem do budoucna regulovat, ale MPSV musí dát jasná pravidla, jak potřebnost nadregionality bude posuzovat. Není sporu o tom, že by na tom mělo spolupracovat s kraji. Na to ale novela již nemyslí.
Kraje, které jsou odpovědné za zjišťování potřeb osob na svém území a za hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jistě mají právo se vyjádřit k tomu, zda konkrétní nadregionální služba je v daném kraji pokryta službami regionálními.
V § 96 c) se navrhuje: Ministerstvo určuje síť sociálních služeb s celostátním nebo nadregionálním charakterem.
Určitě by bylo vhodné doplnit: Ministerstvo ve spolupráci s kraji určuje síť sociálních služeb s celostátním nebo nadregionálním charakterem.
Logické by bylo, pokud více než jeden kraj vyjádří souhlas s tím, že daná služba na jejich území není regionálními službami pokryta, pak v těchto krajích MPSV umožní poskytovateli službu poskytovat v rámci sítě služeb s celostátním nebo nadregionálním charakterem.
Novela zákona o soc. službách by určitě měla definovat nějaké přechodné období, které by proces stanovení nadregionální sítě služeb, pomocí které nelze řešit nepříznivou sociální situaci osob v rámci krajské sítě sociálních služeb, proběhl.
Pro zklidnění situace by rozhodně pomohlo, aby stávající sociální služby financované z programu B (MPSV) pro oblast poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností, byly po přechodné období dočasně považované za služby zařazené do sítě sociálních služeb s celostním a nadregionálním charakterem sítě.
Nicméně samotný proces přehodnocení, zda se některé služby z obou sítí (krajské a celostátní/nadregionální) nedublují, by měl proběhnout, jinak by novela neměla žádné opodstatnění. A měly by to být právě kraje, které se vyjádří k potřebnosti takových služeb na svém území.
Dalším zásadnějším problémem, který může trápit služby financované z celostátní úrovně, jsou nejednotná a velmi rozdílná pravidla krajů k zařazování služeb do krajských sítí, jejich financování v rámci sítě. Není tedy divu, že se celostátně nebo nadregionálně působícím poskytovatelům nechce svou službu, poskytovanou na celém území ČR nebo ve více krajích, registrovat samostatně v jednotlivých krajích, pokud by kraje takové služby do svých sítí chtěly vůbec přijmout. A to neřeším, kde by na to kraje vzaly finanční prostředky.
Do procesu změn by měli být zapojeni nejen zástupci nadregionálních sociálních služeb, ale i kraje a rozhodně i regionální poskytovatelé soc. služeb, pokud jsou schopni služby nadregionálních služeb sami v daném kraji poskytnout, zejména z hlediska specifických skupin klientů.
V krajích již dlouho probíhá tvorba krajských sítí a mapování potřeb a za ta léta by již v krajích mělo být poměrně jasno, jaké sociální služby v krajích nejsou pokryty, a zda tyto potřeby vykrývají služby celostátních organizací.
Tématem by jistě mělo být i sblížení metodik, postupů a pravidel krajů k zařazování služeb do krajských sítí, k jejich financování v rámci krajské sítě, také zrovnoprávnění jednotlivých typů poskytovatelů soc. služeb.
