Článek
Na jednom z nejodlehlejších míst naší planety, v samotném srdci amazonského pralesa, žijí domorodci z kmene Matsés, kteří jsou přesvědčeni o tom, že žabí sekret dokáže očistit organismus i zvýšit libido. Praktikují proto prastarý rituál, který se během posledních let rozšířil i do západního světa.
Vláda pro domorodce zřídila rezervaci
Příslušníci kmene Matsés patří mezi původní obyvatele Amazonie. Žijí v osadách v povodí řeky Javari, která tvoří po celé své délce brazilsko-peruánskou hranici. V Brazílii obývají území zvané Vale do Javari, které se nachází na jihozápadě státu Amazonas, má rozlohu 85 444,82 km² a bylo zřízeno brazilskou vládou za účelem ochrany domorodců.
Nepůvodní obyvatelé mají do této oblasti až na výjimky vstup přísně zakázán. Samotná brazilská vláda sleduje život zdejších etnik především s pomocí letadel, aby je zbytečně „nerušila“. Pokud se přesto někdo chce k Matsés vydat, musí se nejprve obrátit na náčelníka kmene, který přednese jeho požadavek celé komunitě. Pokud s návštěvou všichni příslušníci kmene souhlasí, je poté možné se s domorodci na jejich území setkat.
Kromě Matsés je rezervace Vale do Javari také domovem celé řady dalších etnických skupin žijících v amazonském pralese. Jde především o takzvané nekontaktované kmeny, které dodnes praktikují tradiční způsob života a jsou téměř izolované od okolního světa. Avšak i v této špatně přístupné oblasti již dnes najdeme také domorodce, kteří se kontaktu s moderní civilizací zcela nevyhýbají, přijali západní oblečení a dokonce využívají výdobytky dnešní doby včetně internetu.
Žijí v souladu s přírodou
Mnoho Matsés si ale i dnes zakládá na odkazu svých předků. Nejsou sice již kočovníci, usadili se uprostřed pralesa, kde žijí v malých komunitách roztroušených podél břehů řeky Javari, ale stále ctí dávné tradice a zvyky svého kmene. Každé ráno za úsvitu vyrážejí dospělí a děti na lov ryb. Muži podnikají odvážné lovecké výpravy neprostupným terénem pralesa, na kterých je často doprovází i jejich ženy. S pomocí luků a šípů, pušek nebo pastí loví zvířata, jako je kupříkladu tapír, aguti paka (druh hlodavce) nebo opice. Lovecké trofeje si pak s oblibou vystavují ve svých obydlích.
V pralese si Matsés budují chatrče z bambusu a banánového listí, u nichž mají zahrady a políčka, kde pěstují širokou škálu plodin, zejména pak maniok, tykve, batáty a kukuřici. Ženy sbírají rovněž ovoce a léčivé byliny. Domorodci se snaží lokality pro lov i zemědělství střídat, aby nevyčerpávali půdu, na které hospodaří, a měli stále dostatek zvěře a ryb.
Bratranci si berou za ženy své sestřenice
Příslušníci kmene žijí pospolitým životem. Téměř každou noc nebo pozdě odpoledne se místní muži setkávají, aby si popovídali, povečeřeli a potom si společně dali šňupací tabák. Při takových posezeních plánují lovecké výpravy, kolektivní práci v komunitě a v neposlední řadě probírají i události dne. Všichni z osady se pak rádi scházejí u ohně, kde popíjejí sladký jitrocelový nápoj zvaný chapo.
Lidé z kmene Matsés si velmi zakládají na dobrých rodinných vztazích a důraz kladou i na výchovu dětí. V komunitě je běžná polygamie. Sňatky mezi sebou nejčastěji uzavírají bratranci a sestřenice, přičemž obvykle si chlapec bere za ženu dceru matčina bratra (jeho strýce) nebo dceru otcovy sestry (jeho tety). Když se mladý muž rozhodne pro jinou dívku než pro svou sestřenici, rodina mu v takovém sňatku nebrání.
Pro krásu se musí trpět
Dospělé ženy z kmene Matsés si upravují obličej zvláštní formou piercingu. Za symbol ženské krásy je zde považován nos, ve kterém jsou z obou stran „zapíchána“ vlákna z palmových listů. Matséským ženám se proto někdy také přezdívá „kočičí ženy“. Proces propichování nosu přitom bývá někdy i velmi nepříjemný, přestože domorodci k snížení bolesti při zákroku používají byliny s analgetickými a dezinfekčními účinky.
Žabí sekret má detoxikovat tělo i zlepšit libido
Zdejší muži i ženy s oblibou praktikují prastarý rituál, kdy si na kůži aplikují výměšky z žáby Phyllomedusa bicolor, které se také říká obří listová žába, dvoubarevná rosnička či obří opičí žába. Tento očistný obřad se v Brazílii nazývá Vacina do sapo (nebo jen Sapo) a v západním světě je znám rovněž pod novějším jménem Kambo. Pro Matsés je detoxikační rituál běžnou součástí jejich léčitelství. Podstupují jej, protože věří, že jim dodá sílu, energii a zlepší jejich výkonnost při lovu i sexu.
Před samotným rituálem je bezpodmínečně nutné dodržet několikahodinový půst a vypít větší množství vody. Poté následuje podrobný rozhovor s šamanem. Ten si nejprve s každým účastníkem obřadu promluví, aby zjistil, zda nemá nějaké zdravotní potíže. Sapo s sebou totiž nese i určitá rizika spojená s účinky žabího sekretu. Ten obsahuje mimo jiné velké množství opioidních peptidů, které mohou u některých jedinců způsobit například závažné srdeční arytmie, poruchy dýchání či otok mozku. Staly se i případy, kdy lidé v důsledku Sapo zemřeli.
Pokud je vše v pořádku, přistoupí šaman a účastníci obřadu ke společné hluboké meditaci. Domorodci mezitím přinesou žábu, kterou přivážou k větvičkám tak, aby byla co nejvíc natažená. S pomocí dřevěných tyčinek z ní stírají výměšky, které pak smísí s vlastními slinami nebo vodou a vypracují z nich malé kuličky. Po ukončení rozjímání jsou účastníkovi vypáleny do kůže na ruce či noze malé rány, kam se vloží žabí sekret. Během několika minut začnou aktivní peptidy v těle účinkovat. Člověk se začne potit, otéká mu obličej, je mu špatně, silně zvrací a může mít i průjem. Zhruba po dvaceti minutách se kuličky vyjmou a celá procedura je tím ukončena.
Aplikace žabího sekretu
Žáby jako součást ezo byznysu
Lékaři a toxikologové proto veřejnost před podobnými experimenty důrazně varují. V poslední době se totiž tyto šamanské rituály rozšířily i do jiných částí světa, kde se často staly součástí ezo byznysu. Nikdo přitom není schopen přesně určit, komu „žabí vakcína“, jak se sekretu z žab také říká, může způsobit vážné poškození zdraví nebo dokonce smrt. Ostatně i samotní šamani nelibě nesou, že se posvátný rituál stal komerční záležitostí.
V západních zemích někdy šarlatáni vydávají žabí výměšky i za „všelék“ na nejrůznější nemoci. „Ezo šmejdi“ se často sami nazývají šamany a vykládají lidem třeba o tom, že se od amazonských domorodců naučili „léčit“. Hlásají, že díky rituálu Sapo člověk může vyzvracet všechny problémy, zbavit se rozličných nemocí jako je třeba borelióza nebo rakovina. Někteří nemocní lidé jsou natolik zoufalí, že této jejich „pohádce“ uvěří, následně odkládají klasickou léčbu a neuváženým experimentováním si navíc ještě více zdravotně přitíží. Lékaři přitom zdůrazňují, že jakékoliv pozitivní účinky žabího sekretu na lidské zdraví nebyly nikdy vědecky prokázány.
Odborníci z řad zoologů upozorňují i na fakt, že rostoucí obliba šamanského rituálu Sapo v západním světě s sebou přinesla také pokles populace těchto žab, pro které se do pralesa vydávají pytláci. Brazilská vláda sice obchodování s těmito obojživelníky zakázala, ale vidina zisku přivádí do pralesa stále více nezvaných hostů.
Moderní civilizace pronikla až do pralesa
Na závěr je potřeba dodat, že domorodci z kmene Matsés se v současné době potýkají s úplně jinými starostmi a zneužívání jejich šamanských metod pro ně rozhodně není prioritou. V posledních letech ztratilo toto etnikum mnoho lidí v důsledku převážně zavlečených nemocí (včetně onemocnění COVID‑19), které se zde nekontrolovaně šířily kvůli špatné úrovni zdravotní péče poskytované v regionu.
Mnohé příslušníky tohoto etnika trápí i těžba dřeva v rezervaci nebo neustále sílící vliv moderní civilizace na jejich osobitou kulturu. Na jedné straně někteří Matsés mobilní telefony, internet a západní oblečení přivítali, druzí se naopak bojí vymizení starých zvyků a tradic, a proto nadále zůstávají raději izolováni v odlehlých částech pralesa.
Poznámka autora: Tento rituál se praktikuje i u jiných původních amazonských kmenů. Pro domorodce je součástí jejich tradičního léčitelství.
