Článek
V lednu 1985 zasáhla naši zemi vlna extrémních mrazů. Kvůli silné námraze popadaly stožáry elektrického vedení, problémům čelily také rozvodny a elektrárny. V důsledku toho musely být omezovány dodávky elektřiny. Československo se ocitlo v nezáviděníhodné situaci. Ukázalo se totiž, že tehdejší energetika nebyla schopná mimo jiné zvládnout výrazný nárůst spotřeby domácností i podniků.
Tuhá zima dala energetikům pořádně zabrat
Začátkem roku 1985 u nás panovalo typické zimní počasí, slabě mrzlo a na většině míst ležel sníh. V průběhu noci ze 7. na 8. ledna se ale do střední Evropy dostal velmi chladný vzduch, vyjasnilo se, a následně udeřily kruté mrazy. Minimální teploty pod -30 °C byly tenkrát naměřeny například ve Vyšším Brodu, Třeboni, Jevíčku nebo Brodu nad Dyjí. Podobně na tom byla velká část republiky, kde se teplotní minima pohybovala mezi 25 až 29 stupni pod nulou. Vůbec nejnižší teplotu tehdy nahlásila osada Jizerka na Jablonecku, a to -41,1 °C.
Vážné problémy v energetice tak na sebe nedaly dlouho čekat. Ve vyšších polohách byla hustá mlha, která namrzala na drátech elektrického vedení. Místy se tak tvořila silná ledová krusta, pod jejíž tíhou potom padaly sloupy. Tak tomu bylo třeba v Měděnci nebo v okolí Krásného Lesa v Krušných horách. V nížinách byla situace v tomto směru naštěstí díky jasnému počasí o poznání lepší.
Vše komplikoval rovněž fakt, že s příchodem mrazů začala řada domácností i podniků odebírat mnohem více elektřiny kvůli vytápění. Nestačilo však více topit pouze v obytných prostorách, na úřadech, ve školách či v nemocnicích. Bylo nutné udržovat v chodu také výrobní a skladovací haly, sklady, chodby i hospodářské objekty určené pro zemědělství. Výrobu elektrické energie v té době zajišťovaly především uhelné elektrárny, které postihly poruchy a výpadky dodávek uhlí. Energetická síť se rychle ocitla v kritickému stavu, a nezbývalo nic jiného, než omezovat dodávky elektřiny.
Vojáci přikusovali k chlebu máslo, děti se radovaly
Třeskuté mrazy tehdy způsobily celou řadu potíží nejen energetikům, ale také vojákům Československé lidové armády, kteří byli tou dobou třeba na cvičení, jak je patrné kupříkladu ze slov spisovatele a novináře Miloslava Lubase. Ten svůj tehdejší pobyt na vojně popsal kromě jiného i těmito slovy: „Strava tady ujde, ale máslo musíme k chlebu přikusovat. Během výdeje zmrzne vždycky tak, že nejde ani zaboha rozetřít…“
Pořádná zima znepříjemnila každodenní život mnoha lidem, ale děti z ní měly upřímnou radost. Od zimních radovánek je neodradil ani arktický mráz. Jelikož sníh ležel i ve středních a nižších polohách, stačilo „popadnout“ boby nebo sáňky a vyrazit s kamarády nebo rodiči zajezdit si na nejbližší kopec. Na své si přišli také příznivci bruslení, kteří si ho užili na zamrzlých vodních plochách i na hřištích mezi paneláky.
V lednu 1985 vyšlo jednoznačně najevo, že československá energetika si nedokáže poradit s extrémním zvýšením spotřeby elektřiny, což v budoucnu vedlo k zavedení mnoha opatření s cílem vybudovat silnou a stabilní energetickou síť.
Poznámka autora: Pojmem „blackout“ se označuje rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie na velkém území po dobu desítek hodin nebo dnů, který zasáhne velké množství obyvatel. Takový výpadek může nastat zejména v důsledku mimořádné události v přenosové soustavě.
