Hlavní obsah
Lidé a společnost

Paraglidistka přežila v bouři ve výšce téměř deseti kilometrů: Její příběh před lety obletěl svět

Foto: Pixabay

Ilustrační foto

O tom, že se občas dějí zázraky, se v roce 2007 na vlastní kůži přesvědčila paraglidistka Ewa Wiśnierská. Dokázala přežít v extrémních podmínkách poté, co ji stoupavé proudy vynesly během bouře do výšky téměř deseti kilometrů.

Článek

Neuvěřitelná nehoda se šťastným koncem se přihodila dne 14. února 2007 zkušené německé reprezentantce v paraglidingu Ewě Wiśnierské. Stoupavé proudy ji během silné letní bouřky během tréningu nedaleko města Manilla v Austrálii nasály a vynesly ji až do výšky téměř deseti kilometrů. Ewa Wiśnierská se v ten den znovu narodila, když se jí podařilo z oblaků, kde létají dopravní letadla, vrátit zpět na zem.

Osudná bouřka

Ve středu 14. února 2007, přibližně ve 13 hodin se Ewa Wiśnierská rozhodla, že bude trénovat na blížící se 10. mistrovství světa v paraglidingu FAI v Manille. Vypravila se tedy na svah hory Mount Borah, která je pro paraglidingové kluzáky jedním z nejlepších startovacích míst na světě. Podle svědectví jiného pilota panovalo tehdy v místě startovací plochy zpočátku ideální počasí a přibližně hodinu bylo možné nechat se unášet stoupáky. Na radaru se jižně od Mount Borah ale začaly postupně objevovat mraky zvěstující silnou bouřku.

„Byli jsme hodně daleko, asi 10 kilometrů od mraků, a to obvykle nebývají žádné problémy,“ vzpomínala na celou událost Ewa Wiśnierská. Kolem půl třetí odpoledne se situace prudce zhoršila a bylo jí jasné, že je v obrovském nebezpečí. V její těsné blízkosti se spojily dvě bouřky a jejich stoupající proudy nasávaly vše, co jim přišlo do cesty. Ewa se snažila bouřkový mrak oblétnout, ale to se jí však nepodařilo. Ve výšce 2080 metrů nad zemským povrchem Ewu bouře vtáhla do sebe a vynesla ji rychlostí 77 kilometrů za hodinu až do neuvěřitelné výšky 9 946 metrů, jak zaznamenal tracklog na jejím přístroji GPS.

Vše se seběhlo velmi rychle a nebylo naprosto v jejích silách „zvítězit“ nad přírodním živlem. Ewa popsala, že stále stoupala k nebeským výšinám, strašlivě pršelo a padaly velké kroupy o velikosti pomerančů až menších melounů, všude kolem hřmělo a děsivě se blýskalo. Ewu pokryla vrstva ledu, byla těžce pomlácená a zmrzlá na kost. Opouštěly ji poslední síly a v duchu se začala loučit se životem, až nakonec omdlela.

Během stoupání se její tělo muselo vyrovnat s extrémním chladem, teplotou atakující hranici 50 stupňů pod nulou. Bojovala také s nedostatkem kyslíku a velkým přetížením. Podle vědeckých poznatků je lidské tělo v této výšce schopné přežít dobu 20 vteřin. Ewa tak popřela veškeré vědecké poznatky, došlo u ní ke zpomalení metabolismu a její tělo se soustředilo pouze na to, aby kyslíkem zásobovalo životně důležité orgány. V tomto bezvládném stavu, unášena na křídle setrvala přibližně tři čtvrtě hodiny, než se kluzák vlivem působení námrazy zbortil. V ten okamžik začala paraglidistka, stále ještě v bezvědomí, prudce padat k zemi.

Ve výšce 6900 metrů se probrala k životu, když si uvědomila, že se kluzák trhnutím znovu otevřel a ona stále letí. Všude kolem byla hustá mlha, Ewa nedokázala pohnout ani rukama. Po chvíli znovu omdlela a procitla až ve výšce kolem 5000 metrů. Snažila se ovládat paraglidingové křídlo, ale vše bylo stále ještě zmrzlé, a tak ji kluzák dál nesl sám. Potom začala dále klesat, mraky se rozestoupily a vysvitlo slunce. Led, který pokrýval ji i křídlo začal pomaličku tát. V ten okamžik si prý špičková paraglidistka v duchu řekla: „Já to snad přežiju!“

Šťastný návrat na zem

Po dlouhých třech a půl hodinách od doby, co odstartovala a následně bojovala o holý život, se jí podařilo přistát u opuštěné farmy přibližně 60 kilometrů severním směrem od Mount Borah. Ewa byla po přistání dezorientovaná, klepala se zimou, bolelo ji celé tělo plné podlitin, navíc jí omrzly uši a obličej. Zkoušela se alespoň trochu ohřát pohybem, ale bylo jí stále zima, a tak se schoulila na zemi. Věřila, že její přátelé po ní intenzivně pátrají. Ač byla na pokraji sil, přesto dokázala navázat kontakt se svým pozemním týmem. Poté byla převezena k ošetření do nemocnice. Je pozoruhodné, že po svém traumatickém a bolestivém zážitku strávila v nemocnici pouhou hodinu. Dále si omrzliny a pohmožděniny léčila pouze ambulantně.

Takové štěstí jako Ewa bohužel neměl 42letý Číňan He Zhongpin, který byl v tentýž den vtažen se svým paraglidingovým křídlem do stejné bouře. Jeho bezvládné tělo bylo objeveno až druhý den odpoledne, ve vzdálenosti 75 kilometrů od startovací plochy. Na rozdíl od Ewy jeho organismus nevydržel extrémní zátěž a za příčinu smrti odborníci označili udušení, nebo umrznutí. Ewa Wiśnierská k tomu v jednom z rozhovorů později uvedla: „Modlila jsem se za něj, ale věděla jsem, že jeho šance jsou mizivé. Následující den jsem byla opravdu otřesená zprávou o jeho smrti. Vím, jakým peklem musel projít. A taky vím, jak velké štěstí jsem měla já.“
  

Paraglidingu se přesto nevzdala

Ewu Wiśnierskou tento „hororový“ zážitek od provozování její letecké záliby rozhodně neodradil a paraglidingu se nepřestala aktivně věnovat. V několika následujících letech se účastnila některých světových závodů a mistrovství v paraglidingu. V současné době bydlí v Bavorsku a mimo jiné vyučuje paraglidingové létání. O jejím napínavém příběhu byl natočen televizní dokumentární film s názvem Zázrak v bouři, který viděly statisíce diváků po celém světě.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz