Článek
U nás mezi nejznámější současné šlechtické rody určitě patří Schwarzenbergové. Rod Schwarzenbergů pochází z Německa, prameny se o něm poprvé zmiňují v roce 1172.
První Schwarzenberg, jenž zasáhl do českých dějin, se jmenoval Erkinger ze Seinsheimu, který zakoupil hrad Schwarzenberg, a podle něj si upravil i rodový predikát. V letech 1420 až 1421 se účastnil válečné výpravy proti husitům, získal od krále Zikmunda Lucemburského zástavou města Žatec, Kadaň a Beroun, ale nebyl to trvalý majetek v Čechách.
Prvním trvalým majetkem Schwarzenbergů v Čechách bylo panství Třeboň, které získal roku 1660 první schwarzenberský kníže Jan Adolf, tedy po Třicetileté válce. Třeboň byla symbolická, protože dlouho odolávala po Bílé hoře císařským vítězům. Na rozdíl od mnoha rodů, jež viděly v pobělohorských poměrech pouze možnost k rychlému obohacení, vytvořili Schwarzenbergové na svých državách příkladnou správu, která se stala vzorem pro řízení velkých hospodářských celků. Největší část dominia získali Schwarzenbergové po Eggenbercích, včetně Českého Krumlova, původního rožmberského sídla, jež Petr Vok kvůli dluhům musel prodat Rudolfu II.
Postupným nákupem a díky dědictví dosáhli Schwarzenbergové na rozsáhlé statky v jižních a severních Čechách (Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík). Významnou postavou rodu Schwarzenbergů byl také diplomat Karel Filip (1771–1820), který se zúčastnil se Bitvy národů u Lipska, kde byl poražen Napoleon Bonaparte.
Nejen Karel Filip, ale i další Schwarzenbergové byly významnými postavami Habsburské monarchie. Jakou úlohu v ní hráli dokumentují slova Karla Havlíčka Borovského: „Zle, matičko, zle, Šwarcenberci zde: jeden, ten je jenerál, a druhý je kardinál; zle, matičko, zle!“ Havlíček měl na mysli tehdejšího rakouského premiéra Felixe Ludwiga Johanna Nepomuka Friedricha Schwarzenberga a pražského arcibiskupa Bedřicha Jana Josefa Celestina Schwarzenberga. Oba byli stoupenci politiky kancléře Metternicha. Od doby působení Felixe neměli v českých zemích Schwarzenbergové na růžích ustláno. „Lobkovice, Thuna, Schwarzenberga, ať už veze stará herka,“ skandovali v pražských ulicích demonstranti při nepokojích v létě roku 1893.
Před první světovou válkou vlastnily dvě větve rodu (hlubocko-krumlovská a orlická) jen v Čechách 176 146 ha půdy s významným lesním, polním a rybničním hospodářstvím, doly, pivovary, cukrovary, vápenkami a jinými podniky.
O třetinu svého majetku přišli v rámci tzv. pozemkové reformy v roce 1922. Stát od nich převzal 61 000 hektarů zemědělské a lesní půdy.
Již před 1. světovou válkou se stalo lukrativní být zaměstnancem Schwarzenbergů. V jižních Čechách na Schwarzenberském dominiu od 18. století a zvláště v 19. století rostla životní úroveň zaměstnanců knížat ze Schwarzenbergu. V roce 1765 kníže a vévoda krumlovský Josef I. Adam například založil tzv. Penzijní fond pro zaměstnance, do nějž knížata odváděla finance, z nichž byly vypláceny nejenom penze vysloužilým zaměstnancům, nýbrž i vdovám a sirotkům. Rokem 1848 bylo v Čechách zrušeno poddanství, čímž byli obyvatelé zproštěni povinnosti pracovat pro vrchnost. Díky zaměstnanecké politice Schwarzenbergů možnost pracovat na „Knížecím“ se stalo velmi lukrativní a žádanou záležitostí i jedinečným životním přilepšením. S ohledem na reformy knížete Jana Adolfa II. a počátek tzv. schwarzenberského ekonomické zázraku došlo i k významnému zlepšení vzdělanosti v jižních Čechách – vedle Hospodářského ústavu v Českém Krumlově pro budoucí schwarzenberské zaměstnance nebo lesnické školy ve Zlaté Koruně, byla založena i první Česká rolnická škola v Rabíně. Na panstvích byly zároveň vyhledávány nadějné děti, jimž bylo umožněno studovat zdarma nejenom v Čechách, ale dokonce byly na náklady knížete posílány za studii do ciziny a pokud projevily zájem, měly po dostudování zajištěné pozice doma v jižních Čechách. Ve 20. století byly vedle vzdělávacích institucí zakládány a podporovány i mateřské školy pro děti zaměstnanců a starobní domovy pro zaměstnance bývalé.
Podobně jako u Baťových zaměstnanců byla takto budována úzká vazba zaměstnanců ke knížecímu rodu, což se projevuje dokonce i v současnosti viz např. Historický spolek Schwarzenberg, který vydává časopis Obnovená tradice.
Pro současný stav majetku Schwarzenbergů má velký význam rozdělení rodu na dvě větve: hlubocko-krumlovskou a orlickou. Po válce byl pak vydán zákon zvaný Lex Schwarzenberg – ten převedl veškerý nemovitý majetek hlubocko-krumlovské větve (tehdy oceněný na čtyři miliardy korun) do vlastnictví státu. Majetek Orlické větve byl zestátněn později. Orlické větvi byl majetek vrácen v 90.letech. Hlubocko-krumlovská větev usiluje o navrácení svého majetku zatím neúspěšně. Potomkem hlubocko-krumlovské větve rodu je Alžběta Pezoldová, která dodnes usiluje o vrácení rodového majetku hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů. Její otec Jindřich Schwarzenberg odkázal tři čtvrtiny majetku hlubocké větve Schwarzenbergů svému adoptivnímu synovi Karlu Schwarzenbergovi a jednu čtvrtinu své biologické dceři Alžbětě. Součástí jeho poslední vůle byl i příkaz dědicům, aby udělali vše, co bude v jejich silách, aby získali zpět majetek vyvlastněný v Československu po druhé světové válce. Alžběta ve sporech s Karlem Schwarzenbergem tvrdila, že nedodržel poslední vůli jejího otce, když neusiloval o navrácení rodového majetku hlubocké větve v restitucích, čímž pozbyl dědické právo.
Karel Schwarzenberg, který byl nejstarším synem heraldika, politika a historika Karla VI. knížete ze Schwarzenbergu, představitele orlické větve rodu Schwarzenbergů, založil celou řadu firem, které posléze rušil. V roce 2002 obcházel Schwarzenberg nařízení pro ochranu před kontaminací karcinogenní malachitovou zelení (prostředku na ochranu před plísní), podle kterého nebylo možné prodávat ryby z jeho rybníků, dokud neprojdou laboratorními testy, a ryby za několik milionů korun prodal nově zřízené firmě pod vedením dosavadního správce, na kterou se už onen zákaz nevztahoval. Svou hlavní pozornost věnoval angažování se v politice. Neúspěšně kandidoval i v prezidentských volbách. Svůj český majetek spravoval prostřednictvím firmy Orlík nad Vltavou s.r.o., do které vložil 27 milionů korun. Dnes je majitelem této firmy JOHANNES ANDREAS HEINRIC VON SCHWARZENBERG, u nás spíše uváděný jako Jan Nepomuk, který se věnuje správě velkostatků a rodového majetku. Má sestru Annu Carolina a nevlastního bratra Karla Philippa. Vzhledem k tomu, že je bezdětný prvním v následnictví titulu vévody a knížete je jeho bratranec Ferdinand Schwarzenberg, který se v současné době věnuje prodeji a marketingu pro společnost Porsche.
