Článek
Soukromí Gustáva Husáka, který byl takřka patnáct let prezidentem Československa, je do značné míry obestřeno tajemstvím, neboť po sobě nezanechal žádné paměti. O tom, jaký byl ve skutečnosti jeho osobní život, mnoho nevíme. Dokumentaristé poukazují na skutečnost, že mnoho otázek týkající se jeho života zůstane zřejmě navždy nezodpovězeno. Většinou lze vycházet pouze z úvah a spekulací badatelů. S jistotou ale víme, že byl dvakrát ženatý a ani jedno z jeho manželství neskončilo šťastně. Dnešní příběh věnujeme jeho první ženě, Magdě Lokvencové, která si údajně navždy dokázala získat jeho srdce.
Láska ke krásné umělkyni
Magda Lokvencová, rodačka z Pacova na Pelhřimovsku, přišla na svět 13. září 1916. Narodila se do rodiny, kde se ctily masarykovské ideály a dbalo se na dobré vzdělání dětí. Měla ještě mladší sestru Ludmilu a bratra Vladimíra. Její otec byl původně zemědělským inženýrem, ale po skončení první světové války se rozhodl zůstat v armádě, a když byl později služebně převelen na Slovensko, odešla tam s ním celá rodina Lokvencových. Nedlouho poté, když bylo Magdě pouhých sedm let, zemřela její matka. Otec zůstal na výchovu tří malých dětí sám. Tehdy mu Magda jako nejstarší z nich pomáhala s výchovou svých sourozenců. Její otec byl pokrokový člověk a pro své ratolesti chtěl jen to nejlepší. Postaral se o to, aby Magda, Ludmila a Vladimír byli všeobecně vzdělaní a uměli cizí jazyky.
Z Magdy vyrostla pohledná a inteligentní mladá dívka, která studovala na dívčím gymnáziu v Banské Bystrici. Právě zde došlo k osudovému setkání, když jednoho dne na gymnázium zavítal přednášet mladý ambiciózní student práv Augustín (Gustáv) Husák. Tak se zrodila studentská láska mezi krásnou intelektuálkou Magdou a o tři roky starším levicově orientovaným budoucím právníkem Gustávem. Po maturitě se Magda rozhodla studovat práva v Bratislavě, ačkoliv ji už tehdy lákalo divadlo. Byla nadšenou propagátorkou myšlenek komunismu, ale přesto do strany nevstoupila. Milovala umění, navštěvovala divadelní představení, výstavy a zpívala ve sboru.
V ten samý čas začala stoupat hvězda Gustáva Husáka. Ten se naplno věnoval budování své politické kariéry, publikoval články, oslovoval mládežnické organizace, kde pořádal besedy a shromáždění, a to nejen v tehdejším Československu, ale i v jiných zemích Evropy. Jeho přítelkyně Magda se tak dostala do vyšších společenských kruhů novodobé slovenské levicově orientované inteligence. Husákovi prý půvabnou a vzdělanou přítelkyni Magdu mnozí jeho kolegové spolustraníci i přátelé tiše záviděli.
První manželství Gustáva Husáka
Svatba Magdy a Gustáva se konala 1. září 1938 v Bratislavě, když bylo Magdě 22 let. Oba mladí lidé měli stejné ideály, vzhlíželi k „lepším zítřkům“ a věřili, že komunistická ideologie dokáže změnit svět. Po promoci začala Magda sice pracovat v bance, ale zároveň se rozhodla přihlásit na Státní konzervatoř v Bratislavě, neboť ji stále více lákal umělecký svět a cítila, že by ji práce v divadle vnitřně naplňovala. Gustáv Husák si nejprve splnil povinnou advokátní praxi, aby si nedlouho potom otevřel svou vlastní advokátní kancelář, ale právnické dráze se téměř nevěnoval. Nakonec nastoupil do zaměstnání na pozici tajemníka Ústředního svazu špeditérů.
Narodili se jim dva synové, Vladimír (1944) a Jan (1946). Každý z manželů si budoval svou kariéru, a jejich cesty se tak pomalu, ale jistě začaly rozdělovat. „Prvních zoubků, prvních krůčků a prvních slov chlapců si všiml, až když ho na ně upozornili,“ napsal o Husákovi historik Viliam Plevza. Magda se věnovala herectví, režii a divadlu na Nové scéně Národního divadla, Gustáv se tou dobou již pohyboval v nejvyšších politických kruzích. Narození syna Jana v roce 1946 mělo údajně přispět k tomu, aby se manželé více sblížili, ale Magda stejně nakonec nebyla ochotna tolerovat milostné pletky svého záletného muže.
Gustáv Husák v okamžiku, kdy pronikl do vysoké politiky, udržoval manželství jen „na dálku“ a na četných společenských oslavách a bujarých večírcích prý platil za neodolatelného svůdníka. Magda pochopila, že její manželství je v troskách a našla si v divadle o čtyři roky mladšího milence Ctibora Filčíka a svůj vztah s hercem před Husákem netajila. Stále se sice objevovala po boku Gustáva Husáka na oficiálních akcích, ale šlo jen o formalitu. Magda se chtěla tou dobou rozvést, avšak zasáhl osud. V roce 1951 byl totiž Husák zatčen, uvězněn a později odsouzen na doživotí.
Z Magdy se rázem stala manželka politického vězně a prožila si kvůli tomu mnoho zlého. Odmítla se s Husákem v této pro oba těžké životní situaci rozvést. Od roku 1958, kdy jí povolili návštěvy ve věznici, za ním jednou za měsíc s dětmi chodila. Když byl v roce 1960 Husák na základě amnestie prezidenta Antonína Novotného propuštěn, doufal, že se k němu žena s dětmi vrátí. Dokonce se nastěhoval k ní domů a jako podmínku, že budou zase spolu, jí prý stanovil, že se musí vzdát divadla. Magda odmítla a za svého životního partnera si vybrala pro další život Filčíka. Následně požádala o rozvod, k němuž došlo téhož roku. Husák údajně míval období, kdy jim oběma spílal a nemohl jim „přijít na jméno“. Magda se po rozvodu začala naplno věnovat své největší lásce, divadlu. Stala se první slovenskou profesionální režisérkou, hrála v několika filmech a vyučovala na konzervatoři.
Magda Lokvencová, provdaná Magda Husáková, zemřela předčasně 17. ledna 1966 ve věku 49 let. Podlehla závažné nemoci, arterioskleróze. Po její smrti jinak navenek citově chladný Gustáv Husák údajně truchlil a ke konci svého života ji měl označit za svou jedinou opravdovou lásku.
Zdroje: krajskelisty.cz, rozhlas.cz, lidovky.cz, novinky.cz, Wikipedia
