Článek
Ano, je tomu tak, podlehla jsem tomu, čemu podléhají na šmrdlácích mnohem mladší generace. Už je chápu. Zkrátka jsem byla příliš zvědavá a chytla se drápkem. Sice jsem si od té doby nehty stříhala, ale drží se mne to dál jako veš košile.
Takovéhle věci se mi stávají, naštěstí v dobách, kdy mám trochu času a můžu toho zhltnout tolik, že se dá mluvit o malém výzkumu. Nejsou to tedy zcela promarněné hodiny až dny. Ona by třeba zahrada potřebovala nějakou údržbu, ale střídalo se počasí a když už vypučel hrách, přišel se napást nějaký srneček a je po radosti, že mi něco roste. A potřebuju si občas oddechnout od korektur a redakční práce.
Takže o čem je řeč? Zpočátku mi to servírovalo historická dramata z Číny, což místy velice bavilo. Něco bylo z dopátratelného období, většina ale z palácového prostředí, o němž zkratkovitě říkám, že je elfí. Oni jsou to samí krásní lidé (bez špičatých uší ovšem), halení do dlouhých vrstvených oděvů, které se krásně vlní a vlaje včetně pradlouhých vlasů. Hopsají do výše i dáli a ještě se přitom točí. Jojo, milují točení. To když zachytí princeznu (zásadně tu jsou princezny nebo Cinderelly), aby sebou neplácla na zem, otočí se s ní tak, aby vlály pláště, sukně a cokoliv, co krásně vlát může. Totéž, pokud je nutno se halit, to se musí udělat i dvě tři otočky kolem osy, až ten plášť nebo cokoliv vlaje vodorovně rozprostřený. Jééé. (Mají na to otáčení důmyslné technické vychytávky.)
Samozřejmě se nedá pořád vymýšlet něco nového, takže od střízlivějších dramat (třeba Láska jako galaxie) se scénáristé rádi uchylují k miklíkování, tedy využívání magie nebo dokonce prostředí nebešťanů a nebeských paláců nesmrtelných. To se potom hrdinové navzájem bombardují energickými výboji, meče se jim zhmotňují v ruce, případně se šíp z energie promění ve smrtící skutečnou zbraň a jak je někdo hodně zasažený, vyplivne krev, abyste měli jistotu, jak je to s ním nahnuté. Totéž platí pro otrávené, ať po zranění nebo požití. Naštěstí se občas objeví někdo, kdo energeticky uzdravuje - a někdy se sám vyčerpá. Zlouny určitě poznáte na první dobrou, pracují s černým kouřem. Ovšem král démonů, kterého hraje Dylan Wang, se jen tak neokouká. Fantasticky pracuje s mimikou tváře. Dokonce i ve věcech „současných“ ho nechali fungovat s poněkud koženějším (pokerovým) obličejem. Taky je většinou miliardář CEO, takže to k němu patří.
Jo, zlouni. Chlapi si můžou dovolit kde co, ale jak se naštve holka, třeba že jí zabili lásku nebo vyvraždili rodinu, to je opravdu zle! Ona se doposud hodná děvčata změní v cosi, co přetrhne pouta, zavíří to kolem nich ohnivě a máme tu rázem fénixe, kterého se všichni bojí jako čert kříže a je nutno ho zabít. Což vyústí v elegantní souboje s přesilou (která dostává dlouho na zadek), ale stejně to dopadá nedobře. Pro naštvané děvče, samozřejmě. Nebo se na nich probudí náhrdelník, promění se v jakýsi důležitý přívěšek, dívčině se změní barva šatů (oblíbená je fialovo černá nebo rudočerná) a je z ní démon, jako když vyšije. Samozřejmě je nutno ho zabít, což vyústí opět v elegantní souboje s přesilou (která dostává dlouho na zadek), ale stejně to dopadá nedobře. Ovšem, pokud děvče umírá, vrací se mu lidskost a je tím pádem bezpečně oplakatelná svým milovaným nebo aspoň přáteli, co jí předtím museli nutně zakroutit krkem.
Mužští démoni se taktéž mají zabíjet, ale lidská děvčata s nimi mohou prožít velikou lásku a buď je krapet promění v cosi lidštějšího, nebo jsou respektovány a ponechány lidské společnosti. S občasnou pomocí z nadpřirozena. Třeba proti drakům, pokud nešíří černý kouř, není moc co namítat.
Historická dramata i moderní svět tam trpí na strašlivou cudnost. Je fuk jestli čínskou, korejskou, japonskou či další. Tam, když se pánovi na košili rozepnou dva tři knoflíčky, je nutné, aby si dívky zakryly oči nebo se skryly za roh a chtivě pozorovaly. Umí ovšem pozorovat i skrze prsty, necudy jedny zvědavé. Kamera dlouze zabere vykulené nebo jen udivené oči. Dlouhé záběry pohledů nebo nebezpečného přibližování rtů před polibkem jsou vůbec skvěle vypočítané na romantický účinek. A někdy užuž se dotknou rty - a někdo se někde vynoří a hrdinové mají po šišinkách! Skvělé načasování, až jsem si říkala, že taková práce s romantikou by docela slušela i našim filmům. Aspoň někdy.
Nechtějte ani vidět, jak dívky ničí pohled na břišáky nevinného hrdiny! A to si pište, je to rozechvění velmi pochopitelné, hoši mají skutečně vypracované postavy, i kdyby byl hrdinou kanclmaus CEO s nějakými biliony na kontě. Viděla jsem i pár záběrů mimo filmy, z natáčení a příprav. Klobouk dolů, herci nic nemají zadarmo, naopak. Svojí fyzičkou leccos dotáhnou - a také se občas předvedou v nějakých tv hrách o šikovnosti a výdrži.
Miliony sem, miliony tam - ovšem „historická“ dramata si s milionáři nezadají - jedna hrdinka v kalhotkové roli si užila válení po kopečku zlatých kousků. Ohledně cudnosti - bacha, když mužskému zabere kamera ohryzek. To polkne, jakože se ho zmocňuje chtíč, ale ještě se ovládá. Možná ale brzy holku bafne, přehodí přes rameno a odnáší do jeskyně. Pardon, do ložnice, kde s ní víceméně mrskne na postel (letiště, jak jinak). Pokud má na sobě ještě kravatu, použije ji na svázání rukou dané dívčiny, která se pochopitelně brání, oči udiveně rozevřené dokořán nebo urputně zavřené. Ovšem zuřivé líbání leckterou přesvědčí, že by mohla prstíky vypochodovat po jeho pažích někam k ramenům a po vzoru (tuším) filmu Vlčí jámy podle Glazarové dovolit prstům, aby se propletly s jeho. Prostě mezinárodní symbolika. Tím je snad jasné, že došlo ke všemu myslitelnému.
Pokud je svůdníkem CEO nebo jiný mohovitý pán (ano, i moderní princové se objevují, včetně svých honosných sídel, s epoletami na ramenou), dívka se po ránu lekne spícího mužského a uteče, potom vsaďte boty na to, že bude těhotná. A že scénáristé nejsou troškaři, na svět přijde cokoliv od dvojčat po paterčata. Pochopitelně roztomilá a geniální. Sama po několika letech osloví svého tatínka a ten si tak letmo vzpomene, že s touhle ženskou možná něco měl plus mínus před správnou dobou. A protože je sám na hranici geniality, obstará si vyšetření DNA a jde tvrdě za scelením rodiny. Někdy počet svých potomků, zejména u čtyřčat a paterčat, objevuje postupně, aby bylo dost komických situací. Což scénáristé taky umí. CEO tím scelováním dělá velikou radost svým rodičům a prarodičům, protože s ním většinou ohledně rodiny ještě nehnuli. A najednou vnoučat, že nevědí, co s nimi! Anebo má za manželku mrchu, která jedno dítě hrdince ukradla a prohlásila za svoje. Doktoři jsou podplatitelní. Dokonce se objevují skoro doslovná nová zpracování stejného tématu se stejnými herci jak dětskými, tak dospělými, alespoň částečně. (Teď na mne bafají hlavně kousky ze školského prostředí nebo kanclů.) Popelkou v ukázkách hrdinku titulují jakožto symbol nevinnosti a chudinky.
Pokusím se své poznatky shrnout:
- Nevinná hrdinka v postavení Popelky je vystavena mnoha nástrahám, včetně šikany a enormního bití (hodně se fackuje i na VIP párty, až by jeden bral druhou o zeď).
- Pokud je z Popelky sexuální dračice, která třeba sama líbá muže nebo mu prstíkem přejede po ohryzku (!), je tutově nadrogovaná, nejen opilá, a právě byla zachráněna tím dotyčným před zhanobením.
- Pokud se dívka vine k paži muže a špulí krvavě rudou pusinku při kňourání, je to mrcha, která Popelce připraví peklo. Bez rozdílu, zda jde o historický palác nebo moderní sídlo.
- Pokud je Popelka služkou, určitě ji mrcha obviní z krádeže (šperk se smaragdy hrál v několika seriálech), mučí a trýzní ji za pomoci ostatního služebnictva, ovšem páníček v ní zalíbení najde, byť je tak v celé epizodě nebo dvou zklamán, když uvěří obviněním. Přinejhorším pravdu odhalí aspoň po letech a při nejméně jednom dítěti.
