Článek
K článku mě inspirovala Blanka Collis, když na Linkend reagovala na informaci o akci: „Nebyla bych to já, abych si nepřihřála polívčičku a nerýpla si trochu. Když píšeš ‚když kolegové z NTK‘ a já koukám na fotku (asi 3 kolegové a mnoho kolegyň), tak bych se přimluvila za ‚když kolegyně a kolegové z NTK‘. Fakt to dává smysl a je inkluzivnější.“
A co je vlastně inkluze? „Inkluze znamená zapojení všech do života bez ohledu na rozdíly. Podporujte rovnost, respekt a pozitivní rozvoj ve společnosti.“
No heslo rovnosti není zcela nové. Již ve středověku se vyskytovaly takové myšlenky v souvislosti s křesťanstvím. Vyvozovali ho z poselství apoštola Pavla. Apoštol Pavel to pěkně vystihuje v listu Galaťanům: „Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil“ (Gal 3,28-29).
Přímo masového rozšíření se heslu rovnost dostalo v souvislosti s Velkou francouzskou revolucí. Vyhlášení rovnosti v Deklaraci práv člověka a občana předcházelo dlouhé období feudální francouzské monarchie, kde stavovská společnost byla hierarchicky strukturovaná. Šlo tedy o rovnost ve společenském postavení, ale brzy se ozývají i hlasy, které začínají volat po rovnosti pohlaví asociální rovnosti.
V 19. a 20.století se objevují jak kritikové požadavků rovnosti všech lidí a mimochodem socialistické státy 20.století právě stály teoreticky na obhajobě rovnosti všech občanů daného státu a díky skutečnosti, že v praxi nebyla rovnost všech v žádném státě, který ji proklamován realizována prakticky, vzniklo úsloví: „Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější.“
Co znamená rovnost v souvislosti s inkluzí ve vzdělávání? Vzdělávání inkluzivního charakteru podporuje rovnost příležitostí pro všechny studenty. A jak je to ve skutečnosti? Podívejme se na ZŠ. Mám dítě, které nastupuje do 1.třídy v září 2025. Ve třídě veřejné ZŠ se sejdou děti narozené zhruba od září 2018 do srpna 2019. Tedy některé děti budou čerstvě šestileté, jiným už zanedlouho bude 7. Tady nemluvím o tom, že do třídy přijdou i děti různých národností a různých sociálních skupin. Pokud rodič chce tak může své dítě dát do soukromé ZŠ, ale musí na to mít finanční prostředky. Stejně ovlivňujeme příležitost studentů možnostmi účastnit se mimoškolních aktivit. Teoreticky jsou mimoškolní aktivity také pro všechny, ale využívat je mohou jen děti, jejichž rodiče jsou schopni poskytnout na ně finanční prostředky a mají možnost na ně své děti dopravit.
Podobně je to s inkluzí v práci. Vytváření prostředí, které podporuje různorodost a rovné příležitosti, je iluzí, pokud pracuji s lidmi, kteří jsou různí – jsou různě velcí, mají různou sílu, různé vzdělání. I proto zaměstnavatel, který má stavební firmu, na některé pozice přijme raději silného muže než křehkou dívku, a ne protože by neměl ženy v úctě.
A to jsou jen některé příklady, že inkluze musí nutně narážet na faktickou nerovnost lidí a společnost není schopna dát všem lidem rovné příležitosti.
Inkluzivní můžeme být tedy v oslovení shromáždění nebo popisu skupiny lidí. Jen mě tak napadlo, zda oslovení dámy a pánové je inkluzivní, když nezahrnuje komunitu LGBTQ+.
Zdroje:
