Článek
Zajímalo by mě, kdo vybírá učitele angličtiny na školách, neb se ve své praxi setkávám s tím, že žáci ZŠ ani SŠ neumí vůbec nic. Dnes již vím, že na ZŠ může učit angličtinu družinářka či asistentka pedagoga. Některé SŠ nejsou v tomto směru výjimkou. I tam může učit člověk, jenž nemá VŠ a ani maturitu z angličtiny, na škole je trpěn jen z toho důvodu, že je to ředitelův dobrý známý, a tomu se musí pomoci.
Vystudovala jsem za komunistů, ale nikdy se nestalo, že by mě učil někdo nekvalifikovaný. Na ZŠ jsme měli výbornou učitelku angličtiny i němčiny, nepočítám samozřejmě ruštinu. Všechny učitelky byly systematické, žádný chaos, žádná nahodilost, žádné mlácení prázdné slámy, jak je tomu dnes. Jako plně kvalifikovaná angličtinářka nesmírně trpím, když se v mém jazykovém kurzu objeví někdo, kdo učí na ZŠ angličtinu. A ten někdo przní tento jazyk naprosto na všech úrovních. Krom nemožné výslovnosti neumí ani gramatiku, nezná slovní zásobu, nerozumí poslechům. A tato osoba učí na ZŠ, aniž by splňovala kvalifikaci. Ptám se proč? Jak je toto možné?
Ve své výuce jsem naprosto konzervativní, učím na výběrové SŠ, vím, co je nutné ke zvládnutí didaktického testu k maturitě. Je to práce s textem, gramatika, poslech, psaní. Proč toto někteří učitelé angličtiny se svými studenty nedělají? V současnosti pomáhám s angličtinou jedné studentce obchodní akademie. Měla tu smůlu, že na ZŠ učil angličtinu jeden dobrý známý ředitelky. V hodinách se žáky nedělal vůbec nic, nechal je, aby byli na mobilu, jeho hodiny lze označit jako přestávky s dozorem. Jiný výstup z jeho hodin mě nenapadá. Odpovědnost žádná, proč bych se měl snažit, když je ředitelka má kamarádka. Práce se studentem, který nemá žádné základy, je velmi obtížná. Moje studentka má další smůlu. Její nový angličtinář je na tom s učebními metodami obdobně jako jeho kolega ze ZŠ. I když jde o obchodní akademii, tento „pseudoangličtinář“ učí jen tehdy, když nemá problémy s krční páteří. Jinak nechá studenty v hodině dělat, co chtějí. Nepracuje s žádnou učebnicí, nepracuje s textem, studenti neprocvičují poslech, gramatika se bere letem světem, hodí jim slovní zásobu, aniž by tato obsahovala výslovnost. Mám-li jeho hodiny zhodnotit jako odborník, musím říci jediné. Katastrofa.
Jak je možné, že i v dnešní době vyučují angličtinu diletanti? Jak je možné, že si rodiče nestěžují? I můj syn měl na ZŠ příšernou učitelku angličtiny, musela jsem se ozvat, abych zabránila prznění tohoto světového jazyka. Když byl na SŠ, situace se opakovala, nakonec jsem to byla já, kdo jej připravil na mezinárodní certifikáty. Dnes žije v Norsku, kam by nikdy nemohl jít pracovat bez znalosti jazyka.
Dokdy chtějí ředitelé ZŠ i SŠ tolerovat šlendriány angličtiny? Toť věru otázka shakespearovská…
