Článek
Působivý svatostánek stojí přímo ve zdejším hradním areálu a je spojen s proslulými císařskými jmény Fridricha Barbarossy a Fridricha II.
Chebsko totiž nepatřilo vždy k České koruně. Původně zdejší region náležel rodu Vohburgů, a když pak Adélu, dceru Děpolda III. z Vohburgu, učinil svou ženou Štauf Fridrich Barbarossa (1122-1190), získal spolu s ní i Chebsko, čímž slušně rozšířil svou mocenskou základnu. Ostatně manželé slavili svou svatbu 2. března 1147 právě v Chebu. S Adélou se sice Barbarossa za několik let rozvedl, strategický region si ovšem ponechal.
Původní „vohburský“ hrad měl samozřejmě svoji svatyni, ostatně její základy zde turista může shlédnout dodnes, Barbarossa ale vyžadoval něco mnohem reprezentativnějšího, a tak se spolu s přestavbou na císařskou falc pustil i do chebské hradní kaple.
románská část hradní kaple v Chebu
Barbarossovým dílem je první románské patro, zasvěcené sv. Martinu. Stavba gotického, ještě výstavnějšího, pak čekala na jeho vnuka Fridricha II. Štaufského (1194-1250). Tento kontroverzní panovník, v českých dějinách mj. známý coby jeden z nápadníků svaté Anežky České, byl milovníkem „jižanského“ způsobu života; s tzv. štaufským stylem se tedy setkáme především na císařských stavebních zakázkách na Sicílii, v Apulii či Kampánii.
Fridrich se totiž narodil na Sicílii a jeho dvůr byl jakýmsi kosmopolitním centrem (císař hovořil dokonce plynně arabsky). Není tedy divu, že si do kaple v chebské falci nechal dovézt italský mramor. Gotický prostor svatyně je oproti románskému přízemí vzdušný, světlý, prostě tak trochu jihoevropský. Zdobný mramorový sloup odděluje císařovu nevelkou oratoř, jakousi „soukromou zónu“, kterou si přímo v kapli nechal Fridrich vybudovat.
Cheb, hradní kaple
A výzdoba? V románské části najdeme místní žulu, v horní gotické již zmíněný dovezený mramor. Hlavice sloupů jsou v našich zemích ojedinělé - andělské bytosti i naturalisticky pojaté figury coby alegorie lidských hříchů; nechybí samozřejmě klasické rostlinné motivy. Vestavěné schodiště je novějšího data, původně se nahoru vcházelo západním portálem přímo od paláce. Románská i gotická část jsou navzájem propojeny otvorem v podlaze, chráněným mříží.
Mimochodem - právě na Chebském hradu vydal Fridrich II. Štaufský v létě 1213 tzv. Zlatou bulu chebskou – pozor, neplést se Zlatou bulou sicilskou – ta „naše“ byla o rok mladší. Chebská listina upravovala tehdejší vztahy mezi církví a světskou mocí.
hradní kaple v Chebu
Při opravách kaple po roce 1989 byla pod starou omítkou objevena románská okénka, došlo k očištění žulových i mramorových sloupů, socialistický cement ve spárách nahradila vápenná malta. Svatostánek byl zbaven vlhkosti a získal novou dlažbu, vitráže i osvětlení. Z polozapomenuté zříceniny se stal vysoce ceněný památkový objekt, hlavní „tahák“ a argument ve snaze o zápis chebského hradního areálu do UNESCO.
Z horní kaple vede ještě jedno schodiště - překvapivě do alchymistické laboratoře. V této malé místnosti prováděl okolo roku 1450 své alchymistické experimenty Zikmund Wann, významný chebský měšťan, který navíc dle pověstí pomáhal lidem najít pravé štěstí, k čemuž inspiroval i movitější občany – například finančně dobře zajištěný Michal Jura z Chebu tak rozdělil své jmění mezi potřebné. A proč? Boháč totiž spatřil ve Wannově křišťálové kouli skutečné štěstí - chudou ženu s dítětem, usmívajícím se na svou matku, krásnou dívku, podávající pohár s medovinou žebrákovi, mladíka, sklízejícího hojnou úrodu a malíře, radujícího se ze svého díla.
hradní kaple v Chebu
A ještě malý literární dodatek - kdo by rád poznal Fridricha Barbarossu v knižní podobě, nalezne ho v sérii Meč a Koruna německé spisovatelky Sabiny Ebertové, českým čtenářům známé už z Tajemství porodní báby. Kromě Barbarossy se tu objeví i jeho první zapuzená manželka, „Chebačku“ Adéla z Vohburgu.
hradní kaple v Chebu
