Idol mužů východního bloku: Představitelka Marusji ze seriálu Čtyři z tanku a pes se bála hrát Rusku

O neobyčejné kráse Poly Raksy zpívá polská rocková kapela Perfect ve svém největším hitu s názvem Autobiografia. Herečka, která je jednou z největších polských filmových a hereckých ikon přitom nikdy netoužila stát se hvězdou. Nadarmo se ale neříká, že „člověk míní, život mění“, a tak se z pohledné studentky nakonec stala slavná herečka, kterou si diváci spojují zejména s rolí Marusji ve známém seriálu Čtyři z tanku a pes. Mýlil by se ale ten, kdo by se domníval, že seriálová Marusja přinesla Pole jen samou radost a štěstí.

Apolonia Raksa, známá jako Pola Raksa, se narodila 14. dubna 1941 ve městě Lida, které leží na území dnešního Běloruska. V roce 1943 se Raksovi ocitli ve svízelné situaci. Otci Poly hrozilo, že bude zatčen, a tak se celá rodina narychlo „sbalila“ a utekla se ukrýt k příbuzným do Němci okupovaného Polska. Po skončení druhé světové války se Pola s rodinou přestěhovala nejprve do jihozápadního Polska, kde se usadili v městské části Leśnica ve Vratislavi. Zde však nezůstali dlouho a nový domov našli až v Jelení Hoře.

Pola vyrůstala spolu se svou mladší sestrou Jolantou v katolické rodině. Její matka pracovala jako švadlena a otec vyráběl čepice. Na rozdíl od mnoha jiných hereček jako malá nikdy nesnila o tom, že by se vydala na uměleckou dráhu. V období dospívání se Pola proměnila v okouzlující slečnu a její okolí ji přemlouvalo, aby se stala modelkou nebo herečkou. Ona však o nic podobného nestála. Poté, co absolvovala gymnázium, začala studovat na Fakultě polonistiky na univerzitě ve Vratislavi obor filologie a literatura.

Jak už to tak někdy bývá, život jí změnila náhoda. Studentka Pola si přivydělávala jako servírka v mléčném baru, kde si pohledné dívky jednoho dne povšiml fotoreportér, který tam tou dobou byl jako host. Mladé krásce nabídl, že ji přímo na místě nafotí pro oblíbený mládežnický týdeník Dookoła Świata. Pola po krátkém váhání s jeho návrhem souhlasila, aniž by tušila, jak obrovský čtenářský ohlas její fotky v rubrice Dívka týdne vyvolají. Když se Pola objevila na titulní stránce časopisu, nastal „poprask“. Všichni se ptali, kdo je ta nádherná blondýnka, a tak není divu, že dívka brzy upoutala i pozornost filmařů.

Před kamerou poprvé stála v roce 1960. Tehdy si téměř dvacetiletou Polu vybrala režisérka Maria Kaniewska pro roli Wandy v dobrodružné komedii pro mládež s názvem Satan ze sedmé třídy. Film byl diváky kladně přijat a Pola ještě tentýž rok dostala další poměrně významnou filmovou nabídku - ztvárnit roli Maryšky ve snímku Skutečnost (1961). Tenkrát po zralé úvaze přerušila studia na Vratislavské univerzitě a rozhodla se naplno věnovat herectví.

Přestěhovala se do Lodže, aby zde mohla navštěvovat Státní filmovou, televizní a divadelní vysokou školu Leona Schillera, kterou úspěšně dokončila v roce 1964. Během studií a také po jejich skončení natáčela více či méně známé filmy, z nichž za zmínku stojí například zábavný historický film Rukopis nalezený v Zaragoze (1964). V letech 1964-1968 ztvárnila postavy nejen ve filmech, ale působila také v divadle Lodži.

Po uvedení prvních filmů si ji diváci i režiséři „zaškatulkovali“, a dostávala obvykle jen role krásných, milých, prostinkých a naivních žen, jejichž jedinou úlohou bylo pouze doplňovat mužské hrdiny v hlavních rolích. Pola byla přesvědčena, že dokáže zahrát i jiný typ postav. Toužila ztvárnit ženy s různým charakterem, včetně záporných hrdinek, ale takové role jí téměř nikdo nenabízel. Jednou se představila jako vražednice a diváci tím byli pobouřeni. Zaznívaly názory, že žena s tak krásným nevinným obličejem přece nemůže hrát někoho zlého.

Když v roce 1968 dostala nabídku na angažmá ve Varšavě, přestěhovala se tam a až do roku 1986 hrála v celé řadě divadelních představení. Ve filmu ji diváci mohli naposledy vidět v roce 1993 v romantickém komediálním dramatu Únos Agáty, natočeném na motivy skutečné události.

