Článek
Některé rostliny jsou krásné, ale velmi nebezpečné. Patří k nim i skočec obecný, jehož semena obsahují nejprudší jed v přírodě, ricin. V našich podmínkách se často pěstuje jako atraktivní letnička. Celá řada lidí ale vůbec netuší, jak tato statná bylina připomínající spíše keř vypadá, nebo neví, že představuje velké riziko pro lidské zdraví. Setkat se s ní lze přitom celkem běžně.
Nejjedovatější rostlina světa roste i v Česku
Domovinou skočce obecného (Ricinus communis) je Středomoří, severovýchodní Afrika a jihozápadní Asie. Nejstarší semena byla nalezena v egyptských hrobkách pocházejících z doby 4000 let před naším letopočtem. Postupně se pak rozšířil do dalších tropických, subtropických a teplých oblastí mírného pásma, kde se mnohdy aklimatizoval natolik, že se stal invazivním plevelem. Skočec se po celá staletí používá v různých kulturách k rozličným účelům.
Je známý především tím, že se z jeho semen získává ricinový olej, který se od pradávna využívá v kosmetice a v lidovém léčitelství. V posledních letech si pro své specifické vlastnosti získal oblibu i v zemědělství, kde našel uplatnění jako účinný biopesticid, organické hnojivo a surovina pro výrobu biopaliv. V mnoha zemích světa se pěstuje také jako okrasná rostlina. Z původního druhu byla vyšlechtěna celá řada zajímavých kultivarů, které mají například červené listy a stonky nebo nižší vzrůst. Je potřeba dodat, že všechny odrůdy jsou jedovaté.
Skočec obecný
Skočec není mrazuvzdorný. V oblastech mírného pásma se tak jedná o jednoletou bylinu vypadající jako mohutný, až 6 metrů vysoký keř. Naopak v tropickém podnebí jde o vytrvalou rostlinu, která může během několika let dosáhnout výšky až 13 metrů. V některých oblastech naší planety nadzemní části této rostliny s příchodem chladného období odumírají, a poté s oteplením znovu vyraší. V našich podmínkách dorůstá obvykle do výšky kolem dvou metrů.
Jedovatější než kobra
Celá tato rostlina z čeledi pryšcovitých je prudce jedovatá. Po poranění z ní vytéká toxický latex, což je tekutina připomínající barvou i konzistencí jakési „mléko“. Jde o velmi agresivní látku patřící mezi silné alergeny, jež způsobuje závažné kožní problémy. Další zdravotní riziko potom představují květy skočce, které se u nás objevují v srpnu a září. Pyl má totiž rovněž alergenní potenciál, stejně tak jako některé látky obsažené v jeho semenech vyvolávající kopřivku, dýchací potíže, rýmu nebo těžký zánět spojivek.
Semena, která se svým vzhledem podobají fazolím navíc obsahují extrémně nebezpečný buněčný jed ricin, který je je 6000krát jedovatější než kyanid (cyankáli) a 4000krát než křečový toxin strychnin. Pro zajímavost doplňme, že skočec předčí v jedovatosti i tolik obávanou kobru. Dále se v jeho semenech nachází také toxický alkaloid ricinin. Uvádí se, že pro dospělého člověka představuje smrtelnou dávku požití 15 až 20 semen, u dětí se jedná o množství 3 až 5 semen. Domácí mazlíčky, jako jsou třeba psi nebo kočky, pak často zabije i pouhé jedno semeno.
Semena skočce obecného
Protijed neexistuje
Při akutních otravách se první potíže dostaví většinou již po dvou až 24 hodinách, ale za určitých okolností se mohou objevit až po několika dnech. Otrava se zpočátku projevuje jako chřipka. K prvním symptomům patří nauzea, zvracení, pálení v ústech, bolesti břicha, krvavé průjmy, ospalost, cyanóza nebo křeče. Později dochází u těžkých případů k oběhovému kolapsu, závažnému poškození ledvin, jater a sleziny. Smrt nastává do jednoho týdne od požití semen.
Účinek toxinů závisí mimo jiné také na tom, jak jsou moc jsou semena rozžvýkána. V minulosti byly opakovaně zaznamenány také případy dospělých i dětí, kterým se podařilo otravu přežít, ačkoliv zkonzumovali daleko větší množství semen. Jednalo se přitom převážně o pacienty, u nichž byla zahájena léčba ještě před propuknutím prvních příznaků otravy. V tomto bodě je však potřeba zdůraznit, že protijed jako takový neexistuje. Léčení spočívá především v odstranění jedu výplachem žaludku, použitím laxativ či podáním aktivního uhlí. U těžkých otrav se lékaři snaží o odstranění dehydratace, udržení oběhu, podávají transfúze krve nebo plazmy.
Prevence je důležitá
Pro skočec obecný platí stejné doporučení jako pro všechny ostatní nebezpečné rostliny. V první řadě je potřeba ho umět poznat. Lze se s ním totiž setkat nejen v zahradách, ale kupříkladu i v městských parcích, kde často ani nebývá označen výstražnou cedulí. Je dobré se k němu příliš nepřibližovat, nesahat na něj, netrhat listy či stonky, nečichat ke květům, nesbírat semena. Každopádně se vyplatí v tomto směru poučit i děti, které mívají tendence si s „fazolkami“ skočce hrát.
Pokud se rozhodnete pro jeho pěstování na vlastní zahradě, chraňte před ním nejen své děti, ale také zvířata. Semena skočce dokáží „vyskočit“ do poměrně velké vzdálenosti, a tak pokud chcete mít jistotu, že nikomu neublíží, odstraňte je spolu s celým květenstvím ještě před dozráním. Přijdete tak sice o velmi atraktivní část této rostliny, ale nebudete se potom muset obávat o zdraví těch, na kterých vám záleží.
