Článek
Australan Nick Vujicic (41 let) trpí vzácným vrozeným onemocněním, které se odborně nazývá tetra-améliový syndrom. Pro tuto poruchu je charakteristická absence všech čtyř končetin. Tento obdivuhodný muž přesto dokázal překonat svůj strašlivý handicap a nalezl smysl života v tom, že pomáhá lidem a přináší jim naději. Dnes má šťastnou rodinu, je úspěšným motivačním řečníkem a žije spokojeným životem. Jeho životní cesta ale nebyla vůbec lehká, sáhl si až na samé dno svých sil a jako dítě uvažoval o sebevraždě.
Při porodu zažili rodiče i lékaři šok
Nicholas James Vujicic, známý jako Nick Vujicic, se narodil 4. prosince 1982 v australském Melbourne do rodiny srbských přistěhovalců. Jeho rodiče Dušanka a Borislav se tehdy těšili na narození svého prvního dítěte, ale když přišlo na svět miminko bez nohou a rukou, zhroutil se jim celý svět. V průběhu gravidity podle lékařů nic nenasvědčovalo tomu, že by bylo s dítětem cokoliv v nepořádku. Jeho matka, která pracovala jako zdravotní sestra, přistupovala ke svému těhotenství zodpovědně a podstoupila všechna potřebná vyšetření včetně ultrazvuku. Nickovi rodiče, dokonce ani samotní lékaři tak neměli předem sebemenší tušení, že se narodí takto těžce postižené dítě.
Když Nickův otec při porodu nejprve spatřil, že jeho synovi chybí ruka, málem omdlel, udělalo se mu nevolno a odešel se vyzvracet. Poté, co se vrátil zpět, mu šokovaný lékař oznámil, že jeho chlapci chybí obě ruce i obě nohy. Místo dolních končetin miminko mělo ve spodní části trupu pouze zakrnělé levé chodidlo, na němž byly dva srostlé prsty. Ačkoliv Nickovi chyběly všechny končetiny a lékaři měli obavy, zda nemá další vrozené malformace, naštěstí se ukázalo, že chlapeček je jinak úplně zdravý. Pro Vujičičovi ale zpočátku nebylo vůbec snadné se s postižením svého dítěte vyrovnat.
Nick byl jejich prvorozený syn, vytoužené dítě, které si oba rodiče tolik přáli. Místo radosti se po jeho narození ale dostavil šok, bolest a smutek. Matka Nicka po porodu nechtěla raději ani vidět a se svým manželem tenkrát odešla z nemocnice. Jeho otec a matka byli hluboce věřící křesťané a měli pocit, že je Bůh „zkouší“ nebo „za něco trestá“. Nakonec to byla právě jejich víra, která jim pomohla vše překonat. Borislav, který byl pastorem místní církve, se ze všech sil snažil, aby jeho žena přestala Nicka „odmítat“ a přijala ho takového, jaký je. Dušanka svého synka totiž zpočátku nechtěla ani kojit nebo chovat v náručí a trvalo jí celé čtyři měsíce, než si k němu našla cestu.
Nick Vujicic na jednom z motivačních setkání
V dětství chtěl spáchat sebevraždu
Rodiče malého Nicka zahrnovali péčí a láskou. Snažili se, aby měl hezké dětství a naučil se sám dělat co nejvíce věcí. Přesto byl do značné míry závislý na pomoci ostatních, ale své postižení si jako dítě téměř nepřipouštěl. Lékaři mu od sebe oddělili prsty na zakrnělé „noze“ a díky tomu si pak mohl přidržovat nebo podávat předměty a naučil se i kreslit. Když měl Nick nastoupit do první třídy, byl nadšením bez sebe. Vujičičovým se podařilo zařídit, aby mohl chodit do běžné školy s ostatními dětmi. Měl k dispozici vlastního asistenta - učitele, který mu pomáhal kromě plnění praktických úkolů také s chozením na toaletu nebo s jídlem.
Později se ale ukázalo, že toto rozhodnutí nebylo pro jejich syna tím nejlepším řešením. Nick vzbuzoval u ostatních dětí údiv i odpor, musel se vyrovnat s jejich posměšky i drsnou šikanou. Chtěl se jim tolik podobat, ale byl pro ně příliš jiný. Právě tehdy si podle svých slov naplno uvědomil svůj handicap. Začal se postupně uzavírat do sebe a trpěl velkými depresemi. Byl přesvědčený, že bez končetin nemá jeho život žádný smysl. Trápil se natolik, že se v deseti letech rozhodl spáchat sebevraždu. Chtěl se utopit ve vaně, ale na poslední chvíli, když už měl obličej ponořený ve vodě si uvědomil, jak velkou bolest by tím způsobil svým milovaným rodičům.
