Článek
Kdo by neznal společnost Dr. Oetker. Produkty této mezinárodní firmy se sídlem v Německu najdeme prakticky v každém českém supermarketu, po celém světě zaměstnává přes 16 000 lidí a v roce 2023 měla obrat přes 4 miliardy euro. Jak ale tato nadnárodní korporace vznikla? Za jejím dnešním úspěchem stojí příběh tří mužů - příběh plný ambicí, tragédií a rozhodnutí, která byla nejen amorální, ale i zločinná.
Historie společnosti ze začala psát v roce 1891, kdy ji založil německý chemik, vynálezce a podnikatel August Oetker. Ten nejprve zakoupil malou lékárnu v německém městečku Bielefeld, ve které úspěšně vyvinul kypřící prášek s názvem „Backin“. Ten po smíchání s 500 gramy mouky a trochou dalších ingrediencí vytvořil dort - dalo by se říct, že šlo v podstatě o prapředka dnešního Krtkova dortu. A protože byl Oetker také úspěšným obchodníkem, šel jeho Backin v tehdejším Německém císařství doslova na dračku. Z malé lékárny se tak v průběhu let stala úspěšná celonárodní firma. V roce 1900 nechal Oetker pro výrobu Backinu postavit celou továrnu a v roce 1906 už jeho společnost Oetker-Gruppe evidovala přes 50 000 000 prodaných kusů tohoto kypřícího přášku.
Portrét Augusta Oetkera.
August Oetker zemřel v roce 1918 a společnost po něm měl převzít jeho syn Rudolf. Ani synovi bohatého průmyslníka se však nevyhnul odvod do císařské armády a v průběhu První světové války padl na frontě. Dědicem firmy se tak stal Augustův vnuk Rudolf August Oetker, kterému však v té době byly pouhé dva roky. A právě zde do příběhu vstupuje druhý důležitý muž - Richard Kaselowsky.
Kaselowsky byl přítelem Rudolfa Oetkera staršího, kterého potkal ještě jako mladík při stáži v jedné z velkých německých bank. Oba muži spolu také sloužili v První světové válce. Poté, co Rudolf v nelítostných bojích padl, si Kaselowsky vzal jeho manželku - vdovu Idu. Díky tomu se brzy stal manažerem a posléze i společníkem ve společnosti Dr. Oetker. V období jeho vedení zažila společnost Dr. Oetker svůj největší růst, ale zároveň i své nejtěžší chvíle. Kaselowsky firmu neuvěřitelně rozšířil. Již po roce jeho vedení zaměstnával Dr. Oetker přes 600 lidí. Společnost také podstatně rozšířila svůj sortiment a výrobní kapacity, vznikaly celé nové továrny a provozovny, ale vše mělo i svou temnou stránku.
Kaselowsky se totiž již v roce 1933 přidal k nacistické NSDAP a o pár let později vstoupil také do SS. Díky tomu sice společnost získávala velmi lukrativní kontrakty pro německý Wehrmacht, zároveň tím ale podporovala agresivní německou politiku, která nakonec vyústila až v Druhou světovou válku. A to není to nejhorší. Společnost těžila také ze zabaveného židovského majetku, který díky kontaktům Kaselowského získávala za zlomek jeho reálné hodnoty, zatímco původní majitelé po statisících umírali v koncentračních táborech. Dr. Oetker byl dokonce prohlášen za „vzorovou německou společnost“ a po celou dobu války dodával německým jednotkám různé pudinky, nebo třeba peněžně přispíval na výrobu munice. Kaselowsky se neštítil ničeho, a tak Dr. Oetker pod jeho vedením využíval v některých svých závodech také nucené práce vězňů z koncentračních táborů. „Díky“ všem těmto skutečnostem je Dr. Oetker historiky považován jako ukázkový příklad společnosti, která za války těžila z lidského utrpení a antisemitských zákonů nacistického Německa - údajně dokonce patřila mezi společnosti, které díky spolupráci s nacistickým režimem získaly ten úplně největší prospěch. Kaselowsky blízké styky s nacistickým režimem udržoval prakticky po celou dobu války až do své smrti. Zemřel během náletu amerického letectva v roce 1944, když ho s celou jeho rodinou zabil výbuch bomby (přežil pouze jeho nejmladší syn), a to i přesto, že se jim podařilo schovat do bunkru pod rodinnou vilou.
A tím se dostáváme k muži číslo tři - Rudolfu Augustovi Oetkerovi, vnukovi zakladatele celé společnosti. Ten v době, kdy společnost řídil jeho nevlastní otec Kaselowsky, dobrovolně vstoupil do Waffen-SS a bojoval na východní frontě. Poté, co byl při náletu amerických bombardérů Kaselowsky s celou rodinou zabit, se stal dědicem a ředitelem celé společnosti. Díky tomu se mohl vrátit z fronty do Německa a převzít nad ní kontrolu.
To ale netrvalo dlouho. Po konci války objevili američtí vojáci na Rudolfově paži vytetovanou krevní skupinu. Toto tetování bylo typické pro členy SS a měli ho prakticky všichni esesáci. Po válce se proto existence tetování na něčí paži stala hlavním ukazatelem a důkazem toho, že daná osoba k této organizaci patřila. Oetker byl Američany brutálně zmlácen - do konce života už nemohl chodit bez vycházkové hole - a odsouzen k několika letům vězení. V roce 1947 byl nicméně propuštěn, a bylo mu dokonce dovoleno opět převzít kontrolu nad společností Dr. Oetker. Za jeho vedení, které s přestávkou trvalo od roku 1944 až do roku 1981, vyrostl Dr. Oetker do obrovských rozměrů tak, jak ho známe dnes. Rudolf s firmou expandoval do zahraničí a téměr všude zaznamenal úspěch. Dr. Oetker začal kupovat také své zahraniční konkurenty, neustále rozšiřoval svůj sortiment a dosáhl svého největšího růstu. Trochu paradoxně byl Dr. Oetker médii označován jako symbol úspěšné poválečné obnovy německých společností.
Rudolf August Oetker v roce 1966
Rudolf jako bývalý důstojník Waffen-SS nicméně nikdy nezapomněl na své válečné kamarády. V 60. letech Dr. Oetker sponzoroval organizaci Stille Hilfe, která pomáhala bývalým esesákům a usilovala o celkové očištění jména SS. Soukromá banka patřící pod holding Dr. Oetkera zase jako ředitele zaměstnávala Rudolfa von Ribbentropa, syna ministra zahraničí Třetí říše Joachima von Ribbentropa, který byl stejně jako Rudolf Oetker mladší za války důstojníkem SS. Nehledě na to se ale společnosti dařilo. Vstoupila na zahraniční trhy a vyrostla v mezinárodní korporaci zabývající se kromě potravinářství také třeba bankovnictvím, pivovarnictvím nebo chemií a hotelnictvím.
Po Rudolfovi Augustovi Oetkerovi převzal řízení společnosti jeho syn August Oetker. Ten pokračoval v úspěšném rozvoji firmy, byť už se nejednalo o tak významný růst jako za jeho předchůdců. Dnes mezinárodní konglomerát firem patřících do holdingu Dr. Oetker řídí Richard Oetker, a to od roku 2010. Po celou dobu své existence tak společnost Dr. Oetker byla, a zřejmě i nadále bude, v rukou jedné rodiny. A ještě jedna zajímavost na závěr - receptura kypřícího prášku, který se používá při výrobě produktů Dr. Oetker, je stále stejná jako ta, kterou v roce 1891 vymyslel August Oetker.
Zpracováno na základě:
