Článek
Sobota 25. dubna se ve Vinoři nesla v duchu vůně benzínu a solidarity. Na startu tradiční Jarní jízdy se sešlo padesát čtyři posádek, které kromě lásky k veteránům spojil i společný cíl.
Spanilá jízda pro dobrou věc
Letošní ročník přilákal 54 posádek. Přestože se v koloně objevilo i několik motocyklů, hlavní hvězdy byly jasné – sovětské legendy značky Moskvič. Atmosféra během dopolední registrace byla uvolněná, ale pod povrchem se chystalo něco víc než jen běžný výlet. Mezi účastníky se totiž spontánně vybralo zhruba 7 000 korun.
Jedna zastávka na spanilé jízdě byl: Motorest Ohio, který před dvěma lety fatálně poškodil požár.
Překvapení se slzami v očích
Majitelka motorestu o finančním daru dopředu nevěděla, o to silnější bylo setkání, když k jejím dveřím dorazila kolona veteránů. Pohled na místo neštěstí byl pro mnohé mrazivý. Jen odklizení trosek po požáru vyšlo majitele na milion korun a obnova probíhá jen velmi pomalu, navíc s cílem obejít se bez dluhů a půjček.
„Majitelé přečkali zimu ve skromném obytném zázemí i s dětmi. Vidět tu situaci na vlastní oči dalo celé naší jízdě úplně jiný smysl,“ shodovali se účastníci.
Sbírka od motoristů byla o to cennější, že se k majitelům dostala okamžitě a přímo do ruky. Předchozí oficiální sbírky totiž kvůli nízkým cílovým částkám nebyly vyplaceny.
Od požehnání k mlýnu
Po emotivní zastávce v Ohiu a společném obědě v Saské pokračovala trasa do Kostelní Lhoty. V místním kostele čekal na posádky jáhen René Paděra. Proběhla zde tichá mše za přátele, kteří už s námi nejsou, a jáhen následně požehnal všem přítomným vozům. Pro mnohé šlo o nejhlubší moment celého dne.
Závěr akce proběhl v klidném tempu u Kopanického mlýna. Kromě zaslouženého odpočinku došlo i na tradiční rituály:
· Vyhlášení Miss Moskvič
· Soutěž o nejlepší retro oblek
· Zasloužilý moskvičář
· Úkol na trati
Jízda, která má smysl
Jarní jízda 2026 potvrdila, že veteránisté nejsou jen milovníci aut. Ukázala, že to nejdůležitější se často neodehrává pod kapotou, ale mezi lidmi. Nebylo to jen o ujetých kilometrech, ale o příbězích a konkrétní pomoci, která dorazila tam, kde je jí nejvíce potřeba.
