Výlet do „modro-žluté“ obce Břasy, jejíž věnec zmátl i dezinformátora Rajchla

Jméno obce Břasy bylo v posledních dnech často skloňováno v médiích v souvislosti s naprosto absurdní aférou kolem smutečního věnce z modrých a žlutých květin, vyvolanou lživou a nenávistnou rétorikou pana Jindřicha Rajchla o „ukrajinském věnci“ na sociálních sítích. Ves, ležící v okrese Rokycany, tak nyní zná snad celá Česká republika. Pojďme tedy alespoň trochu zabrousit do historie i současnosti Břas, abychom poodhalili „tajemství“ symboliky modré a žluté barvy v této vesnici, které bohužel nerozkryl aktivista Jindřich Rajchl ještě před tím, než se ztrapnil před většinou národa. Je poněkud zarážející, že ač je právník, neověřil si pojmy a dal pouze na své dojmy. Břasy se tak nechtěně zařadily mezi další obce a města, jež se staly cílem nenávistných útoků kvůli svým obecním barvám: modré a žluté.

Historie obce je těsně spjata se slavným šlechtickým rodem Šternberků. V nedalekém Stupně se nalézá i jejich rodová hrobka. V kryptě jsou uloženy ostatky sedmi příslušníků takzvané Leopoldovy větve rodu Šternberků. Jako první zde byla roku 1830 pohřbena hraběnka Aloisie. Spočívá zde i Kašpar Maria ze Šternberka, který je považován za jednoho z největších přírodovědců první poloviny 19. století. Kašpar Maria ze Šternberka byl také velký vlastenec a obrozenec, spoluzaložil Národní muzeum v Praze. Zabýval se botanikou, geologií, paleontologií a své obsáhlé sbírky nerostů, zkamenělin a herbářů daroval Národnímu muzeu. Po svém bratrovi zdědil v okolí Břas panství v Radnicích a Darové a také rozestavěný zámeček Březina. Když byly na jeho panství na Břasku otevřeny uhelné doly, hrabě Kašpar Maria ze Šternberka se zabýval hledáním a dokumentováním zkamenělin pravěkých rostlin. U jeho hrobu se symbolicky nachází geologická kladívka a část zkamenělé přesličky.

V roce 2021 byly do empírové hrobky uloženy ostatky dalšího potomka významného šlechtického rodu Šternberků, Zdeňka Sternberga a jeho ženy Alžběty, která pocházela ze staré české rytířské a baronské rodiny Hrubých z Gelenj. Zdeněk Sternberg, celým jménem Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius Sternberg  byl v době komunistické totality pro svůj původ tvrdě perzekuován. Celých pět let pracoval jako horník v dolech v Hrdlovce u Duchcova a později také v Karviné, nejprve v rámci PTP, následně i jako civilista. V roce 1968 emigroval s manželkou a synem do Rakouska. Po roce 1989 se do vlasti vrátil a restituoval zámeček Březina (nedaleko od Břas) a také hrad Český Šternberg. Dne 28. října 2005 ho tehdejší prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy II. stupně.

V erbu rodu Šternberků se nachází zlatá osmicípá hvězda na modrém poli. Současný obecní znak používá obec od roku 2001. Modrá barva štítu symbolizuje rodovou barvu Šternberků, ale také výrobu ultramarinu v Břasích. Ve znaku je nahoře zlatá osmihrotá hvězda, která je též odvozena z erbu rodu Šternberků, jež zde v minulosti spravoval většinu území. Pod ní se nachází zlatá retorta (žáruvzdorná nádoba), která se používala k výrobě dýmavé kyseliny sírové. Retorta symbolizuje rozmach chemického průmyslu v Břasích v minulých stoletích. Ve spodní části znaku je zlatá vlnitá pata, která mimo jiné ve své symbolice odkazuje na reliéf krajiny, přetvořený dřívější povrchovou těžbou černého uhlí. Kromě znaku používá obec Břasy také svůj prapor, na němž jsou dva stejně velké svislé pruhy. První je modrý se zlatou osmihrotou hvězdou a druhý pruh je celý zlatý. Podle heraldiky lze nahradit zlatou barvu na obecním znaku a praporu barvou žlutou.

Obyvatelé obce Břasy jsou na obecní symboly a barvy patřičně hrdí, najdeme je kupříkladu na obecním úřadě, vývěskách, lavičkách, herních prvcích, autobusových zastávkách, ale i na odpadkových koších nebo ve volnočasovém areálu Ultramarinka. Ten byl slavnostně otevřen 28. října 2018. Areál se rozprostírá v místech, kde kdysi stávala továrna na výrobu kyseliny sírové a výrazné, jasně modré barvy ultramarínu. Původně se zde nacházelo téměř 20 továrních budov. V areálu doposud stojí 33 m vysoký komín, který je připomínkou původního průmyslového využití místa. Dospělí i děti zde v současné době mohou provozovat celou řadu sportovních a volnočasových aktivit. Ultramarinka Břasy nabízí zdarma in-line dráhu, workout hřiště, parkourové hřiště, pumptrackové hřiště, překážkové prvky pro cyklisty, discgolfové hřiště a grilovací zónu.

Co říci závěrem? Asi tolik, že žlutá a modrá jsou hezké barvy, které by se neměly stávat záminkou pro manipulativní jednání. Města či obce si je mohou používat, jak samy uznají za vhodné, tím spíš, pokud se jedná o jejich obecní barvy. V případě Břas bylo fanouškům pana Rajchla šikovně „naservírováno“, aby jim vadil modro-žlutý věnec. Někteří lidé, jejichž nenávistné iracionální komentáře zaplnily sociální sítě, jsou totiž pro obratné manipulátory velmi snadnou kořistí. Po přečtení toho, co napsali, je zřejmé, že tito pseudovlastenci jsou zaslepeni modro-žlutou nenávistí, což je hodně smutné a společensky škodlivé. Příště se mohou zaměřit třeba na odpadkový koš ve stejných barvách. A co takové modro-žluté plavky na koupališti, mají si je dotyční svléknout?

V Břasích mezitím stále čekají na omluvu, která nepřichází. Přitom je to tak jednoduché. Každý správný chlap, když udělá chybu, dokáže ji přiznat, a co víc, dokáže se za ni i omluvit. Jak se to daří panu Rajchlovi, si prosím udělejte obrázek sami…Vše zatím vypadá tak, že šlo pouze o předem připravené „divadelní představení“, jehož jediným cílem bylo oslovit co nejširší publikum slyšící na laciná hesla.

Zdroje: Autorský článek doplněný o poznatky: obecbrasy.cz, Wikipedia, forum24.cz, rokycansky.denik.cz, cirkevnihistorie.estranky.cz, historickaslechta.cz