Princezna Arabela: Jako mladá se zcela odhalila před kamerou, důchod jí stačí „tak akorát na kafe“

Když se řekne princezna Arabela, vybaví se většině lidí půvabná tvář slovenské herečky Jany Nagyové (nyní Pulm). Představitelka Arabely se díky roli ve stejnojmenném seriálu stala miláčkem národa a byla tehdy pro mnoho mužů ztělesněním ženského ideálu krásy. Její život ale vždy pohádkový nebyl.

Jana Nagyová Pulm přišla na svět 9. ledna 1959 ve slovenském Komárně, kde bydlela s rodiči do svých deseti let. Její otec byl vojákem z povolání, a když sovětská vojska obsadila v roce 1968 prostory kasáren v jejím rodném městě, musela se o rok později rodina přestěhovat do Bratislavy. Janě se tím rázem otevřely nové možnosti. Již jako malá tam navštěvovala hudební školu, věnovala se zpěvu a hře na klavír. V období dospívání hostovala ve slovenském Národním divadle, a když si půvabné dívky všimli i filmaři, začala dostávat také první nabídky na natáčení.

V té době bylo Janě pouhých 13 let a její život se točil prakticky jen kolem školy, divadla a filmování. Kvůli samým povinnostem jí tak na kamarády nezbýval téměř žádný čas. Později přiznala, že vlastně přišla o „normální“ dětství, jako měli její vrstevníci. Když se o pár let později rozhodovala, na jakou nastoupí střední školu, uvažovala původně o studiu herectví. Nakonec se však přihlásila na bratislavskou konzervatoř, kde vystudovala operní zpěv a hru na klavír. Tou dobou se domnívala, že právě hudba bude hrát v jejím budoucím profesním životě hlavní roli, ale nestalo se tak.

Zlom v její kariéře nastal, když se jako začínající herečka objevila v kultovním filmu Smrt stopařek (1979) natočeném na motivy skutečné události, snímek na sebe rázem strhl pozornost široké veřejnosti. Dramatický příběh o násilné smrti dvou naivních studentek, které hrají Jana Nagyová a Dagmar Patrasová, dokáže i dnes po mnoha letech k televizním obrazovkám přilákat velké množství diváků. V tomto kriminálním dramatu Jana skvěle ztvárnila studentku, jenž se stane obětí brutálního znásilnění a vraždy.

Během scény znásilnění se ve filmu Smrt stopařek mihlo Janino odhalené ňadro. Nejde však o jediné filmové záběry, kdy herečka ukázala před kamerou své vnady. Jen o rok později byl odvysílán povídkový historický snímek s názvem Triptych o láske (1980), ve kterém se Jana koupe nahá v rybníce. „Arabela“ tehdy odložila stud i veškerý oděv, a tak jsou na několika záběrech vidět nejen její ňadra, ale také hereččin přírodní klín.

V roli zavražděné studentky Jana zaujala i režiséra Václava Vorlíčka. Ten si křehkou blondýnku posléze vybral z přibližně stovky adeptek během konkurzu, na němž hledal představitelku princezny Arabely v dnes již ikonickém televizním seriálu Arabela (1980). Je všeobecně známo, že původně měla mladší dceru krále Hyacinta hrát oblíbená a v té době již zkušená herečka Libuše Šafránková. Ta však měla tou dobou zdravotní potíže, a proto roli odmítla. Nakonec ale princezně Arabele propůjčila alespoň svůj hlas, protože Jana měla silný slovenský přízvuk, a proto byla Libuší Šafránkovou předabována.

Jak se později ukázalo, režisér měl při výběru „šťastnou ruku“. Křehká Jana si svým hereckým výkonem získala srdce diváků, těšila se obrovské popularitě a rázem se zařadila mezi největší seriálové hvězdy. Měla spousty ctitelů, dostávala nabídky k sňatku, lidé ji zastavovali na ulici a pro všechny byla najednou „jen“ Arabela. Sama herečka na natáčení dodnes ráda vzpomíná a dle svých slov je vděčná, že mohla spolupracovat s tolika fantastickými hereckými osobnostmi.

Po obrovském úspěchu Arabely snad každý od Jany očekával, že se objeví v dalších velkých rolích, ale nestalo se tak. Janě se podařilo získat divadelní angažmá na Nové scéně v Bratislavě a v první polovině 80. let natočila i několik filmů a televizních inscenací, které však diváky nijak zvlášť nezaujaly.

V druhé polovině 80. let pak její umělecká kariéra stagnovala a Jana dala tehdy přednost rodinnému životu, odstěhovala se do Německa a vzdala se herecké kariéry. Přesto jí v 90. letech svitla naděje na velký návrat, když dostala nabídku zahrát si v pokračování slavného seriálu s názvem Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (1993).

Tam se však Jana ale už neobjevila, přestože o to velmi stála. Přijela si vyzkoušet do Prahy kostýmy a věřila, že hlavní roli dostane. Vše ale ztroskotalo na výši jejího honoráře. Jana, která tou dobou žila v Německu, si tam najala agentku, která po tvůrcích seriálu pro Janu požadovala dle tvůrců seriálu přemrštěnou částku tisíc marek za jeden filmovací den. Celkem se pak mělo jednat přibližně o čtyřicet dnů. Taková částka byla pro filmaře bohužel neakceptovatelná, a tak si v nových dílech Arabelu zahrála Miroslava Šafránková.

Janě tehdy napsal dopis sám režisér Václav Vorlíček a vysvětlil jí v něm důvody, proč musí roli Arabely přeobsadit. Jeho rozhodnutí se následně setkalo s negativními reakcemi široké veřejnosti. Diváci o tom, že by Arabelu měl hrát někdo jiný, nechtěli ani slyšet.

V soukromém životě to Jana neměla úplně lehké a musela se vyrovnat s celou řadou zklamání i těžkých situací. Poprvé se provdala ve svých 21 letech za slovenského hokejového trenéra Miroslava Kuboviče, který měl za sebou již dva rozvody a byl o 13 let starší než Jana. Rodiče jí sňatek rozmlouvali, ale Jana toužila být vdanou paní a chtěla založit vlastní rodinu. Slavnému páru se narodila dcera Jana (Janka) a zdálo se, že obavy z jejich soužití byly zbytečné. Po krátkém čase se ale ukázalo, že je Kubovič závislý na alkoholu a manželství skončilo rozvodem. Rozchod ale neproběhl hladce.

V době, kdy se Jana rozhodla odejít od manžela, navázala vztah s německým podnikatelem Haraldem Schlegelem, což Kubovič těžce nesl a dělal jí ze života peklo. Harald zahrnoval Janu láskou i drahými dárky, mezi něž patřilo například červené ferrari. Herečka se do úspěšného podnikatele bezhlavě zamilovala, otěhotněla s ním, provdala se za něj a jakmile jí to bylo československými úřady umožněno, odstěhovala se za ním spolu se svou dcerou Jankou do západního Německa.

Toužila mít klid a rodinnou pohodu. Kvůli tomu se tenkrát vzdala angažmá v bratislavském divadle i své kariéry. Z tohoto svazku se narodil syn Harald (Harry) a manželství zpočátku fungovalo bez problémů. Jana se starala o děti a domácnost a její manžel živil rodinu. Změna však nastala, když se v roku 1991 přestěhovali do Prahy.

Herečka v té době podnikala jako distributorka parfémů a kosmetiky, věnovala se hlavně práci a trávila doma málo času. V ten samý čas propukla u její dcery Janky mentální anorexie, se kterou bojovala necelé dva roky. Jana se domnívala, že za dceřinu nemoc může částečně ona a později si vyčítala, že se „honila za penězi“ a nevěnovala dospívající dívce více pozornosti.