Změnil celý svůj život
Tenkrát se v něm cosi „zlomilo“ a řekl si, že navzdory svému postižení bude žít naplno. Změnit myšlení a se vším se vyrovnat pro něj nebylo lehké, ale nikdy nepřestával věřit, že svůj život může změnit. V pubertě na sobě usilovně pracoval a během času se z něj stal sebevědomý mladý muž. Úspěšně vystudoval střední školu a pak pokračoval ve studiích účetnictví a finančního plánování na Griffith University, která zakončil ve svých jednadvaceti letech. Kromě toho se svou „kuřecí paličkou“, jak s oblibou říká své malé nožičce, naučil dělat spoustu dalších věcí jako třeba ovládat počítač nebo telefon. Zvládá také plavat či surfovat, hrát golf nebo fotbal, ale s oblékáním a hygienou potřebuje pomoc.
V pouhých sedmnácti letech se odhodlal otevřeně mluvit o svém životě a rozhodl se, že bude inspirovat a motivovat ostatní lidi, aby se navzdory nepřízni osudu nevzdávali a snažili se hledat řešení. Nejprve pořádal přednášky ve škole nebo jako křesťanský kazatel organizoval setkání pro věřící v církevních komunitách. Později začal cestovat také do zahraničí, kde posluchači byli fascinováni nejen jeho životním příběhem, ale také myšlenkami, které jim předával. Nickova vystoupení byla natolik emotivní a poutavá, že se z něj postupně stal světově uznávaný motivační řečník. Cestuje po celém světě, a splnil si tak jeden ze svých velkých snů.
Nemůžete mít kontrolu nad tím, co se vám stane, ale můžete mít kontrolu nad tím, jak na to budete reagovat.
Kromě toho si předsevzal, že bude pomáhat postiženým lidem, a proto již v roce 2005 založil mezinárodní neziskovou organizaci Život bez končetin. Nick je také autorem několika úspěšných knih, jeho přednášky jsou nesmírně populární a na sociálních sítích ho sledují statisíce lidí. Nikdy se netajil tím, že mu oporou byla vždy jeho rodina, která mu spolu s vírou v Boha pomáhala překonávat životní útrapy i zdolávat nové výzvy. Mnohokrát se vyjádřil ve smyslu, že díky víře a lásce svých blízkých dokázal najít v těžkých chvílích pokaždé znovu smysl života.
Manželka a děti
V profesním životě Nick dosáhl snad všeho, po čem kdy toužil, štěstí mu přálo i v lásce. V Texasu se seznámil s dívkou jménem Kanae Miyahara. Oba svorně uvedli, že mezi nimi okamžitě přeskočila jiskra a zamilovali se do sebe na první pohled. Kanae neměla od samého počátku jejich vztahu s Nickovým postižením problém. Zaujala ji jeho osobnost, inteligence, nadhled i smysl pro humor. Charismatický Nick a půvabná Kanae se vzali 12. února 2012. Manželé spolu mají čtyři zdravé děti. První syn Kiyoshi přišel na svět v roce 2013, druhý v pořadí se narodil chlapec Dejan v roce 2015 a o dva roky později k bratrům přibyly i dvě sestry, dvojčata Ellie Laurel a Olivia Mei.
Z Nicka Vujicice se stal úspěšný a slavný muž. Svou nesmírnou vůlí dokázal překonat všechny překážky, které mu osud na jeho nelehké životní cestě postavil do cesty. Dnes má krásnou ženu, čtyři děti a se svou rodinou žije spokojeným životem v jižní Kalifornii. Podařilo se mu zvítězit nad svým postižením a je vzorem pro obrovské množství lidí na celém světě.
Odpustit sobě samým je stejně důležité jako odpuštění druhým. Dělám chyby. Tak jako vy. Chováme se špatně k lidem. Nespravedlivě je soudíme. Všichni děláme hlouposti. Klíčem je udělat krok zpět, přiznat, že se to nepovedlo, omluvit se poškozeným stranám, slíbit, že budeme lepší, odpustit si a jít dál. To je postoj, se kterým se dá žít!
Zdroje: nickvministries.org, is.muni.cz, lidovky.cz, kafe.cz, imdb.com
VUJICIC, Nick. Život bez hranic: inspirace pro báječný život. [Kratochvilka]: Čintámani, c2011. ISBN 978-80-904838-1-1.
