Článek
Jen málokterý snímek vzbudil v západním světě takové pobouření jako ten, na kterém je zachycena mongolská žena odsouzená k trestu smrti, protože se dopustila manželské nevěry. Přestože od pořízení této kontroverzní a celosvětově známé fotografie uplynulo již 111 let, i dnes v lidech snímek vyvolává silné emoce.
Ambiciózní projekt vlivného bankéře
Jako autor fotografie bývá někdy mylně označován francouzský bankéř a filantrop Albert Kahn ((1860-1940), ale ve skutečnosti ji pořídil někdo jiný, ačkoliv bez Alberta Kahna by tato fotka zřejmě nikdy nevznikla. Kahn, který vydělal obrovské jmění nejprve na těžbě diamantů a poté také jako bankéř ve světě mezinárodních financí, se následně rozhodl realizovat svůj velkolepý projekt známý pod názvem Archives of the Planet (Archiv planety).
Kahn si předsevzal, že zmapuje život národů a kultur z celého světa s pomocí barevných fotografií a dokumentárních filmů. Tímto svým počinem chtěl mimo jiné ukázat, že i přes rozdílnost kultur by se lidé na celé planetě měli snažit o vzájemné porozumění. Najal si tedy profesionální fotografy, a v průběhu let 1909 až 1931 je vyslal na všechny kontinenty, kde postupně navštívili nejméně padesát zemí světa. Během svých cest pořídili celkem 183 000 metrů filmu a 72 000 autochromovaných barevných fotografií.
Bankéř Albert Kahn v roce 1914
Trest smrti v mongolské poušti
Mezi prvními fotografy, které Kahn sponzoroval, byl i muž jménem Stéphane Passet. Ten dostal za úkol podniknout výpravu nejprve do Číny, pak do Maroka, následně na Balkán, a v roce 1913 se vydal do Mongolska. A právě v této asijské zemi Passet v červenci 1913 pořídil onu legendární fotografii „ženy v bedně“. Dle tvůrců projektu je na snímku zachycena žena odsouzená k trestu smrti za manželskou nevěru.
Cizoložnice byla zavřena do dřevěné bedny, odvezena na odlehlé místo v poušti a ponechána na pospas osudu. V té době v Mongolsku přitom nešlo o nic neobvyklého. Odsouzení na smrt takto běžně umírali i několik dní žízní a hladem. V bedně byl sice z boku udělán malý otvor, kterým jim kolemjdoucí případně mohli podat v misce vodu nebo i něco k jídlu, ale přesto nakonec zemřeli trýznivou smrtí.
Veřejnost byla šokována a znechucena
Když byl snímek „ženy v bedně“ v roce 1922 zveřejněn v časopise National Geographic, vzbudil obrovské pozdvižení. Vyšlo totiž najevo, že fotograf Stéphane Passet odsouzené ženě žádným způsobem nepomohl a její utrpení pouze dokumentoval. Lidé byli šokováni, a na hlavu fotografa Passeta i samotného autora projektu Alberta Kahna se snesla obrovská vlna kritiky. Znechucení veřejnosti bylo tak velké, že se situaci snažil Kahn osobně zklidnit.
Albert Kahn proto tehdy přispěchal s vysvětlením, že fotograf nemohl ženě žádným způsobem pomoci. Kdyby tenkrát Passet propustil ženu z bedny na svobodu, sám by se v Mongolsku vystavil velkému riziku trestu. Kahn však argumentoval především tím, že z antropologického hlediska by nebylo správné jakýmkoliv způsobem do dění zasahovat. Úkolem fotografa tak podle něj bylo pouze celou událost zdokumentovat, nikoliv ji řešit. Přesto je tento děsivý snímek dodnes terčem nejrůznějších spekulací a stále vzbuzuje velké emoce.
Projekt Alberta Kahna si získal během let mnoho obdivovatelů. Ačkoliv některé části jeho díla byly prodány nebo zničeny, většina materiálů se dochovala až do dnešních dnů. V současné době mohou lidé fotografie a filmy z Archives of the Planet obdivovat v Musée Albert-Kahn, které se nachází na západním předměstí Paříže. Zde jsou návštěvníkům zpřístupněny v reprodukované podobě formou interaktivní výstavy.
Okuefuna, David (2008). The Dawn of the Color Photograph: Albert Kahn's Archives of the Planet. Princeton University Press.
