Článek
Ostré kontury faktu, že absence peněz v životě lidském může být fatální, nezjemní ani hrdina z pera anglického básníka, který se vážně zamýšlí nad tím, co se nakonec vyplatí víc:
Být či nebýt?
Hamlet a Maslow
Nespravedlnost světem vládne už od nepaměti a je bláhové se na ni vymlouvat či nad ní hořekovat, protože život není tragédie ale dar.
Nelze však ani stroze konstatovat a chladně odtušit, že každý je strůjcem svého blahobytu a štěstí, protože ne všichni příslušníci člověčího rodu vědí, jak takové štěstí vlastně vypadá. A co by měli (u)dělat pro to, aby hned, jak je zmerčí, nebralo výhybku.
Pomocnou ruku i jasné světlo vnesl do světa potřeb, které musíme uspokojit, pokud chceme žít šťastný a naplněný život, americký psycholog Abraham Harold Maslow.
Na rozdíl od vzletného dánského prince, bojujícího s pocitem na pomstu pohledem upřeným k výšinám, Maslowova pyramida z roku 1943 se drží pěkně při zemi. A trvá na tom, že z pohledu přežití jsou potřeby na nižším stupni zásadní, zvlášť ta týkající se samotné existence.
Což v praxi znamená, že se teprve dosyta najedení, nejlépe tím, co nám opravdu a hodně chutná, můžeme začít věnovat budování pocitu bezpečí a jistoty:
A pokud to funguje doma, v práci a celkově svědčí zdraví, je ten správný čas a nálada vyrazit do společnosti a věnovat se přátelům a koníčkům.
Na samém vrcholu zmiňované pyramidy je potřeba seberealizace, která rozhodně nemusí být metou všech, a tak je to v pořádku.
Ovšem urputná snaha novodobých Hamletů uspokojit přednostně svoje schopnosti a záměry na úkor základních potřeb, které v zájmu věci zkrátka obětují, většinou spláče nad výdělkem.
Hlasité kručení v žaludku bez skurpulí prozradí, že předbíhat děje a podceňovat základy se nevyplatí.
Lítostivý povzdech, že dnes je vše jen o penězích, kalí vodu:
Soběstačnost, svoboda a nezávislost o nich vůbec nejsou, a přitom hodnotu lidského života přímo určují.
