Článek
Můžeme dnes říct, že Českou republiku obchází strašidlo komunismu. Proto je propagace komunismu novelou zákona, kterou teď podepsal prezident, zakázána.
Co vlastně je komunismus? Podle Karla Marxe je to beztřídní společnost, ke které společnost dospěje díky technickému rozvoji. Na rozdíl od mnohých současníků ho neděsil technický rozvoj v 19. století a byl přesvědčen, že technika zbaví člověka nutnosti pracovat. Zároveň podobně jako Darwin zastával názor, že práce je to, co dělá člověka člověkem a vycházel z toho, že člověk je součást přírody a že jako takový, pokud nebude muset pracovat, přemění práci ve svou potřebu. Člověk zde není chápán jako jednotlivé individuum, ale jako celek.
Proto mluví o komunismu primitivním, kdy je práce povinností členů komunity a politickými prostředky je výsledek práce přerozdělován mezi členy komunity. Zdůrazňuje, že toto není skutečný komunismus, skutečná beztřídní společnost.
V souvislosti s hybnou silou, která je podle Karla Marxe, schopna dovést společnost ke komunismu, je nutno se podívat i na jeho chápání proletariátu. Proletář není podle něj ten, kdo je nejchudší, ale ten, kdo je nejvíce vykořisťovaný buržoazním systémem a svou prací vytváří nadhodnotu.
Marx úzce spojuje ekonomickou analýzu společnosti s její technickou vyspělostí a z toho odvozuje analýzu politického uspořádání a ukazuje, jak se jednotlivé části vzájemně ovlivňují a propojují. Proto kritizuje názory těch, kteří ztotožňují proletáře pouze s fyzickou prací a s bídou.
Již za života Karla Marxe se objevilo mnoho politiků především v rodícím se dělnickém hnutí, kteří se považovali za marxisty. Karel Marx fandil dělnickým organizacím, ale v řadě případů ukazoval, že jeho představitelé nemají s jeho teoriemi mnoho společného.
Tím spíše je třeba si uvědomit, že je nutné si vždy položit otázku, zda ta či ona teorie je skutečně z pera Karla Marxe nebo jeho epigonů.
A pro mnoho politiků i teoretiků zemí, které hlásaly realizaci Marxových myšlenek v praxi, bohužel platí, že marxismus se v jejich podání proměnil ve věrouku. Dokonce jsem slyšela prohlášení jednoho funkcionáře KSČ, že lidi v jedné pražské instituci ovlivňuje duch Lenina.
A tak slovy Majakovského: „Komunismus z knížek vzal, nadřel se různé druhy „ismů“ a pak navždy vale dal myšlenkám o komunismu.“
Pro pochopení Marxova chápání komunismu mají zásadní význam jeho myšlenky z Ekonomicko-filozofických rukopisů, protože ostatní je právě dotvořením těchto myšlenek. Přitom jak pro marxisty 20. století i neomarxisty jsou právě ony opomíjenou částí jeho díla.
Karel Marx a Bedřich Engels, Komunistický manifest, ISBN 80-86355-54-3
Karel Marx, Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844, Praha: Svoboda, 1978
