Článek
Příběh svitavského rodáka, německého podnikatele Oskara Schindlera, který zachránil více než tisícovku polských Židů, znají díky slavnému filmu Schindlerův seznam (1993) režiséra Stevena Spielberga lidé na celém světě. Nepřehlédnutelnou postavu „děvčátka v červeném“ v tomto snímku tehdy ztvárnila teprve tříletá Polka Oliwia Dabrowska.
Červená barva jako symbol
V převážně černobílém filmu ověnčeném sedmi Oscary se objevuje výrazná postava židovského děvčátka, které je záměrně oblečené do červeného kabátku. Spielberg se tenkrát při své tvorbě volně inspiroval skutečným příběhem o malé holčičce, který mu vyprávěl přeživší holocaustu Zelig Berkhut. Tomu se podařilo uniknout smrti hned v několika nacistických koncentračních táborech na území Polska, a když se pak před natáčením setkal se Spielbergem, popsal mu děsivou scénu, kterou ani po tolika letech nedokázal vytěsnit z paměti.
Berkhut byl totiž v jednom z táborů očitým svědkem toho, jak nacistický důstojník zastřelil sotva čtyřleté děvčátko v růžovém zimníku. Světoznámý režisér se tak na základě jeho vyprávění rozhodl udělat z této postavy určitý symbol. Růžovou barvu kabátu, ale úmyslně změnil na červenou.
Amerika, Rusko i Anglie věděly všechno o holokaustu a co se tam děje, přesto neudělaly nic. Neudělali jsme nic, abychom zabránili pochodům smrti, neúprosným pochodům, které vedly pouze ke smrti. Byla to velká krvavá skvrna, červená skvrna, ale každý o tom mlčel. A to je to, proč jsem tam chtěl přidat červenou barvu.
Na konkurz přišla se svým dědečkem
Tuto ikonickou roli v historickém dramatu Schindlerův seznam získala Oliwia Dabrowska, narozená 28. května 1989 v polském Krakově. Když se film začal v jejím rodném městě natáčet, produkční tým potřeboval spoustu komparzistů. Byli mezi nimi i její matka, prarodiče, teta, další příbuzní a také jejich přátelé. Jednoho dne se maminka malé Oliwie dozvěděla, že filmaři hledají holčičku pro ztvárnění role „dívenky v červeném kabátě“. Sama dceru na konkurz vzít nemohla, proto se tam s ní vypravil její dědeček. Režisér Spielberg si tehdy mezi mnoha uchazečkami vybral právě Oliwii.
Po slávě nikdy netoužila
Dnes je z ní pohledná mladá žena, která o popularitu a zájem médií nijak zvlášť nestojí. Je šťastně vdaná, spolu se svým manželem a záchranářským psem žije v Polsku. O tom, že by se vydala na hereckou dráhu nikdy ani neuvažovala. Objevila se sice v menších rolích v několika dalších filmech a televizních seriálech, ale šlo pro ni vždy jen o příležitostné zpestření, slavnou herečkou se nikdy stát nechtěla.
Po škole pracovala celé roky jako knihovnice, ale kvůli nízkému platu nakonec přešla na práci copywritera na volné noze. Miluje knihy, ve volném čase si ráda čte a občas pomáhá i jako dobrovolník na různých charitativních projektech, pracuje třeba pro organizaci na záchranu psů. Po ruské invazi na Ukrajinu se také aktivně zapojila do pomoci ukrajinským uprchlíkům, což k její osobě tenkrát přitáhlo poměrně velkou mediální pozornost.
Nedodržela slib a utrpěla trauma
Ze samotného natáčení si toho moc nepamatuje, neboť jí byly v té době pouhé tři roky. Vzpomíná si například, jak musela v jedné scéně vlézt pod postel, aby se tam schovala. Jelikož měla strach z pavouků a tmy, nechtěla dle pokynů filmařů strkat pod lůžko napřed hlavu. Soukala se proto pod postel nejdřív nohama. Spielbergovi se její výkon v této podobě líbil, a tak scénu ponechal „v režii“ Oliwie.
Po letech se Dabrowska svěřila, že porušila slib, který dala režisérovi Spielbergovi. Ten ji požádal, aby se na film nedívala v žádném případě dřív, než bude dospělá. Oliwia ho ale neposlechla a poprvé snímek zhlédla již ve svých 11 letech. Některými otřesnými scénami byla doslova šokovaná a měla z nich psychické trauma. Není se čemu divit. Mistrovsky natočené nemilosrdné drama, zpracované na motivy skutečných událostí popisující hrůzy holocaustu, zanechalo nesmazatelnou „stopu“ snad v každém divákovi…
Zdroje: holocaustfoundation.com, independent.co.uk, dailymail.co.uk, irozhlas.cz, imdb.com, csfd.cz, denik.cz, ct24.ceskatelevize.cz
Wikipedia, heslo Schindlerův seznam
