Článek
Když jsem byla malá, jela jsem s rodiči na výlet do Sezimova Ústí. Tam jsme navštívili hrob Edvarda Beneše. Můj tatínek mi tenkrát řekl, že to byl zrádce národa. V té době jsem jeho slovům nerozuměla, avšak dnes je tomu jinak. Se svým tatínkem jeho názor sdílím.
Nedávno jsme si připomínali neslavné dny naší historie, okupaci naší země německými vojsky. Tehdy byl naším prezidentem JUDr. Edvard Beneš. Asi se dnes neví, že Edvard Beneš tajně nabídl Hitlerovi odstoupení části Sudet, jichž Hitler nakonec zabral víc, vše se dělo bez souhlasu parlamentu, což byla jasná velezrada ze strany prezidenta Beneše. Mám mu navíc za zlé, že, aby se vyhnul zodpovědnosti, emigroval už v roce 1938 do zahraničí a nechal český národ ve štychu. Do exilu (rozhodl se pro Anglii) si nechal odvézt i svůj nábytek. Zároveň si nechal převést nejméně milion korun v britských librách na konto v londýnské bance. Zde je nutno podotknout, že koruna byla v té době tvrdá měna. Jan Masaryk měl velké problémy zajistit, aby Britové Beneše uznali exilovým prezidentem. Já bych jej žádným exilovým prezidentem neuznala, neb se zachoval jak malý kluk, stáhl kalhoty ještě před brodem. Za dobu své emigrace Beneš pobýval i v USA, kde přednášel na Chicagské univerzitě, dokonce jej 28. května 1939 přijal k soukromému a před tiskem utajovanému hovoru americký prezident F. D. Roosevelt. Dá se říci, že se mu v exilu žilo velmi dobře v porovnání s tím, co se dělo v jeho rodné zemi. Na jeho místo byl dosazen JUDr. Emil Hácha, stal se protektorátním prezidentem. Byl to člověk velmi vzdělaný, krom právnického vzdělání překládal tento z angličtiny a psal i poezii. Považuji jej za tragickou postavu naší historie, velmi často se ocital v bezvýchodné situaci, rozhodně to nebyl žádný zrádce. Asi není veřejnosti známo, že se mu podařilo dostat zpět do vlasti přes tisíc studentů, kteří po smrti Jana Opletala skončili v Sachsenhausenu. Prezident Hácha věděl, do čeho jde, byl hluboce věřící a říkal, že jeho činy bude jednou soudit Bůh, nikoli lidé.
Po skončení druhé světové války se Edvard Beneš vrátil zpět do vlasti, vůbec nechápu, proč byl oslavován. Za zbabělost? Dne 13. května 1945 byl prezident Hácha zatčen a převezen do věznice na Pankráci. Byl v té době vážně nemocný, potřeboval speciální dietu i péči, čehož se mu bohužel ve věznici nedostávalo. Prezident Beneš si musel být vědom toho, kde se Emil Hácha nachází. Ten ve věznici nakonec skonal 27. černa 1945. Byl nařízen pohřeb jen v kruhu rodiny, o tom rozhodl Eduard Beneš. Emil Hácha byl tedy pochován, na jeho hrobě nesmělo být uvedeno jeho jméno. Pohřbu se zúčastnila jen jeho dcera Milada s bývalým manželem a hrstkou přátel.
V roce 1945 prezident Beneš retroaktivně odebíral Židům, které Němci zabili, československé občanství, a i případné majetky. Toť jedna z ukázek, jak se prezident Beneš po válce choval, v podstatě on se jako zrádce zachoval i před válkou. Ještě před rokem 1948 se vedly procesy s představiteli agrární strany, v nich padaly velmi tvrdé tresty. Ale na straně druhé podepsal abolici trestně stíhanému Františku Moravcovi, jenž patřil mezi lidi, nad kterými držel prezident Beneš ochrannou ruku.
Když se konaly volby do parlamentu v roce 1946, vyhrála KSČ, k jejímuž vítězství přispěl i Beneš. Nese částečnou vinu za zákaz agrární strany, její voliči se proto rozhodli volit komunisty. Tuším, že to bylo ještě před „volbami“, kdy se prezident Beneš zachoval opětovně jako zrádce, když nabídl Zakarpatskou Ukrajinu Stalinovi.
Dne 20. února 1948 podalo demisi dvanáct ministrů nekomunistických stran, k nim se pak přidali další dva ministři. Tímto krokem chtěli přinutit komunisty, aby se podřídili vládě, nebo vyvolat krizi, kterou by bylo šlo vyřešit jmenováním úřednické vlády. Prezident Beneš však demisi ministrů přijal a dne 25. února 1948 pověřil Klementa Gottwalda sestavením nové vlády, která pak již pod komunistickým vedením. Tímto náš národ zradil poněkolikáté. Zločinečtí nacisté byli vystřídáni zločineckými komunisty, kteří za své vlády naši zemi totálně zdevastovali. Ekonomiku, naučili lidi krást a vymývali jim svou propagandou mozky, nechali vzniknout lidské kreatury bez jakýchkoli morálních hodnot. Bohužel až do dnešních dnů jsme se nedokázali vypořádat s postkomunistickým syndromem. Stačí se podívat na současnou politickou scénu. Opravdu nerozumím, jak ještě někdo může tolerovat bývalého soudruha a estébáka Andreje Babiše, jenž spolu s Milošem Zemanem vytvořili bezednou žumpu…
Před druhou světovou válkou patřila naše vlast mezi vyspělé země. Nástup fašismu a druhá světová válka znamenala těžkou ztrátu pro nás. Komunisté pak celkový úpadek dokončili, je velkou chybou, že po Sametové revoluci 1989 nebyla komunistická strana zakázána, neb její ideologie velmi často splývá s nacismem. Snad bychom se už jednou pro vždy měli vypořádat se zrádci národa, ať bývalými či současnými…
