Článek
Doporučené rady se úmyslně co nejvíc vyhýbají názvům a složení medikamentů. Každý z nás snáší něco jiného a tím se musí řídit v první řadě. Uvedené postupy mohou být ( a bývají ) používány zároveň s léky.
Rýma.
Nemoc, která je považovaná za nejlehčí, ale pouze do chvíle, kdy ji neodbudeme pouhým vysmrknutím. Jakmile bolí hlava, ztěžkne žaludek, vyskočí horečka, je zle. Než člověku dojde, že má rýmu, zakusí třeba domnělých „migrén“ jako pes. Přitom stačí dost málo. I když si myslím, že jsem v teple (třeba běhám po budově v létě naboso), ponožky jsou vždycky skvělá věc. Od země totiž táhne… Rýmu, která způsobuje bolest hlavy, už potřebujeme léčit, protože leze do dutin. A odtamtud ji dostat, to je už kumšt!
Nevěříte, že máte rýmu? Nemusíte, ale vyplázněte na sebe do zrcadla jazyk a koukněte na to, co je vzadu v nosohltanu. Pokud se tam šine nenápadný hlen, máte ji. Ba co hůř, už se tím hlenem dráždí žaludek.
Pro začátek stačí zavést pravidlo, že kdykoliv přijdu zvenčí z chladna, postavím na horký nápoj, nejlépe na čaj. Dítka lze oblafnout – pardon, nalákat- čerstvě uvařeným kompotem (třeba nakrájet stará jablka, zmražené ovoce, pouze přejdou varem a dost). Než se to připraví, koukám být v suchu. Žádné promáčené ponožky, rukávy, zmáčené vlasy. Buďte v teple, tudíž myslete také na své ubohé nožičky. Potřebují být v pohodě stejně jako zbylý člověk. Silonky samotné jakožto oblečení vás v zimě nevytrhnou, ale pokud dámy vrčí při pohledu na na teplé punčocháče, lepší jsou i ty tenké silonky, než klackem přes uši. A když si přes ně do kozaček nebo pod kalhoty vezmou aspoň tenké ponožky, halelujá! Na sezení v kanclu nebo při pobíhání v práci vůbec je takové vrstvení na tlapkách zázrak sám. Vyzkoušejte, uvidíte. S pány od deseti let nahoru je ten kříž, že dokud sami nezjistí, že podkolenky a podvlékačky jsou príma, nenavlečou to na sebe ani náhodou. No a ještě jedna důležitá věc: Už u rýmy platí, že se schválně pije mnohem víc, než je člověk běžně zvyklý.
Nejhůř zvládají rýmu sebevědomí, zdraví muži, ale já chtěla zmínit ještě bezbrannější drobečky, mimina. Když mají hodně soplíku, pomůže jim ulevit odsávání (je několik druhů různě šetrných odsávaček) a také ležení na nakloněné rovině. Prostě dáte pod matraci nějaký polštář nebo složenou deku. Proč? Mimčo leží a hleny stékají do žaludku, dýchá se mu lehčeji. Počítejte však s vývinem nemoci, ztěžklým bříškem a časem řidší stoličkou.
Bolest hlavy z rýmy rozpoznáme od migrény tím, že když si na hlavu vezmeme (i v bytě) vlněnou čelenku, hlava se umoudří. Pokud jde o čelenky pevnější, stahující kvůli gumičkám (sportovní celoroční), ty pomohou v obou případech a na příčinu jasně neukážou. Nevadí, hlavně, když hlavička nebolí. Také jednoduché kápnutí nebo vstříknutí kapek do nosu může zoufalcům ukázat cestu. Na migrénu nepůsobí, od rýmy poněkud uleví. Výborné je pití zázvorového čaje, i bez medu pro diabetiky, odlehčí žaludku, vnitřně prohřeje. Ovšem s mírou, pokud máte vyšší tlak.
Na druhou stranu je známo, že na obě příčiny bolesti hlavy, ovšem líp na migrenózní, zabere takzvané živočišné teplo. V tom mají ženy nepřekonatelnou výhodu, pánové k tomuto účelu potřebují být velice fit. Takže většinou mají smůlu.
Pokud se potíže s rýmou dostaví u pánů, lze zkombinovat teplo a užitek poskytnutím možnosti umýt horu nádobí v lavóru s horkou vodou. Pro někoho je to kombinace až hrůzná, ale tím líp, ještě se tou příšernou představou dopředu báječně zpotí. Což samozřejmě můžou dělat i dámy, ale touto procedurou žádnou z nich neohromím, jistě ji dávno objevily samy. Od legrácek radši přejdu k opravdovějšímu léčení:
Hádejte třikrát, proč si naši předkové namáčeli nohy do kbelíku s horkou vodou. Vyvolá se tím něco jako umělá „horečka“. Pravidlem je působení vody, kterou na nohou vnímám jako hodně teplou, zhruba 20 minut (což znamená přilití další horké vody), potom nohy hned teple obléct nebo zalézt do pelíšku. Odborně se tomu nadává diferencované teplo. (Tím je totiž i to mytí nádobí.) Pokud máte chronické potíže s dejchadly, ve stylu bronchitid, doporučuje se diferencované teplo i 14 dní.
Když se k tomu vypije horký čaj, je to ještě lepší. Někomu stačí jedno trápeníčko, někomu tedy prospěje opakování, u problémů s vlekoucími se záněty vedlejších dutin se doporučuje víckrát denně. Ale pozor, maximálně u lehce zvýšené teploty, nikdy to nezkoušejte při horečce!
Pokud máme smůlu, my nebo děcko, z rýmy se klubou další obtíže. Kdo má například krční mandle, bude o nich vědět. Podráždí je hleny, které obsahují i bacily a stékají kolem nich do žaludku. Knedlík v krku tudíž není pokaždé angína. Mandle vám podobně zduří i po mejdanu v zakouřeném sále. Pokud stačí horký čaj, protirýmová opatření a stav se nehorší, dáte mi za pravdu a na antibiotika se vykašlete. Nebo si vyberete jinou komplikaci.
