Majka z Gurunu: Jako čtrnáctiletá byla znásilněna, manžel ji týral, propadla alkoholu, přišla o děti

Vzpomenete si na Majku z Gurunu, která měla nadpřirozené schopnosti, uměla chodit po vodě či po stropě nebo dokázala létat? V roli malé mimozemšťanky v československém sci-fi seriálu Spadla z oblakov zazářila Zuzana Pravňanská (nyní 55 let), jejíž životní příběh plný vzestupů a pádů by vydal na román. Nezvládla se vyrovnat s popularitou, manžel ji týral, přišla o děti, propadla alkoholu a žila dlouhá léta na okraji společnosti. Nakonec se ale dokázala odrazit ode dna…

Zuzana Pravňanská se narodila 14.srpna 1968 v Bratislavě. Jako malá měla hodně zájmů, dobře se učila a na základní škole patřila k vzorným žákyním. Rodiče ji vedli ke sportu a hudbě, a tak se Zuzana věnovala gymnastice a plavání, a také hrála na klavír. Svůj debut před kamerou měla již ve svých pěti letech, kdy se objevila v reklamě. Tehdy si šikovné dívenky všiml režisér Martin Hollý ml. a obsadil ji do jedné z rolí ve svém dobrodružném rodinném filmu Stroskotanie Danubia (1976).

Zlom v jejím životě nastal v okamžiku, kdy si ji filmaři ve škole, kam chodila, vybrali pro roli v ikonickém televizním seriálu Spadla z oblakov, který se natáčel v letech 1978-1980. Po uvedení snímku v televizi se příběh o malé mimozemšťance z planety Gurun stal hitem a svého času si jej oblíbily tisíce dětí nejen v Československu, ale také v dalších zemích, kde seriál běžel. Ze Zuzany byla najednou hvězda první velikosti.

Zuzana byla z famózního úspěchu nadšená, těšila se nesmírně popularitě, ale se slávou a s obrovským úspěchem se nedokázala vyrovnat. Jak sama později přiznala, právě po skončení natáčení seriálu Spadla z oblakov začala mít první vážnější problémy se zvládáním každodenního života. Ten Zuzaně najednou připadal ve srovnání s filmováním nudný a úplně „obyčejný“. Do školy se jí příliš chodit nechtělo a také učení dřívější premiantku třídy přestalo bavit.

Zuzana se domnívala, že přijdou další zajímavé filmové nabídky a stane se slavnou herečkou. K tomu ale k jejímu rozčarování vůbec nedošlo. Sice si ještě zahrála v seriálu Jedenáste prikázanie (1977) a ve filmech Stôl pre štrnástich (1978) a Frajeri a frajerky (1979), avšak potom o „Majku“, která mezitím povyrostla, filmoví tvůrci ztratili zájem. Zuzanu tak potkal stejný osud jako mnoho jiných dětských filmových hvězd.

Pro dospívající Zuzanu, která si svůj život vysnila docela jinak, to bylo velké zklamání. Začala se „poflakovat“ po městě, nedodělala ani obchodní učiliště a nedokončila ani studium na strojírenské průmyslovce. S rodiči si přestala rozumět, měla pocit, že ji otec neustále do něčeho nutí a dělala mu naschvály. Navíc si prošla velmi traumatizující zkušeností, když ji v pouhých čtrnácti letech znásilnil její kamarád.

Zuzana měla pocit, že je všechno špatně, ale pak se zamilovala a představovala si, jak bude mít manžela, děti a spokojený rodinný život. Za svého „prince na bílém koni“ se provdala v pouhých osmnácti letech a krátce na to zjistila, že čeká dítě. Nastěhovala se do bytu k manželovi, kde s nimi bydleli ještě jeho rodiče a bratr.

Z jejího chotě se po svatbě vyklubal surovec a násilník, který neváhal vztáhnout ruku na svou těhotnou ženu. Psychické a fyzické násilí bylo na denním pořádku. Zuzana musela snášet nadávky, bití i znásilňování. Z manželství se jim narodily krátce po sobě tři děti, prvorozená dcera Zuzana, v pořadí druhá Klaudia a nejmladší syn Štefan.

S psychopatickým manželem Zuzana zůstávala celé roky. Bála se od něj odejít, nevěřila, že dokáže sama uživit své děti a obávala se, aby se jí nebo dětem nemstil. Tyrana opustila až ve chvíli, kdy ji manžel během jedné z mnoha hádek zmlátil tak, že musela vyhledat lékařské ošetření v nemocnici. Tam podepsala revers a spolu s dětmi se vrátila domů ke svým rodičům a pomalu si začala si svůj život dávat do pořádku.

Podle Zuzany uplynulo od jejího odchodu jen pár dní, když ji manžel ji požádal, že si chce vzít k sobě na víkend nejstarší dceru. Vyhověla mu, ale on ji Zuzaně už „nevrátil“. Později si pak odvedl i mladší dceru Klaudii, když byla v nemocnici. Obě dcery ale nakonec skončily v dětském domově. Ukázalo se totiž, že dcerky Zuzanu a Klaudii Zuzanin muž svěřil do péče svých rodičů, ale jeho matka po roce zemřela a jeho otec se nedokázal o vnučky adekvátně postarat.

Do péče matky dcery svěřeny nebyly. Zuzana uvedla, že když si je chtěla vzít zpátky k sobě, vychovatelky domova ji odbyly s tím, že dívkám bude lépe v ústavní péči. Zuzana tak zůstala sama jen se svým synkem a smutek a deprese ze ztráty dcer pak utápěla v alkoholu. Boj o své dcery prý tenkrát definitivně vzdala, byla úplně psychicky na dně, nikdo jí nepomohl, a tak se rozhodla vytěsnit vše s tím spojené z hlavy a jít dál.

Pro úplnost je ale potřeba zmínit, že její dnes již dospělá dcera Klaudia, vzpomínala na tuto dobu jinak. V rozhovoru k tomu uvedla: „Od šesti do jedenácti let jsem byla v ústavu. Ani jednou za mnou nepřijela. Stydím se za ni, stydím se, že jsem její dcera.“ Její slova nepřímo potvrdil i nejmladší ze tří sourozenců Štefan, který se svěřil, že ho matka nechávala doma stále samotného, začal fetovat a dostal se do výchovného ústavu, kde se podle svých slov cítil v pohodě.

Klaudia, která od 11 let vyrůstala v adoptivní rodině, dala před několika lety dokonce svou matku k soudu kvůli neplacení alimentů. Řekla, že matka jí v životě nepřispěla ani korunu a zažalovala ji. Klaudia dále prohlásila, že je vděčná, že mohla žít u adoptivních rodičů, díky kterým poznala, co je „normální“ život. Dříve také uvedla, že je ochotna se s matkou usmířit s podmínkou, že jí matka poví celou pravdu.

Po čase se na Zuzanu znovu usmálo štěstí v lásce, když se zamilovala do svého o dvacet let staršího souseda Arpáda, který ji pomohl mimo jiné vymanit se ze závislosti na alkoholu. Nastěhovala se k němu a prožila s ním jedenáct let. Její přítel však zemřel neočekávaně na infarkt a byt připadl v dědictví jeho rodině. Zuzana se tak ocitla na ubytovně a znovu propadla alkoholu.

Živila se například jako prodavačka v supermarketu, barmanka nebo pokojská, ale v žádném zaměstnání nikdy dlouho nevydržela, a tak alespoň chodila na brigády. Když její děti dospěly, snažila se k nim najít znovu cestu. Hořce litovala toho, jak se k nim zachovala a prosila je o odpuštění.

Ačkoliv se dlouho zdálo, že se Zuzana Pravňanská alias Majka z Gurunu již nedokáže postavit znovu na vlastní nohy, opak je pravdou. Odrazila se ode dna a dnes žije spokojeným životem v rodné Bratislavě. Díky novému partnerovi, který pro ni byl v těžkých chvílích velkou oporou, dokázala skoncovat s alkoholem a najít si práci. Zuzana na jeho doporučení absolvovala kurz a je řidičkou tramvaje, kterou toužila řídit už jako malá. Zuzana Pravňanská se usmířila s dcerami, je šťastnou babičkou tří vnoučat a o pozornost médií příliš nestojí.

Zdroje: topky.sk, super.cz, csfd.cz, serialzone.cz, cas.sk, youtube.com, blesk.cz, dotyk.cz

Wikipedia, heslo: Spadla z oblakov