Článek
Pacaltsdorp nebo také „Pácaltovo město“ (v překladu z afrikánštiny) je dnes předměstí města George, které se nachází v provincii Western Cape v Jihoafrické republice. Jméno dostalo po evangelickém misionáři Karlu Augustu Pácaltovi, který se významným způsobem zasloužil o rozvoj místní komunity. Zdejší obyvatelé si českého kněze oblíbili natolik, že po něm v roce 1818 na jeho počest pojmenovali svou osadu. Pácaltův životní příběh si tady lidé předávají z generace na generaci, ale u nás je téměř neznámý. Pojďme si ho tedy připomenout…
Vyměnil zbraně za Bibli
Karel August Pácalt, ve světě známý rovněž jako Carl August Pacalt nebo Charles Pacalt, se narodil 7. října 1773 v obci Rusek (dnes místní část Hradce Králové) jako syn nevolníků rodu Smiřických Josefa Pácalta a jeho ženy Anny. Ačkoliv jeho rodiče byli velmi chudí, poslali ho do Vídně, kde se mladý Karel vyučil zbrojířem a zámečníkem. Brzy si ale uvědomil, že se řemeslu věnovat nechce, a pokračoval proto ve studiích, tentokrát v Berlíně na misijní škole luteránského kazatele Jana Jeníka.
V roce 1805 se vrátil z Německa na krátkou dobu zpět do rodné vlasti. Doma se ale dlouho nezdržel, jeho další kroky vedly do Anglie, kde se mu podařilo získat smlouvu se společností London Mission Society, která zaměstnávala misionáře v Oceánii, Americe a také v Africe. O čtyři roky později Pácalt odplul do Jižní Afriky, kde působil jako kazatel nejprve v Betheldorpu a následně v Kapském Městě. V roce 1812 byl přeložen do Zuurbraku. Poté v únoru roku 1813 vyhověl žádosti náčelníka Dikkopa z kmene Kojkojnů, a rozhodl se přesunout do jejich domorodé osady. Traduje se, že si pro českého misionáře tehdy náčelník přijel osobně, neboť si velmi přál, aby se zlepšil život jeho lidu, a chtěl mít jistotu, že kněz skutečně dorazí.
Místní lidé ho milovali
Na reverenda Pácalta u Kojkojnů čekal nelehký úkol. Byl požádán, aby domorodce obrátil na křesťanskou víru, vzdělával je, naučil je lépe hospodařit, chovat domácí zvířata i pěstovat zemědělské plodiny. Do jeho příchodu Kojkojnové žili tradičním způsobem života a jako božstvo uctívali měsíc. Muži lovili zvěř s pomocí luků a otrávených šípů, kladli pasti a starali se o bezpečnost. Ženy většinou sbíraly v okolní divoké přírodě plody, semena, bobule a další části rostlin, vyráběly oděvy z ovčí kůže, připravovaly jídlo a staraly se o děti.
Pácalt pracoval s kmenem pět a půl roku, až do své předčasné smrti. Za tu dobu odvedl obrovský kus práce. Po jeho příjezdu byla osada pojmenována Hoogekraal, a stala se jednou ze stanic Londýnské misijní společnosti. Kazatel začal s výstavbou kostela, nechal také postavit misijní chatu, která byla v roce 1976 prohlášena kulturní památkou. Každou neděli pak svolal místní obyvatele k velkému posvátnému jasanu kapskému, kterému se dnes říká „The Tree of Meeting“. Vždy si pro ně připravil zajímavé a poučné kázání. Barvitě jim líčil biblické příběhy, vštěpoval jim křesťanské hodnoty, ale rozdával i praktické rady typu, jak stavět obydlí nebo jak mít třeba větší úrodu.
Dokončení kostela se nedožil
Svým laskavým přístupem k lidem si misionář brzy získal nejen srdce Kojkojnů, ale i farmářů, otroků, přistěhovalců a dalších obyvatel z širokého okolí. Pod jeho vedením komunita čítající několik stovek křesťanů jen vzkvétala, lidem se dařilo, naučili se spoustu nových věcí jako například chovat dobytek v zabezpečených ohradách nebo pěstovat v zahradách broskve, meruňky, fíky, brambory, dýně, melouny, zelí, fazole, hrách či kukuřici. Mnozí pod jeho vedením zvládli číst a psát. Není tedy divu, že si místní nemohli svého kněze vynachválit.
O to více všechny bolestně zasáhla zpráva o jeho úmrtí. Karel August Pácalt zemřel předčasně po krátké blíže nespecifikované nemoci 26. listopadu 1818. Zanedlouho po jeho smrti bylo městečko Hoogekraal přejmenováno na Pacaltsdorp. Odkaz českého rodáka tady ale žije dál. Reverend Pácalt se stal součástí zdejší historie, děti se o něm učí ve škole a obyvatelé o pokrokovém misionáři i dnes mluví s úctou a uznáním.
Nápis na jeho náhrobku hlásá: „Každou práci, kterou započal ve službě Boží, vykonával s celým srdcem a úspěšně.“
PLEVA, Jaroslav: Čech mezi Hotentoty. Karel August Pácalt – misionář v jižní Africe. Život víry, 2023, roč. 34, č. 11, s. 21.