Třeba takové píchání v uchu. Když se vyskytuje rýma, není pro hleny problém dostat se do Eustachovy trubice a začít tam dráždit, co se dá. Přestane normální vyrovnávání vnitřních tlaků a začne to bolet. No a ze strany druhé, zevním zvukovodem, občas vítr k rozladění a vnitřní nepohodě přispěje studeným zafičením. Proto se odjakživa nosily šátky nebo alespoň klapky na uši. Také existovaly špuntíky, když dáma nosí klobouček, aby ho nemusela narážet na uši jako hučku. Pozor na vatu, aby se dala vytáhnout anebo nedráždila zvukovod. Dneska jsme alergičtí na leccos a také si už pár šikulů vatu do ucha zasunulo tak šikovně, že měl doktor co tahat. ba co hůř, zažila jsem jako svědek dva hluché seniory, na které se podíval jiný doktor. Nakapalo se do uší, zatahalo za divnou věc- a když se opatrně vytáhl špunt z letité vaty a mazu, jedinec slyšel jako za mlada!
Když se střední ucho rozhodne doputovat až k zánětu, užijí si dětičky mimo píchání uvnitř ucha také celkovou bolest hlavy a horečku jako hrom. Kupodivu tady existuje docela jednoduchá první pomoc. Nemusíme totiž nechat nikoho trpět. Stačí na hadřík nalít trochu Alpy Francovky a obklad přitisknout na ucho. Výborně se hodí klasická plena. Složí se do pruhu, nakape na konce (nebo přehnuté konce podle velikosti trpitelovy hlavy) a položí přes hlavu jako jakási sluchátka. Šátek, kterému pod bradou překřížíme cípy a uvážeme vzadu, takový obklad udrží na místě i přes noc.
Přímo do ucha nikdy nekapte a nestrkejte nic, co vám nenařídil lékař!
Výhody Alpy: Pocit ochlazení a přitom zklidnění podrážděné tkáně. Takže velmi rychlé odstranění nejkrutější bolesti a čas na cestu k lékaři, která může být dokonce odložena (pokud se celkový stav zlepšuje) až na ráno. Dovezeno z rodné vísky Jury Jánošíka, kde měli k doktorovi vždycky daleko.
Mnozí mají doma infrazářiče, které se na rýmu, usazenou v dutinách, také používají. Mají účinek, podobný klasickému napařování obličeje nad lavorem, kdy trpitel drží hlavu skloněnou a překrytou osuškou v jakémsi mučícím stanu. Doba kolem deseti minut nejméně, často se kombinuje s dalším trápením nebohých.
Má-li být tohle účinné, musí se organismus vzpamatovat z přehřátí hlavy pozvolna, tedy žádné vyběhnutí do přírody, otevírání návštěvám a běhání na balkón. I uvnitř bytu se po proceduře musí hlava zabalit do šátku nebo osušky a celý jedinec nasměrovat do duchen. Stejně je nepoužitelný pro cokoliv, nahřátí způsobuje ospalost.
Jedinci, nakládající se do vany s horkou vodou, si také dvakrát nepomůžou, pokud začnou poletovat po bytě s pocitem, co ještě honem stihnou, než se uklidí pod nějaké zakrytí. Jen hezky zalezte co nejrychleji, buďte na sebe hodní!
Pouze v parných dnech, kdy se pánové z jakýchsi strašně důležitých státotvorných důvodů potřebují třeba v horké Africe nacpat do smokingu, předchozí rozehřátí organismu zbrzdí pocení. I v tom smokingu je totiž potom nějakou dobu snesitelněji, než v horké vodě.
Pokud se rozpaření má týkat krásy (vždyť žena dokáže být nejsvěžejší právě hodinu po takové ne moc dlouhé koupeli), musí se použít na závěr ochlazení sprchou. A dále běžná ochrana před zbytečným prochladnutím. Následné svůdně vlahé pohledy krásek, uznávám, něco do sebe opravdu mají.
Do týrání horkem, vodou a párou patří i sauna, která má dokonce tu výhodu, že otužuje a činí nás odolnými.
Na závěr ještě pomluvím klimatizaci a dopravních průvanech: POZOR NA NĚ! Takový závan studena v autobusu už leckoho poznamenal bolestí hlavy (rýma), krku (zastydnutí a strnutí svalů) beder (když se ve spaní sesunete na sedačce a ofoukne vás to tam). Klidně nastydnete i v létě. A přitom stačí třeba lehký šál kolem krku a ještě to může vypadat elegantně. Je krásné jezdit s otevřeným okénkem, nastavovat větru tvář, ale ne každý to ve zdraví zvládne. Prostě počítejte s tím, že každá taková radost nese rizika a musí se nějak kompenzovat.
Ještě malinká rada stravovací: V časech chřipek a bronchitid berme rýmu jako varování organismu, že hodlá být nějaký náchylnější ke zlobení. Dokud nám tedy chutná a žaludek nezlobí, dáváme si česnekové bašty, jablka, drožďovou pomazánku, med, zkrátka přírodní vitamínové bomby, co to dá.
Zázračné pilulky nejsou všechno a ani soubory vitamínů nás nespasí – vždyť ty uměle vyrobené tělo využije pouze v nouzi a jenom z části. Zbytek vyloučí a když se tím živíme moc pilně, zvedá se laťka. Po čase totiž musíme tělo nadopovat mnohem větší dávkou, aby si vzalo aspoň to, co na začátku. Kdo ovšem chce za každou cenu věřit reklamám a bobulkám, kdo věří, že čím dražší přípravek, tím větší nastane zázrak, samozřejmě jeho věc.
Kontrolní otázka:
Proč hvězdy v amerických filmech vídáme doma běhat v tlustých ponožkách? Proč lezou v ponožkách i do postele?
Odpověď: Nejsou hloupé. Nikde se po světě tolik netopí do našich „trenýrkových“ teplot a tím pádem jsou lidé oblečenější, hlavně u podlahy. Jinde je totiž zvykem starat se o své zdraví a pokud člověk potřebuje být fit a výkonný, nepotřebuje, aby ho bolela hlava
Kašel.
Kašel sám o sobě přichází pouze při náhlém nárazu chladu na hltan a hrtan. Většinou je následkem rýmy nebo snahy dýchacích trubic zbavit se čehosi uvnitř. Třeba hlenů. Ke kašli dráždí stékající hleny stejně urputně jako hleny, vyloučené třeba přes noc u kuřáků, výpotky při zánětech, podráždění …
Kašel prochází vývojem, vždycky absolvuje několik etap. Lehce dráždivý, suchý, vlhký. Záleží na prostoru, kde kašel „pomáhá uklízet“. Pokud při nachlazení dál sestupuje do hrudníku, musíme být obezřetní, aby nedošlo k zápalu plic. Hlídáme také začátek procesu, kdy suchý kašel, vnímaný kdesi za ohryzkem, začne připomínat kokrhání nebo bekání. Je to bolestivé, takže tuto fázi tišíme priesnitzovým zábalem. Pokud ji zanedbáme, může dojít k úplnému rozvinutí samostatné laryngitidy-zánětu hrtanu, u níž hrozí otok až dušení.
Pokud tedy slyšíme namáhavý dech děcka, partnera, případně cítíme vlastní potíže, pomůžeme si velmi rychle: Ihned otevřeme okno, ideální je počasí s mlhou. Studený vzduch proces zastaví (proto lékem na černý kašel bývaly i noční jízdy s kočárkem venku, aby se překonaly kritické chvíle). Příznaky dušení se nejčastěji rozvíjejí v noci, vrcholí kolem čtvrté a páté hodiny ranní. Dbáme tedy na vlhký a chladný vzduch (mokré hadry u topení apod.), dáme zapařující obklad. Pozor, tento zánět se snadno podcení, protože ho provázejí pouze teploty nad 37°C!
Vlhký kašel s potřebou vykašlávat podporujeme, nedáváme nic na jeho zastavení /žádný Kodynal apod./, abychom zahleněním plicních sklípků a průdušek nezpůsobili zápal plic. Jistěže jde o nepříjemnou věc, zvláště tam, kde se snažíme pokračovat v běhání do práce. Pohyb na studeném vzduchu může přerušit vykašlávání a celkový stav se jenom zhorší. Ztrácíme hlas, každých pár vyslovených vět končí záchvatem neproduktivního kuckání a kašle.
První pomocí jsou v práci a společnosti mentolové bonbóny. Hašlerky, Anticol, Halls, … žvýkačky jsou hodně krátkodobé. Kdo má problémy s ústy, třeba citlivé sliznice, které tvrdý bonbón bolestivě škrábe, může měkké karamelky. Snad ještě existují bílé Sněhulky, želatinové Hašlerky jsou k sehnání určitě.
Velmi dobře cítíme, jak pomáhá šála nebo šátek na krku, jak příjemně uklidňuje potíže zakrytí úst. Léčíme podáváním teplého až horkého čaje, medu, bylinek, hruď nahříváme olejovým nebo máslovým teplým obkladem/ 2-3× za sebou vyměnit/. Pozor, musíme sami obklad udržet v ruce, jinak kůži popálíme. Na krku a pod ním můžeme kůži natřít vietnamskou tygří mastí, případně mentolovým olejíčkem, třeba zn.”Bílý medvěd” také z této oblasti. Při podráždění kůže, po zarudnutí nebo svrbění přestaneme. Přes mast dáváme suchý šátek. A vůbec, kdo kašle, má mít krk zabalený pořád! Nejen to, jistou formou zdvořilosti je, pokud chráníme své okolí rouškou. Což bylo v Asii normální už před covidem.
Můžeme použít také nahřátí hrudníku infrazářičem, zhruba 10 – 15 minut.
Zapařující obklad /Priesnitz/, ten v žádném případě není nějaká studená onuce. Hadřík namočíme do VLAŽNÉ vody, další vrstva je igelit a poslední je suchá. Působit půl hodiny. Potom ovineme kolem krku suchý šátek. Pokud trápený jedinec usne, necháme tak.
Olejový obklad: máme dvě možnosti, podle druhu sporáku a kamen. Pokud máme rychlovarnou desku nebo plotýnku, lze starší bavlněný hadřík zakapat obyčejným olejem a položit přímo na plotnu, pustit stupeň 1. Počítejme se zahnědnutím, moc opakování to nevydrží, ale je to dost rychlé. Bereme holou rukou! Když vydrží ruka, nepopálíme hrudník!
U jiných kamen: V nějaké širší nádobě, pánvičce a podobně zahřejeme olej, namočíme bavlněný hadřík, přiložíme. Oleje nemusí být moc, jenom vrstva na dně. Nesmí prskat, musíme být schopni s hadříkem (dříve se říkalo “klůcek”) zacházet opět holou rukou.
Máslový obklad: Kdybychom ho chtěli dělat tradičně, rozpustili bychom ve výšce nad plamenem nebo rozpálenou plotnou kousek másla, položený na složenou bavlněnou látku (skvělé jsou staré dětské pleny). Více vrstev zajistí, že máslo snadno neproteče, zevní vrstva obkladu je zahřátější a tím pádem obklad hřeje déle, máslo má také další léčebné účinky (anebo jsem na ně pověrčivější?). Osobně pokládám jeden máslový obklad za účinnější, než dva tři olejové za sebou.
Přiložíme na hrudník nebo pod krk, jakmile se dotykem ujistíme, že není příliš horký. Což u másla bývá tip ťop, tak akorát.
No a pokud je někdo tak cimprlich, že by mastné nebo vůni másla nepřežil, při sestupu kašle k hrudníku alespoň termofórek můžeme použít.
Čaje a bylinky: Těch je! Mým oblíbeným je majoránkový čaj, slazený pouze medem. Hlavně u suchého kašle, protože majoránka bolestivost poněkud tlumí. A doma si dopřeju i česnečku. Kašel se někdy překulí dál, takže je vhodné tělo předzásobit pomocnými, zdraví chránícími látkami. Česnek, přátelé, ten prý platil i na mor. Ne přímo u nakažených, ale u těch, kdo se jím živili dopředu.
Co si budeme povídat, česneku byla přiřčena i významná role ochrany před upíry. To víme všichni. Lidé mu zkrátka věřili nejvíc ze všech léčivek, protože vypozorovali právě onu souvislost „promoření“ organismu stálou konzumací česneku a pevného zdraví.
Sice nám dneska právě proti upírům stroužek moc nepomůže, ale to asi bude tím, že se rojí víc upírů energetických (cucači energie kolem nás). Musíme být skromní a děkovat alespoň za odvrácení nebo zmírnění některých chorob.
Horečka.
Dospělý si pořídí nějaké reklamou doporučené, více či méně účinné nebo zázračné tabletky, protože musí do práce a na blbosti nemá čas. Jenže dítě svoji péči potřebuje dostat stůj co stůj. Ono by nebylo od věci, kdyby i dospěláci na svoje tělíčko byli hodní, ale když ono je pro leckoho lepší zkusit zázračnou pilulku a nějak to přechodit…
Apeluji na všechny, aby aspoň potom doma padli a chovali se k sobě slušně. Udělat si kbelík čaje, zalehnout, vypotit se. Ony se opravdu dají ve dvaceti sloužit směny zároveň s krocením čtyřicítky, ale zhuntované zdraví už o pár roků později není nic příjemného.
Nezapomínejme, když už se likvidujeme kvůli výdělku a aby kvůli tomu někdo v práci neremcal, že zdraví zvyšuje naši cenu na trhu práce! Zdraví, to je základní složka jistoty, kterou po nás bude každý vyžadovat až do pětašedesáti. Končím s kázáním, budu mluvit zcela jasně o dětech a kdo bude chtít, odvodí si zacházení pro marody ve věku dospělém.
Když stoupne dítěti teplota, když pokašlává, když smrká – VŽDYCKY nejdřív dodáváme teplý až horký černý čaj s čerstvým citrónem. Postupně i půl litru nad normální množství tekutin. Proč?
1. Teplo z čaje uvolní rýmu a prohřeje krk
2. Citrón zvýší množství vitamínu C a obranyschopnost
3. Černý čaj sám sníží horečku až o 1°C, stejně jako v létě, kdy pomáhá při úpalu a úžehu. Proto jsou takovým hitem ledové čaje.
4. Zavodnění omezí výši možné horečky
5. Už tato prvotní péče někdy zarazí vznik nemoci úplně!
Pokud si třeba alergik s věčně plnými vedlejšími dutinami dá zmrzlinu, měla by KDYKOLIV následovat hodně teplá polévka nebo nápoj. U alergiků se počátek rýmy často nepozná a mohou se rázem dostat do stavu „zastydlé rýmy“, aniž by vůbec věděli, že ji mají. Rýmu vždycky neprovází smrkání, ze zadní části nosu stečou hleny krkem do žaludku.
Pokud je někomu půl dne zle, bolí ho hlava, neví, co by strčil do pusy a nakonec zvrací nestrávené jídlo (třeba večer ještě oběd), jistě jsou ve zvratcích pozorovatelné hleny. Ty jsou totiž špatně stravitelné a mohou žaludek „znehybnit“, takže funguje pouze jako plnící se vak.
Při zvýšené teplotě, do 38 stupňů, můžeme dávat suché, teplé a zapařující obklady bez omezení. V této době se musí především HODNĚ pít!
Při 39° honem napájíme, čím se dá. Odhadujeme, kolik se přes den pilo a doháníme. Protože nastupuje i nechutenství nebo mizí žízeň, jsou možné i „úplatky“ dítěti v podobě kompotové šťávy a pod. Dobře napojené, zavodněné dítě se po teplém nápoji a léku samo začne potit a tím i ochlazovat.
Při 40° a více hlavně chladíme. Sprcha vlažnou vodou, potom napít cokoliv, opět BEZ BUBLIN, za čtvrt hodiny znovu. Lékaři se naprosto liší v doporučování obkladů a zábalů, každý má oblíbený jiný. Nechejte si vysvětlit, co má rád, za vyzkoušení nic nedáte. Ale pozor! U chladných mokrých obkladů, hlavně na hrudník, platí, že je odstraníme po zahřátí onoho plátna, nenecháme v tom nemocného prostydnout! Studené zábaly hrudníku u starostlivých maminek, které se bojí lékaře zeptat na podrobnosti, už také přinesly pár zápalů plic. (Včetně vynadání tím samým lékařem…)
Babské rady pro zoufalé chvíle neklesajících čtyřicítek i při celkovém zábalu (nebo během něj) doporučují přivázat na vnitřní zápěstí plátek citrónu nebo syrové brambory, případně nohy po kotníky omotat zábalem z octové vody. Kupodivu i tohle pomáhá, ale ne každému, proto se jistě setkáte s mnoha variacemi a podobnými recepty.
Mně osobně kdysi zachránila napohled babská rada, ve skutečnosti skoro vědecká záležitost. Až v dospělosti jsem se seznámila se zákonitostmi týrání, které na mně bývalo úspěšně a s oblibou aplikováno: Jmenuje se to celkový priesnitzův zábal.
Používám ho i já s oblibou při vysokých horečkách, ale jen u dětí a zoufalých dospělých, kteří nemají srdeční vadu nebo nemoc. Těm a kojencům jej smí dovolit pouze lékař. A je lepší, když se v těchto případech děje pod odborným dohledem, třeba sousedky sestřičky.
Půl hodiny zábal, čtvrt hodiny pauza, změřit, teprve potom další. Často zabere až třetí zábal. Pokud dítě usne, necháme tak, do hodiny se vzbudí samo a díky zapaření se horečky už nevrátí. Někdy usne i dospělý, ale stav nehybnosti a pocení je natolik nepříjemný, že spíš statečně trpí při plném vědomí.
Sérii tří zábalů opakujeme výjimečně, vždy až po několika hodinách. Pokud již první nepomohly, ptáme se: Je nemocný dost zavodněný? Kdo žízní, těžko si totiž tělo zchladí pocením. Pokud dítě pití odmítá, musí se “nalákat”- kompotovou šťávou, džusem, ale nikdy ne bublinkami. Ty dráždí ke zvracení.
Celkový zábal:
Protože se tělo má pařit, oddělujeme od sebe při balení vlhkou vrstvou končetiny a tělo tak, aby se kůže nedotýkala kůže. Prostě tam strčíte cíp látky nebo sklad, nic strašného v tom není.
Postup: Na postel položíme igelit, třeba starý závěs ze sprchy nebo rozřízlý pytel na odpadky, potom ve vlažné vodě namočené, vyždímané prostěradlo. Nemocný si s fňukáním a protesty NAHÝ lehne (nebo je něžně přemožen), zvedne ruce a trošínku roztáhne nohy. A to by bylo, aby každý ošetřovatel kůži od kůže nedokázal oddělit! Nejdřív se přes tělo přeloží jedna strana prostěradla (nebo jakéhokoliv bavlněného, případně plátěného lajntuchu), takže se obtočí hrudník a jedna noha komplet, potom připažení, přeložíme druhou půlku mokra – a máme mumii. Zapařením dvou kožních ploch by totiž vznikly OPRUZENINY. Teď se nám to už nestane. Přes mumii mokrou přeložíme igelit, kolem krku ohrneme, aby neškrábal kůži, a přikryjeme normální přikrývkou.
Na trpícího jsme velice hodní, děcku i pohádku povíme, ale dost často dotyčný klimbá. Je velice vhodné kontrolovat a stírat pot z čela a nosu. Kapičky, které se koulejí po obličeji, jsou totiž naprosto odporné, když si je člověk sám nemůže otřít.
Po zábalu přímo na místo doneseme osušku, rychle chudáka vybalíme, otřeme, oblečeme, trosky zábalu shrneme z postele a uložíme dotyčného do sucha a tepla. Je slabý jako čajíček. Nenecháme ho zbytečně courat nebo dohlédneme, aby se, když potřebuje, přemístil na WC a zpátky rychle.
Upozornění:
Horečka není matematika, neklesne pouze díky počtu tablet jakkoliv dobrého a vyzkoušeného léku. Vždycky potřebujete mít organismus dostatečně plný vody. Dostatek tekutin v těle chrání většinu orgánů. Dovoluje tělu zaměřit horečku pouze a přímo na její hlavní účel: likvidaci virů a mikrobů, případně zabrání dalšímu množení. Pokud tělo zůstane vysušené, překročí horečka vnitřně regulovanou mez a ohrozí i vás (proto mívají malé děti křeče z horeček nad 40°C).
Zvracení.
Příčin známe habaděj. Už jsme tady probrali rýmu, za chvíli probereme další radůstky. Protože jsme právě probrali horečku, nejdřív zmírníme, co se dá, právě kolem ní. Dospěláci jistě prominou, že se opět víc věnuji dětem. Nám velikým se udělá občas dobře jen při pouhém pomyšlení na hrůzné způsoby, jakými léčím, ale děti, chudinky, ty ještě o světě nic netuší. A marodí si vesele, kdykoliv je napadne.
Vysoká horečka totiž také může vyvolat zvracení a tím další úbytek vody. Když je tělo odvodněné, zase stoupne teplota, protože chybí šance na ochlazení potem. Nepříjemný kolotoč začíná a roztáčí se dál a dál.
Pro tento případ je vhodné vlastnit a při problémech strčit do lednice minerálku (Mattoni, Klášterní, Bílinku…), přislazenou kompotovou šťávu nebo koupit Coca-colu (pravou, nešizenou, v žádném případě ne light!). Po zvracení podávat 1 lžičku po 5 min. Odbublit vymícháním! Po několika porcích lok, potom dva. Pokud jsme našli doma uvedené tekutiny jen o pokojové teplotě, lze odlít do skleničky a na pár minut strčit do mrazáku. Hlavně ji tam nezapomenout.
Účinek:
1. Přímo v žaludku se z coly vstřebává voda a cukr.
2. Doplníte tekutiny a u slazeného nápoje dáte organismu energii. Minerálky zase doplní aspoň látky, ztrácené pocením, zvracením nebo průjmem.
3. Chlad navíc působí jako tišící vnitřní obklad rozbouřeného žaludku.
POZOR! Pokud bychom chtěli být supervzorní a na zvracení podat med, může být efekt opačný a stát se dávidlem!
Po lžičkovém vypití alespoň půlky sklenice minerálky dodáme sladké pití – například neředěnou kompotovou šťávu, kvůli dodání energie. Potom už pokračujeme normálně, stav se při péči rychle zlepšuje.
Pozor! Pokud se horečky drží a dítěti se nelíbí pohyb hlavou bradou na prsa (bolestivost), je nutný okamžitý příjezd lékaře. Může jít o některou formu mozkové infekce. Sami nemůžeme určit, že má dítě jenom zastydlý krček, takzvaně „skříplý nerv“, takže chceme kontrolu lékařem. Pro uklidnění dodejme, že malé děti zvládají i hrozně znějící záněty mnohem lépe a s méně komplikacemi, než dospělí.
Alespoň den po zvracení držíme dietu bez tuků, koření a masa. V domácnosti s malým děckem by vždy měly být k dispozici piškoty nebo suchary (rohlíky), i když je zdravé. Právě zvracení totiž přichází bez nějakého obzvláště hrozného důvodu.
Proč dítě zvrací?
Často z hltání, nekousání stravy, přecpání něčím, co mu chutná. Přeplácání žaludku je další věc, nejtypičtější snad jsou kombinace bublinek se zmrzlinou, které zpestřují ještě středoškolské školní výlety. V zimním období, se nejvíc blinká kolem Mikuláše a dospělí můžou směle hádat, proč. Většina to uhodne.
Přehřátí organismu může být z horečky nebo horka a slunečního úpalu. Nakonec v souvislosti s nemocí, jako je salmonela, chřipka, rýma… Dnes méně často ze zkaženého jídla, spíše z nechutných kousků. Tučné „tlusté maso“, povinné snězení nezvyklé úpravy (drožďová, mléková polévka), znechucení během jídla nebo těsně po něm.
Nemocné dítě.
Není nutné držet dítě v posteli jenom proto, že je nemocné. Naopak, ať si hraje, ale poněkud více oblečené, než normálně (při vlastní vyšší teplotě se hůř vnímá tepelná pohoda), určitě ne naboso. Pokud bude mít horečku, vyhledá ležení samo.
Nedáváme mu plné porce jídla, vymýšlíme lehčí stravu, upravujeme ji a zdobíme. Je lepší děcku přidat, než je nutit. Pokud ovšem nechce jíst, nedáváme žádné pamlsky- čokoládu ani náhodou. Kakao a čokoládu běžně dítěti nedáváme ani večer, dodává rychlou energii a děcko hůře usíná. Při alergiích je čokoláda také jednou z prvních věcí, vyloučených ze stravy.
Jedno z nejlépe stravitelných jídel je jablečný kompot bez skořice. Stačí, aby rozkrájené jablko ve sladké vodě prošlo varem. Lze dát vody více a odvar používat na běžné pití. Pokud dítě nezvrací, ještě s několika kapkami citrónu. Naše babičky vyvářely slupky z oloupaných jablek a získávaly „čaj“, bohatý na minerály a látky, které jsou v jablku obsaženy pouze pod slupkou a přišly by nazmar. Takže jsou na to nejlepší česká jablka z půdy nebo sklepa… Jinak bych slupky nevyvářela.
Dospělí mají smůlu v tom, že případná kontrola nemocných pobíhání v teplákách nebere jako marodění, takže hezky trpte v duchnách.
Proč zvrací dospělí?
Nejradši po oslavách. Překyselení žaludku díky alkoholu, oblíbenou příčinou jsou neuvěřitelné alkoholové kombinace. Co jsem si tak všimla, na to míchání už musí být i puberťák dost vzatý, protože třeba po pivu a fernetu si dát zelenou, to už musí být rozum naprosto mimo.
První pomoc ještě před hrůzou ranní kocoviny: Přijdu domů a napiju se. Teď ještě je možné pít cokoliv nealkoholického, mimo colových nápojů. Když mám dost vody v těle, ledviny mohou pracovat a některé problémy se odstraní dřív, než se probudíme.
Druhá pomoc: Jdu-li pít, mám zajištěné uvaření vývaru. Masoxové kostky jsou nouzí největší, ale ráno pomůžou také. Vývar totiž pohladí žaludek a vrátí do organismu některé minerály. Pohlazený žaludek sebou tolik necloumá, člověk se zvracením neodvodní a hlava bolí méně.
Třetí krok: Existují tak strašlivé vyprošťovače, že se člověku udělá divně, už když je míchá. Jenže opravdu pomáhají. Osvědčený a letitý máte hned tady:
Recept Péti Vařiče: Do vyšší sklenice nalít polévkovou lžíci worchesteru, přidat pouze žloutek (opatrně), osolit, opepřit, posypat paprikou. Dolít olejem, nejlépe olivovým. Do dalšího poháru nalít chladnou vodu. To divné strašlivé statečně co nejrychleji vypít, po vodě sáhnete, i kdybyste tomu nevěřili. A potom chvilka klidu, než se to rozhodne zapůsobit.
Pokud si nevěříte ohledně drinku, můžete zkusit taky 2 talíře česnečky nebo krabičku rybiček včetně oleje.
Ještě pár přírodních receptů na cokoliv:
Med
Jedna z nejbáječnějších věcí pod sluncem. Na noc stačí vzít lžičku a máte klidnější sny a méně kašlete.
Pokud někdo kašle dráždivým, škrábavým, nepříjemným způsobem, může mu pomoci také čaj z majoránky (která je sama přírodním anestetikem), slazený medem, jak jsem již zmínila. Zhruba lžičku majoránky necháme vyluhovat 5-10 minut, přecedíme a osladíme. Nemusí se pít vyloženě horký, ale studený by příliš nepomohl. Na kašel platí hlavně teplé nápoje.
Med dokáže léčit i rány, dokonce i popáleniny. S tím ale moc osobních zkušeností nemám. Čas od času se objeví nějaký článek o léčiteli nebo dokonce lékaři, ale jaksi není v zájmu „normální“ medicíny to příliš popularizovat. Kdo chce vědět víc, jistě si něco na netu najde.
Zdroj vitamínů B
Klasika, sehnatelná v každém krámě: droždí. Za mého dětství se droždí používalo rozetřené s trochou cukru, ale bývalo z toho plynů jak pro vzducholoď. Existuje také drožďová polévka, ale tu jsem nikdy nemusela a netrýznila jsem ani svou rodinu. Co tedy?
Teplá pomazánka.
1.krok: pokud někomu vadí drožďový zápach, vyžeňte ho z kuchyně.
2.krok a všechny další: nachystejte cibuli, vajíčko, kousek měkkého salámu, nejlépe gothaje (10 dkg), kousek másla a kostku droždí. Ideální je prapůvodní, rychle korající, krájené, množství asi za 2 Kč. To je nejchutnější. Dnes holt trvanlivější kostka, ale když jde někdo do velkoskladu a podělí se s někým, pořídí si i to klasické - je z toho i skvělé hnojivo.
Na másle zpěňte nadrobno nakrájenou menší-střední cibuli. Nebo půlku veliké. Přihoďte nakrájený salám, lze ho i nastrouhat. Když vypadá trochu smaženě, rozdrobíme droždí, vypneme sporák, mícháme. Droždí se rozteče, rozklepneme vajíčko a to teprve osolíme špetkou soli. Mícháme podle toho, jak hustou pomazánku chceme. Tohle je množství tak pro dva dospělé, možná s malým děckem. Mažeme na chleba, dokud je to teplé. Pro pět osob stačí zdvojnásobit. Při chřipkovém období baštíme alespoň 1× týdně.
Česnek
To je mezi léčivkami jeden z králů. Pokud možno nedrtíme, nestrouháme, ale krájíme. To ze mne asi nemáte moc radost, že? Chuť a vůně tolik nepronikne pokrmem. Jenže se nám nezmenší účinky. Takže budiž, zkuste kompromis: Pro chuť pár stroužků rozdrtit nebo utřít, pár rozkrájet. Hlavně, prosím vás, nezkoušejte fígle typu sušeného česnekového prášku nebo kapslí. Prostě to nefunguje, česnek potřebujeme co nejvíc přírodní. No a co s ním?
Česnečka chlebová.
Naprosto základní věc. Stačí oschlá patka chleba, nadrobno nakrájená, sůl, česnek a voda. Mlsouni přihodí trochu majoránky a kmínu, závisláci na mase kousíček bujónové kostky nebo opraženou nakrájenou slaninu. Vaří se a dochucuje tak deset minut. Pro fajnšmekry se jeden stroužek nadrtí čerstvě před podáním.
Bramboračka jednoduchá.
Místo chleba brambory, majoránky víc, kmínu také. Lze použít vodu, slitou z vařených (oloupaných a krájených) brambor, pokud nebyly naklíčené. Takže od sklizně do předjaří nebo u čerstvě koupených. (Kdo si teď není jistý, proč brambory takhle vařit, napovím: je z toho samotná bramborová příloha, materiál na br.kaši, materiál na škubánky) Zkrátka pokud potřebuji přílohu, využiji vodu z vaření. Je to záležitost rychlá a pro jednu-dvě porce.
Bramboračka klasická.
Tam už patří i cibule a kořenová zelenina, případně hrst hub.
Pomazánka tvarohová .
Tvaroh nízkotučný, půlku jeho množství máslového margarínu, čerstvý nasekaný kopr, česneku, kolik chcete, sůl (kopru na tohle množství zhruba 1/3 svazku z marketu). Promíchat, mazat na chleba. Lze ochutit trochou koření zaziki.
Pomazánka majolková.
Majolka, vlašské ořechy, česnek. Výborné na ostré jednohubky, podle druhu majonézy nemusíme často ani dosolovat. Jádry vl. ořechů zdobíme, komu je to moc mastné, může posypat (vmíchat) strouhaným eidamem.
Kdo je hodně zdravý a fit, co se zažívacího traktu týče, může slupnout česnekový stroužek jen tak, samotný. Komu dělá česnek potíže, musí se bez něj obejít anebo ošálit organismus vařením. Vařením česnek účinnost neztrácí. A ještě jedna možnost, třeba vám vadí jenom večer? Říká se, že ráno je česnek lék, večer někdy jed… Asi pro citlivý zažívací trakt. A to už jsme také u otázky občasných potíží, kdy česnek někdy vadí, někdy ne. Potom nastoupí otázka: neprocházím stresovým obdobím? Stres totiž udělá naše zažívání citlivým.
Cibule
Nesmí chybět ve většině pokrmů, ale nejúčinnější je syrová. Nadrobno nakrájenou ji můžeme nacpat do pomazánek, které navíc skýtají další výhody – rybí působí s cibulí na činnost štítné žlázy, tvarohová je zdrojem vápníku. Účinné použití cibule při válce s kašlem najdete níž, teď zkusíme pomazánkovat.
Rybí pomazánky.
Základem jsou rybičky v plechovce nebo uzená makrela, hezky obraná a co nejvíc zbavená kostí. K tomu malá až střední cibule, nadrobno nakrájená, máslo nebo máslový margarín, pár kapek citrónu a sůl. Zamíchat, mazat. Výhodou poctivého míchání u obrané makrely je odhalení zbylých kostiček.
Výhodou plechovek je různorodost chutí, protože není marné přidání drceného tuňáka, obměnou bývá rybička v tomatě, přidání trochy měkkého tvarohu, rybího koření Pomazánek můžete udělat spoustu, záleží na fantazii, ale rybka, cibule, máslo nebo „máslo“ a sůl s citrónem jsou základem.
Tvarohové pomazánky
S cibulí, máslem, mletou červenou paprikou (+čerstvou nebo nakládanou paprikou), pro mlsouny klidně i chilli, pro jiné labužníky trocha kečupu. Nebo tvaroh, gyros, cibule, máslo. Nebo tvaroh, levný tavený sýr, nastrouhaný levný salám(točený, buřt), gyros, cibule, máslo
Do pomazánek se dají nasekat kdejaké čerstvé bylinky nebo vmíchat sušenou petrželovou nať. Důležité je, že různorodost a fantazie mohou přemoci nechutenství a do těla nenápadně narvat i cosi výživnéhoJ
Několik dalších tipů:
Kopřivy – i pod sněhem jsou k nalezení kolem března malé rostlinky. Nasekané v míchaných vejcích, zamíchané do špenátu, jsou výborným zdrojem vitamínu C. Čaj čistí krev a z mladých rostlinek nebo lístků je vyloženě lahodný. Dospělé ženy by však neměly pít déle, jak 14.dní, potom prý může působit (v rámci čištění organizmu) na odvápnění kostí. Odvar na vlasy stačí udělat i ze starších listů. Přelité horkou vodou přestanou kopřivy pálit. Pokud přece požahají, žádná škoda, spíš užitek: kdo trpí na brnění rukou (od krční páteře nebo metakarpálního tunelu), ten má prstíky nějaký čas (až přestanou pálit po kopřivách) citlivější.
Kdopak by neznal dětské hrátky se šleháním kopřivami, po kterých dospělí utěšovali, že aspoň nebudeme mít revma? Něco málo na tom bude, ale dobrovolně se žahat? Brr. To jen já…
Divizna – ze sušených žlutých kvítků se dělá čaj, který pomáhá na suchý kašel.
Podběl – z chlupatých lístečků se dělá čaj, příznivě podporující tvorbu hlenu (u suchého kašle).
Chudobka, sedmikráska – patří do salátů, trhají se kvítky a zdobí jimi jídlo (celými, čerstvými).
Pampeliška – mladé lístky lze použít s běžným octovým nálevem jako salát, ale u velkých listů vykrojíme prostřední hořkou „žílu“. Naopak jinde se doporučuje baštit listy celé,ba dokonce žvýkat stvoly, protože v pampeliškách je inulin, příbuzný inzulínu, a pomáhá to při cukrovce. Čaj z kořene prý nemá ráda rakovina jakéhokoliv typu. Snad že je patřičně hnusný.
Květy sbíráme na med, který má podpůrnou úlohu při léčbě kašle. Květy se nemusejí počítat, prostě se jich naškube (aspoň 50m od silnice), co síly stačí. Odbreberkují se samy, necháme-li je 2-3 hodiny zavadnout. Potom povaříme v hrnci a přes noc necháme odstát. Po vyždímání květů a přecezení se vaří med. Cukru podle chuti, nejméně půl kila spotřebujete. Když se med táhne z vařečky, nejméně po půl hodině varu, můžeme si vybrat buď var do vyšší hustoty medu nebo nechat sirup. Sterilizujeme normálně, ale pozor, radši ve sklenicích s širším hrdlem. Med rád krystalizuje. Někdy tam zůstává uvařený pyl, u alergika by ale neměl dělat problém. (Je samozřejmě lepší na to dát pozor.) Varem se totiž změní jeho chemické vlastnosti.
Osobně dělám řidší, jako sirup, a strkám v menších petkách do mrazáku. Snadněji ho rozdávám přátelům a doporučuji po rozmražení do tří dnů zlikvidovat formou štamprlete několikrát denně. Mizí z těch ledniček mnohem rychleji, neboť je marodovi upíjen ostatními členy rodiny.
Černý bez – květy jsou skvělé jako řízky. Při zpracovávání však alergiky musíme vyrazit z bytu, případně sami pracovat s maskou (náhubkem) na prašné práce. Pyl je totiž agresívní pro většinu alergiků. Po osmažení ale kosmatice může působit podpůrně na pročištění organizmu apod.
- kvítky, odrbané z květenství, smíchané s moukou, strouhankou, strouh. sýrem a vejcem (případně kořením) a předsmažené (nejlépe ve fritéze) lze zmrazit a uchovat. V prosinci a později jako příloha k běžnému jídlu nastydlé rodiny způsobí panickou hrůzu mezi bacily. Proč v této formě působí lépe, než prosté usušení květů a čaj z nich, netuším.
Z bezových květů se vyrábí šumivá limonáda, která je velice dobrá.
Ze zralých bezinek se dají dělat povidla (já je vařím s hruškami).
Z listí se dělají obklady na místa bolavých kloubů, ba i na tenisové lokty a oštěpářská ramena. Když listí položíte mezi 2 igelity a lehce pomačkáte válečkem na nudle, potom listy vezmete, přiložíte na kůži a zavážete, trochu to uleví. Výraznější pomoc zvládne překrytí vrstvy listů igelitem, převázání na půl hodiny (zapaření), ale maximálně 10 dnů za sebou, aby kůže neprotestovala a nestali jste se alergickými. Osobně jsem vyzkoušela, že na namožený kloub a vaziva účinkuje podobně, jako forte podoba mazání. Jen déle.
Černá ředkev – při odkrojení natě, nejlépe s vykrojením kuželu dovnitř do bulvy, se nasype trocha cukru a vyluhují se skvělé kapky na kašel.
Ředkev je docela příjemně pálivá, takže nakrájená na plátky se dá zobat při posezení u televize nebo konverzace. Kupujeme tvrdou, aby uvnitř nebyla vyšeptalá, to už není tak chutná.
Podobný účinek na kašel jako ředkvové kapky mají cibulová polévka, cibulový čaj a někdo prý dělá podobné kapky ze syrové cibule. Nevyzkoušeno, my používáme vrstvu solené cibule s předstihem, na chlebu se sádlem. Nebo cibuli lehce osmaženou na oleji a pikantně okořeněnou. Pozor ale, je to těžší jídlo. Je vhodnější spíš jako mls pro lidi s hypofunkcí štítné žlázy.
POZOR! Při horečkách a těžkém žaludku se nedoporučují podávat tradiční topinky, ačkoliv česnek normálně patří mezi přírodní širokospektrá antibiotika. Radši si to rozmyslete, i kdybyste měli chutě skoro nezvladatelné. Ony ty potvůrky báječně voní. Jenže topinky i z toustovače, tudíž bez těžkého omastku, nemusejí být to pravé. Syrový česnek je totiž dost dráždivý.
Lepší je výše popsaná česnečka (oukrop), pokud na ni má nemocný chuť. Občas totiž pomůže právě to, co nemocného napadá, že by si dal. Ovšem i to musí být přefiltrováno rozumem – diabetik má na sladké chuť kdykoliv a jen proto, že to nesmí.
A ještě jeden recept z Maďarska, ba přímo prý z grófské rodiny, z časů Španělské chřipky. Prý zachraňoval životy. Celé omyté vejce zalít citrónovou šťávou, až skořápka změkne, rozmixovat, vypít. Užíváno celých těch skoro devadesát roků u dítek, která se nemohou bránit, na průduškové problémy. Je v tom spousta logicky odůvodnitelných účinných věcí a navíc to může sloužit též jako strašák bacilů. Člověk se radši uzdraví, sotva na kúru pomyslí…
Tak buďte zdrávi a ať vás bacily poslouchají.
Zdroj: http://koste.unas.cz (sekce Rady, Co může potrápit 1-4)