Navzdory svým bohatým filmovým a divadelním úspěchům je Pola Raksa spojována především s postavou rusovlasé Marusji „Ogoňok“, kterou si zahrála v televizním seriálu Čtyři z tanku a pes (1966-1970). Po prostudování scénáře herečka zvažovala, zda má tuto roli vůbec přijmout. Měla totiž strach, jak polští diváci budou vnímat skutečnost, že hlavní hrdinka Marusja je Ruska. Vzdělaná Pola si dobře uvědomovala, že vztahy mezi Poláky a Rusy jsou napjaté po celá staletí. V době, kdy se seriál natáčel, se Polsko nacházelo v sovětské sféře vlivu a bylo de facto v pozici satelitního státu SSSR.

V tomto kontextu se jí role sovětské ošetřovatelky příliš nezamlouvala a bála se, že by jí tato skutečnost v očích mnoha lidí mohla uškodit. Později se však ukázalo, že její obavy byly zcela zbytečné. Role statečné Marusji Polu proslavila nejenom v Polsku, ale i v dalších zemích bývalého východního bloku, kde se stala idolem. Muži o ní tajně snili a ženy se jí chtěly podobat. Pola i její seriáloví kolegové si získali srdce diváků a těšili se obrovské popularitě. Velký úspěch seriálu se ale zanedlouho stal pro herečku také „prokletím“. Problém spočíval v tom, že v ní od té doby téměř všichni spatřovali pouze Marusju, což Pole vadilo nejen v další kariéře, ale i v životě.

Pola Raksa nikdy nepatřila k osobnostem, které by neustále hovořily v médiích o svém osobním životě. Soukromí si úzkostlivě střeží, rozhovory dnes neposkytuje a na veřejnosti se od roku 1995 téměř neukazuje. Je o ní známo, že se v roce 1964 provdala za svou velkou lásku, režiséra a scénáristu Andrzeje Kostenka. O tři roky později se manželskému páru narodil syn Marcin. Jejich manželství zpočátku vypadlo naprosto idylicky, ale během času začalo mít soužití Poly a Andrzeje vážné trhliny.

Manžel Poly na svou slavnou ženu chorobně žárlil, vyváděl kvůli natáčení milostných scén a neustále ji kontroloval. Vztah se ale paradoxně rozpadl kvůli jeho nevěře. Andrzej Kostenko si totiž vyrazil na „pánskou jízdu“ se svými kamarády Genem Gutowskim a Romanem Polańskim do alpského střediska Cortina d'Ampezzo. Tam se Kostenko nechal unést a během bujaré zábavy svedl mladou pokojskou, což se Pola dozvěděla a velmi ji to ranilo. Tato aféra udělala definitivní tečku za jejich šestiletým manželstvím. Herečka mu zradu nikdy neodpustila a po rozvodu se nechala slyšet, že se už nikdy nevdá.

Pola si během následujících let prošla ještě několika vztahy, ale oficiálně o svých partnerech příliš nehovořila. Výjimkou byl její poměr s mladším hereckým kolegou Bogusławem Lindou, který se stal veřejným tajemstvím. O žádný romantický vztah podle hereččiných slov ale nešlo. Pole bylo v té době čtyřicet a žila se svým čtrnáctiletým synem, který měl s matčiným milencem neustálé konflikty. Herec ještě k tomu vedl bohémský životní styl a patřil k vyhlášeným záletníkům. Přestože do něj byla Pola zpočátku velmi zamilovaná, rozhodně nebyla ochotná tolerovat jeho nevěry a věčné hádky se svým synem. Jejich poměr tak po šesti měsících skončil rozchodem.

Na veřejnosti se naposledy objevila v roce 1995 během koncertu kapely Perfect. Hudebníci ji požádali, aby během jejich slavné skladby Autobiografia byla přítomna na pódiu. Pola dostala obrovskou kytici a publikum pro ni pak spontánně zazpívalo známou úvodní píseň ze seriálu Čtyři z tanku a pes. Herečka z toho byla dojatá, ale zároveň ji to uvedlo do rozpaků. Posléze přestala úplně chodit do společnosti. Přerušila rovněž kontakty s bývalými kolegy a přáteli z divadelní a filmové branže. Cítila, že její život potřebuje nabrat nový směr a snažila se oprostit od všeho, co ji spojovalo s minulostí. Odešla do ústraní a začala se věnovat módě a designu.

Pola Raksa, kterou v roce 2003 čtenáři časopisu Super Express označili za nejkrásnější ze všech polských blondýnek, získala za své herecké výkony celou řadu ocenění. V současné době jí je 82 let a žije stranou od blýskavého světa showbyznysu.

Zdroje: polskieradio.pl, csfd.cz, film.wp.pl, gazeta.pl, dspace.cuni.cz, Wikipedia, heslo Pola Raksa

KRZYSZTOF, Tomasik. Poli Raksy twarz. 1. Czarne, 2022. ISBN 9788381914260.