Orgasmus v hlavní roli: Umění milovat se Mangaiané učí od mládí, trénují i sexuální vyvrcholení

Domorodci z ostrova Mangaia jsou pověstní svým otevřeným přístupem k sexualitě. Jejich praktiky, které vycházejí z dávných zvyků a tradic, se v tomto směru zaměřují zejména na vzdělávání mládeže. Pohlavní zralost zde nastává poměrně časně, a tak si například masturbaci mangaijští chlapci zkouší již ve věku kolem 8 let. Cílem výuky je proškolit v sexu chlapce i dívky a vychovat z nich sexuálně zdatné jedince. Zcela zvláštní postavení pak v mangaiaské kultuře zaujímá v žebříčku erotických dovedností schopnost mladých mužů dovést vícekrát za sebou partnerku k vyvrcholení.

Na Mangaii jsou chlapci od dětství podporováni svými rodiči, aby si prohlíželi své genitálie, hráli si s nimi a „zkoumali“ je. Téma masturbace zde nepředstavuje žádné tabu. Onanii je naopak věnována v rodinách velká pozornost a je brána jako naprosto přirozená součást vývoje dítěte. Jakmile hoch dosáhne věku 7 let, rodiče s ním o masturbaci otevřeně mluví a později ho vedou k tomu, aby ji i pravidelně praktikoval. Tak je tomu až do doby, kdy oslaví desáté narozeniny.

Kolem desátého roku se pak musí každý zdejší hoch podrobit tradičnímu bolestivému rituálu mužské obřízky, kterou provádí některý ze starších mužů. Zákrok, odborně nazývaný superincize probíhá tak, že se vede podélný řez horní částí předkožky. Tento obřad je považován za první krok k tomu, aby se z chlapce stal dospělý muž a předpokládá se, že místo masturbaci se pak bude věnovat především heterosexuálním pohlavním stykům.

Po zákroku pobývají chlapci dva týdny odděleně od dalších členů rodiny. V izolaci každému z nich vždy dělá společnost pouze jeden starší muž, často jde o otce nebo jiného příbuzného, jehož úkolem je proškolit mladíka v sexuálních polohách používaných při pohlavním styku, probírají se i témata ochrany před nechtěným početím či pohlavními chorobami. „Kouč“ ho seznámí také s vhodnými technikami , které by měl muž používat, aby uměl několikrát za sebou uspokojit ženu. „Trénování“ všeho, co přivede ženu k orgasmu je zkrátka klíčová záležitost. Mangaiané nedají dopustit na polohu šedesát devět, která je vždy zařazena do sexuální výchovy.

Přibližně po 14 dnech po operaci, čekají mladíka první praktická „cvičení“, obvykle se starší ženou. Vyzkouší si s ní nejrůznější polohy při koitu, učí se oddalovat ejakulaci, aby mohl pak společně vyvrcholit s partnerkou a je mu názorně ukázáno, jak nejlépe uspokojit ženu. Jakmile je chlapec dostatečně sexuálně zdatný, vyhledává si na každou noc starší ženu nebo i mladou dívku, kterou se snaží sexuálně uspokojit. Pokud by selhal a jeho partnerka by nedosáhla opakovaně orgasmu, je to bráno ve společnosti Mangaianů jako ostuda. V opačném případě je ostatními veleben a uznáván jako zkušený milenec. Než se mladý muž ožení, vystřídá takto přibližně 10 partnerek.

Dívky na rozdíl od chlapců nepodstupují žádný druh obřízky, ale stejně jako hoši se od dětství seznamují se svou probouzející se sexualitou. Učí se především sebeukájení, kterému se věnují přibližně do svých 10 let. Stejně jako u chlapců je masturbace v pozdějším věku vnímána jako nežádoucí, protože by ji měly postupem času nahradit párové sexuální aktivity. Proto jsou pak děvčata formou rozhovorů zasvěcována do tajů sexuality a následně si teoretické znalosti vyzkouší v praxi s mladíky, kterým je mezi 13 až 20 lety. Rodiče svým dcerám doporučují, aby si před svatbou otestovali více mužů, protože jen tak si podle nich najdou toho pravého partnera. Dívky obvykle nejsou tak promiskuitní jako chlapci a nestřídají tolik partnery. Než se provdají vyzkouší si „pouze“ 3-4 nápadníky.

Je běžné že, mladé ženy mívají během jedné noci dva až tři orgasmy a ve věku kolem 18 let se milují prakticky každý den v týdnu. Mužům přitom činí velikou radost, když je dokáží uspokojit. Mladí lidé často diskutují o sexu s rodinnými příslušníky a rádi pozorují starší páry při pohlavním styku, což berou jako určitou formu edukace. Zajímavé je, že muže na Mangaii nijak zvlášť nevzrušují ženská ňadra, ale v rámci uspokojení partnerky jim přesto věnují pozornost. Jinak si je spojují spíše s mateřstvím, než s erotikou, čímž se výrazně odlišují od většiny mužů na této planetě.

Po bouřlivém mládí plném nespoutaných sexuálních radovánek následuje manželství a poklidný rodinný život. Každodenní starosti, péče o rodinu a děti vedou k postupnému „vyhasínání“ sexuální touhy, četnost pohlavních styků se snižuje, což Mangaiané vnímají jako přirozený vývoj, ale i v manželském svazku muži maximálně usilují o to, aby žena měla při milování orgasmus.

Vše ovšem není tak idylické, jak by se mohlo na první pohled zdát. Antropolog Donald Marshall, který tu na konci 20. století studoval zvyky zdejších obyvatel upozornil na svůj poznatek, že zdejší společnost je silně patriarchální a se ženami je někdy zacházeno ze strany dominantních mužů hrubě. Objevily se zde také případy sexuálního násilí páchaného na ženách, které styk odmítaly. Přestože je vztah lidí z ostrova Mangaia k sexu velmi liberální, najdou se i v současnosti mužští jedinci, kteří dívky a ženy zneužívají a k sexu je nutí. Ten by ale podle tradice měl být vždy dobrovolným aktem.

Tichomořský ostrov Mangaia, jeden z Cookových ostrovů, si dokázal zachovat svůj osobitý ráz a jeho milí a pohostinní obyvatelé, kterých tady žije kolem pěti set, si nenechali vzít své tradice spjaté se sexuálním vzděláváním mladé generace. Na jejich postoji k volnému způsobu života nezměnilo nic ani křesťanství, které je zde hojně rozšířeným náboženstvím a žádnou zásadní změnu sem také nepřinesl postupně rozšiřující se cestovní ruch. Mangaiaská kultura si žije dál svým, pro nás Evropany v mnohém těžko pochopitelným sexuálně otevřeným stylem života, který nadále fascinuje nejen vědce z řad antropologů.

Zdroje: is.muni.cz, wikiversity.org, sexinfoonline.com, Wikipedia

MALINA, Jaroslav. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk: (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění). Brno: Akademické nakladatelství CERM, [2009]. ISBN 978-80-7204-560-0. Dostupné on-line zde

YATES, Alayne. Sex Without Shame: Encouraging the Child's Healthy Sexual Development. 2. Quill, 1982.