Mouchy: Otravný hmyz má na svědomí šíření nebezpečných onemocnění včetně otravy krve či zápalu plic

S létem tradičně přichází období, kdy nás obtěžuje nejrůznější hmyz. K nejotravnějším druhům patří jednoznačně mouchy, jejichž bzučení zejména po ránu, kdy si toužíme ještě přispat, dokáže nejednoho člověka pěkně dopálit. Mouchy ale nejsou jen dotěrné, bohužel přenáší také celou řadu vážných nemocí (tyfus, cholera, úplavice). Netřeba dodávat, že taková nákaza může skončit i úmrtím. Jejich hmyzí „kolegyně“ muchničky žijící v tropické Africe nebo v oblastech Střední Ameriky v okolí velkých vodních toků, mohou přenášet parazita vlasovce kožního, který je schopen lidem způsobit i trvalé oslepnutí. Uvádí se, že každoročně takto oslepne přibližně 270 000 osob. V tomto směru by se měli mít na pozoru zejména cestovatelé vyhledávající nejrůznější exotické destinace. Pojďme se však raději podívat, jaké nebezpečí pro člověka představují druhy much vyskytující se v našich končinách, neboť i „české mouchy“ přenáší na svých nožkách a křídlech obrovské množství choroboplodných zárodků.

Mouchy žijí obvykle přibližně 3-4 týdny. Nejsou mlsné, rády ochutnávají nejrůznější zkažené zbytky jídla, odpadky, mršiny nebo výkaly. Mouchy nemají žvýkací svaly, neumí kousat, a jelikož je příroda obdařila pouze sosákem, potřebují pevnou potravu nejprve natrávit pomocí žaludečních enzymů. Pevnou stravu si tedy nejdříve zkapalňují tak, že na ni vyzvrací sliny a trávicí žaludeční šťávy. Tímto způsobem však zároveň zanechávají nevábný obsah svého žaludku na všech dobrotách, na kterých u nás doma případně hodují. Poněkud nechutná hostina, že?

Celé muší tělo pokrývají jemné chloupky, které jsou doslova obalené bakteriemi, z nichž některé způsobují nejrůznější onemocnění a představují potenciální nebezpečí ohrožení lidského zdraví. Nejvíce patogenů se nachází na muších křídlech a nožičkách. Jakmile moucha kamkoliv usedne, roznáší mimo jiné bakterie vyvolávající tyto nemoci: infekční zánět močového měchýře, zápal plic, otravu krve, žaludeční či dvanáctníkové vředy nebo tuberkulózu.

Vědci, kteří zkoumali mouchy v souvislosti s přenosem choroboplodných zárodků na člověka, například zjistili, že jsou významným přenašečem bakterie Helicobacter pylori způsobující žaludeční vředy či vředy na dvanáctníku. Tato bakterie je rovněž rizikovým faktorem pro vznik rakoviny žaludku. Vedoucí výzkumu Stephan C. Schuster k tomu blíže uvádí: „Nohy a křídla mají z mušího těla největší mikrobiální diverzitu. Je tedy možné, že bakterie používají mouchy jako rozené raketoplány. Může se tak stát, že bakterie cestu přežije a začne růst a množit se na novém povrchu.“ Vědci také zjistili, že mouchy žijící na venkově přenášely méně patogenů než mouchy pocházející z městského prostředí.

Když si představíme, kde všude taková moucha „lezla“ a co všechno stačila ochutnat, je jasné, že musíme udělat maximum proto, abychom se před její nevítanou návštěvou chránili. Na okna lze namontovat speciální sítě, jídlo je dobré přiklopit nebo uložit tak, aby na něj mouchy nemohly. Existují také elektrické lapače hmyzu, klasické mucholapky a mnoho dalších způsobů, jak na mouchy alespoň částečně vyzrát. Jestliže už došlo k tomu, že mouchy si pochutnávaly na jídle v naší domácnosti, je rozhodně lepší takové jídlo raději vyhodit.

Muchničky jsou malé tmavé mušky, které na rozdíl od much nemají sosák, do kůže nebodají, ale nahlodávají ji. V kůži se pak vytvoří malá ranka vyplněná krví, kterou samičky muchniček lížou. V některých případech může dojít dokonce i k otravě krve jejich slinami, které obsahují celou škálu nebezpečných látek. Kousnutí muchničkou je velmi nepříjemné a bolestivé a malá rána, která po něm zůstane obvykle hodně svědí, špatně se hojí, snadno se zanítí a objevuje se kolem ní zřetelný otok. Postižené místo se nesmí škrábat, aby nedošlo ke vzniku infekce nebo zánětu. Proti svědění a otokům pomáhá přikládání studených obkladů, cibule, aplikace mastí proti svědění a alergickým reakcím. Naopak octový obklad je v tomto případě nevhodný, neboť zhoršuje otok.

Jestliže potíže přetrvávají, zhoršují se nebo se objevila alergická reakce, neváhejte vyhledat lékaře, někdy je totiž nutné nasadit dokonce i antibiotika. Citlivější jedinci mohou pociťovat bolesti hlavy, nevolnost, může se u nich objevit astmatický záchvat nebo v krajním případě i smrtelně nebezpečný toxický šok. Proti muchničkám se jako prevence osvědčilo používání repelentů, nošení dlouhých nohavic a rukávů, preferovat světlejší ošacení (muchničky přitahuje tmavý oděv).

Abychom byli k mouchám spravedliví, musíme připustit, že ač je jako lidé nemáme z výše uvedených důvodů v lásce, v přírodě sehrává tento hmyz samozřejmě také svou pozitivní úlohu. Slouží jako potrava pro mnoho druhů živočichů, živí se mršinami a opylují některé druhy rostlin. V každém případě bychom však měli ve vztahu k mouchám dodržovat základní hygienická pravidla a držet si je lidově řečeno „pěkně daleko od těla“.

Zdroje: Wikipedia, plus.rozhlas.cz, zdravotnickydenik.cz, skudci.com, www.wikiskripta.eu, ziva.avcr.cz