Janka zřejmě ještě k tomu žárlila na svého o pět let mladšího bratra Harryho, a proto na sebe chtěla takto nešťastně strhnout matčinu pozornost. Pro Janu nemoc dcery představovala nejhorší období v životě. Když dcera vážila pouhých 34 kilogramů, ztrácela naději, že zůstane naživu. Naštěstí vše nakonec dobře dopadlo a Janka se uzdravila.

Nicméně vztah mezi Janou a Haraldem byl těžkým životním obdobím natolik poznamenán, že se rozpadl. Harald trval na tom, že si musí „rozdělit“ děti a donutil Janu podepsat dohodu, že dcera Janka zůstane s ní a syn Harry s ním. A tak Jana po rozvodu musela čelit „ztrátě“ svého milovaného syna, který vyrůstal u otce a přestěhoval se s ním do Innsbrucku, kam za ním potom jezdila. Pro herečku šlo o nesmírně bolestné rozhodnutí, kvůli němuž se velmi trápila.

Jana na muže přesto nezanevřela a do třetice se jí podařilo najít partnera, se kterým je konečně šťastná. Seznámila se s ním v Rakousku, v době kdy byla ještě vdaná s Haraldem, ale podle Jany tou dobou už její manželství nefungovalo a partneři spolu byli jen kvůli dětem. Našla odvahu začít znovu a tentokrát se jí sen o spokojené rodině splnil. Jejím v pořadí třetím manželem se tak stal opět Němec, o 13 let starší šéf jedné z automobilek Toni Pulm.

Jana prozradila, že její muž na začátku jejich vztahu vůbec netušil, že se zamiloval do známé herečky a byl velmi překvapený, když mu své tajemství prozradila. Manželům žijícím v Německu se narodila dcera jménem Sophie Emma a Jana se rozhodla, že už se nebude za ničím „honit“ a zůstane natrvalo v domácnosti.

V lednu tohoto roku oslavila sympatická herečka a podnikatelka Jana Nagyová Pulm své 65. narozeniny. Tato elegantní dáma vypadá na svůj věk báječně, aniž by podstoupila nějaké estetické zákroky. Stárnutí je dle ní přirozené a z vrásek si proto nic nedělá. Přesto se snaží zdravě stravovat a v kondici se udržuje jízdou na kole, plaváním nebo si zajde na golf. Kromě toho miluje cestování, protože ji baví a obohacuje poznávat kulturu a zvyky jiných národů v různých částech světa.

Jana má skvělé vztahy se všemi svými dětmi, je dvojnásobnou babičkou, žije v Düsseldorfu a má spoustu plánů do budoucna. Podle svých slov si teď, když její děti dospěly, může začít plnit svá přání a věnovat se tomu, co má ráda. Není to tak dlouho, co začala být aktivní i na sociálních sítích. Založila si Instagram a přidává na něj mimo jiné příspěvky z dob své největší slávy, což jistě její věrní fanoušci ocení.

Herečka se netají tím, že by se ještě ráda tu a tam vrátila k filmování. A sny se jí pomalu začínají plnit. Objevila se v roli královny v pohádce Princ Mamánek (2022) a zahrála si také v dramatu Dvě slova jako klíč (2023). Nedávno ji diváci mohli vidět v druhé sérii oblíbeného seriálu Hořký svět (2024), kde hraje novou ředitelku pivovaru. Do důchodu se zkrátka ještě nechystá, ačkoliv ten slovenský už začala před časem dostávat. Sama herečka na dotazy ohledně svého důchodu uvedla, že jeho výše činí 93 euro a ještě k tomu dodala:

Zdroje: ceskatelevize.cz, topky.sk, csfd.cz, kafe.cz, blesk.cz, ahaonline.cz, krajskelisty.cz, extra.cz, ahaonline.cz, novinky.cz

Wikipedia, heslo Jana Nagyová

youtube.com, Povídej: Jana Nagyová Pulm