- Pokud je Popelka zaměstnána jako úřednice, zapůsobí na CEO nebo majitele společnosti nějakým nástupem do výtahu, zakopnutím (hoši krásně chytají do náruče padající děvčata bez ohledu na krásu), nezvládnutým večírkem, kde ji nadrogovali a dotyčný ji zachránil (zbytek viz výše), případně její nevinnost výhodně prodala její rodina a Popelka se včas probrala, utíkala po chodbě, vrazila do dveří a jak byla zdrogovaná (viz výše)... Následuje šikana v práci, protože mrcha žárlí, sama majíc políčeno na šéfa.
- Popelčinu nevinnost prodává rodina, která si ji často jako mrňavou koupila, unesla, ukradla v porodnici, vyměnila za své dítě a tak podobně. Přednost dává své vlastní dceři nebo synovi, Popelka dře jako soumar a je podle nich určena k tomu, aby jim zajistila pohodlný život.
- Popelka často mívá nějaký korálkový náramek nebo nějaký přívěšek na krku, který dostala v dětství od kamaráda nebo matky a během šikany jí vypadne. Pochopitelně ho může poznat jak matka nebo milovaný a mrchou klamaný hrdina a vzpomene si. V další epizodě. Platí pro všecha prostředí.
- Když ženich a krásně vyfiknutá nevěsta stojí na pódiu a veřejně si nandávají prsteny, je to nebezpečná chvíle. Buď přijde druhá nevěsta a původní snoubenka zírá, že se jí nový pár vysměje (a potom dívka požádá o ruku prvního kluka, co je po ruce, což je ovšem utajený CEO) nebo je tomu naopak, nevěsta mrskne prstenem o zem. Tím pádem se ho zmocní náhodná bláznivka, která si ho hopsajíc nasadí a v sídle svého manžela jen zírá na přepych. Když se časem bací hlavy, vzpomene si, že je sama z význačné rodiny nebo ženská CEO. Jenom ztratila paměť. Což se může stát i v případě předešlém.
- Nevěsty historické mohou mít tu smůlu, že je kdosi otráví při svatebním přípitku, případně samotný ženich uškrtí nebo propíchne. Někdy se naopak ony snaží zabít ženicha, když tak spolu sedí na posteli. Někdy se to povede, někdy umřou oba.
- Občas se podaří promítnout nevěru nevěsty-mrchy na velké plátno za párem, všichni přítomní video dostanou na mobil a ženich se rozpomene, že je lepší Popelka. Ale pozor, už se stalo, že "nevěra" byla zinscenovaná budoucí tchyní. Tudíž byla nevěstou po právu Popelka a objeví se po letech s dítětem. Další viz výše. Většinou už je sama nějakou specialistkou, designérkou nebo CEO.
- Pokud je pohledný mladý muž na vozíčku, může se mu takto nevěsta vysmát, ale pozor, převážně jde o CEO, který tímhle způsobem testuje obchody ve své síti, původní snoubenku nebo cokoliv jiného. Vozíčkáři jsou tedy poněkud zákeřní.
- Pokud je Popelka slepá, následkem nějakého pádu se jí zrak vrátí a ona odhalí nevěru svého muže, mrchovitost jeho milenky a tak podobně.
- Pokud má Popelka sestru, velmi často jde o mrchu, co jí chce přebrat nápadníka nebo muže. Případně ji obere o dítě (o jedno z dětí). Je schopna Popelku umlátit, otrávit, utopit nebo polít benzínem a zapálit.
- Pokud se Popelka dostane na VIP večírek (kde jí má být vrácena totožnost, má být oceněna nebo má být veřejně uvedena do postu snoubenky či manželky CEO), bývá dlouhé minuty vystavena výsměchu své nepřejícné rodiny, smečky kolem mrchy (což může být totéž) či šikanujících kolegů, kteří dlouho předlouho žvaní a křičí. Oblíbené jsou tu šílené facky jak Popelce, tak její vůči mrše nebo muži od mrchy. Taktéž se tu vychrstne nějaké víno (kouzelně se občas promění chlístané červené na dopadající vodu). Někdy se trhají Popelčiny šaty, je povalená na zem a tak podobně. Přihlíží a směje se kolem deseti, někdy více lidí, podle nákladů na natáčení. Potom přijde On a vše vysvětlí a tvrdě zasáhne. Vlastně naopak. Pokud přijde tatínek nebo dědeček, zfackuje kde koho.
- Všichni mají furt v ruce šmrdláky (telefony), natáčejí, fotí a pořád s někým mluví. Objevují se jim v rukách, i když je předtím neměli (holky byly i bez kabelek a pásku, za který founy občas někdo strčí). Někdy je to k užitku, dá se tak přivolat pomoc (CEO vyskočí a maže i z důležité porady). Jindy foun zahraje velkou roli při seznamování nebo usvědčení ze zrady a neřesti. Viz výše.
- Zhýralci a sexuální predátoři bývají obtloustlí, slintají chtíčem, pitvoří se, mají pestré košile, rozepnuté skoro do půlky, a tlusté řetězy na krku. Houfují se. Přemoženi zbaběle prosí o milost.
- CEO a další hrdinové jsou oblečeni v oblecích, teplákových soupravách, školních uniformách nebo černých mikinách s kapucí, občas s maskou nebo šátkem přes obličej. Mají tenčí řetízky, sportovní postavu a umí se prát i s přesilou.
- Pokud jede Popelka na skútříku, může se jí stát, že jí zablokuje cestu skupina černých aut, vyskočí její děti nebo bodyguardi (nebo obojí) a lákají ji jako znovunalezenou do původního života. Pokud však Popelka testuje normální život, zpravidla odmítne, u dětí samozřejmě slzí štěstím, že je má. Ti hajzlíci jsou samozřejmě geniální a našli si ji sami podle DNA, neboť jsou mistry ve svých oborech. Mluvím o pěti až sedmiletých prckách se schopnostmi špičkového hackera (opakovaně), mistra magie a kung-fu nebo nedejbože vědce s bělovlasými odborníky v zádech. V takovém případě byli po porodu mrchou ukradení a údajně zabití...
- Svatby na úřadě jsou rychlé. Posadí pár v bílých košilích před červené plátno, vyfotí, dají razítka a občanky má pár stejné. Často je bere k sobě muž, občas žena s gustem přinutí muže (hlavně CEO), aby za ni usedl na skútřík. S podobnou nechutí vlezl CEO do auta, co mělo na světlech dlouhé řasy, mašle na zrcátkách a na střeše ouška...
- Protože jsou k dispozici občas údaje, skoro mne vyděsilo, že herci, co mi připadali jako kluci kolem dvaceti, mají především kolem čtyřicítky. Což je při jejich hlaďounkých tvářičkách srnečků až děsivé. Děvčata mají mezi dvacítkou a třicítkou, což tak odpovídá. Bývají velice štíhlé, ale zaplaťpánbu tu nehrají úplné vycmrndliny, které se tu a tam objevují v krátkých videích.
- Stereotypem je, že dívky musí svým nápadníkům většinou podléhat (viz ulíbání v posteli), NE tu neznamená skoro nic, samy se neobhájí, potřebují mužské zastání, i kdyby byly desetkrát CEO. A ty facky! Pokud možno jsou o hlavu a více menší, dětsky působící, případně sladké rošťandy. Nemívají vlastní vkus, o róbách dost často rozhoduje movitý ... Cokoliv, prostě CEO. Pokud není mrcha, zkušenosti s jiným mužem, byť flirt nebo rozhovor s kamarádem, se moc neodpouští. Plyšáci jsou důležitou rekvizitou a důkazem jejich dětskosti, z níž je vyvede právě hrdina. S dojatým úsměvem a zasunutím vlasů za ucho.
- Velmi často leží hrdinové a hrdinky v posteli oblečení (včetně nemocnice), sundají si jenom boty. Což platí ve všech prostředích. V posledních dvou letech ovšem hřeší natolik, že mají i holá ramena nebo chodí z sprchy jen v ručníku. I "historičtí". Pod nemocničním pyžamem bývá vidět triko, u dětí i jeden svetr. Nemocniční pyžamo lze mít i doma ve vile. Pánové s modrým proužkem, dámy s růžomodrými. Normálně ale mají občas i to pyžamko nebo noční košilku a župany.
- Ještě pochválím, že se scénáře nevyhýbají ani lehké osvětě. Opakovaně hoši a kamarádky zachraňují z trapasů dívky, které se "proseděly", mají na oblečení známky menstruace. Dokonce párkrát mladík zaběhl pro vložky. Věnují se také školní šikaně, včetně dohnání oběti k sebevraždě a příliš pozdní lítosti viníků.
- Pokud můžou a rozpočet to dovolí, oblaží filmy diváka scenériemi, hlavně u historických námětů, kterými se divák může dlouze kochat. Kochala jsem se.
- Výkony některých herců a hereček zaslouží uznání, byť by šlo o současnost. Hodně pracují s mimikou a detaily gest- což je pro jejich prostředí geneticky dané. Lecčemu jsem porozuměla díky titulkům v angličtině (byť ten jazyk neovládám) a ruštině, ovšem nečekejte ode mne, že bych rozuměla indickým nebo snad indonéským kudrlinkám, případně arabskému písmu. Rovněž se nechytám v jazycích, co sice používají azbuku, avšak podivná slova. Tyhle seriály prostě letí světem - a teď o nich taky malinko víte.
Tak, konec bádání a analýz, mám ještě nějakou práci. Hezký den!
