Hlavní obsah
Lidé a společnost

Franz Schädle - poslední velitel Hitlerovy osobní stráže

Foto: Luckyx08150/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4./upraveno picsart

V učebnicích dějepisu o něm nenajdete ani zmínku. Přesto je příběh Franze Schädleho zajímavý. Jako poslední velitel Hitlerovy osobní stráže byl totiž svědkem zániku nacistického režimu přímo v berlínském Führerbunkeru.

Článek

Franz Schädle spojil s vojenskou kariérou prakticky celý svůj život. Narodil se v roce 1906 a po vystudování střední školy chvíli pracoval jako dělník ve stavebnictví. V roce 1930, tedy ještě před nástupem nacistů k moci, ve svých 24 letech vstoupil do SS. Že bude za 15 let velitelem samotného Führerbegleitkommanda, jak se Vůdcova osobní stráž jmenovala, tehdy nemohl ani tušit.

Schädle byl loajální a schopný voják. Během let stoupal kariérním žebříčkem SS a do jisté míry mu pomáhalo také to, že do této jednotky vstoupil velmi brzy. Celkový počet členů SS se za celou válku pohyboval kolem 1,5 milionu, Schädleho osobní číslo, které indikovalo, kdy se daný člen k SS připojil, přitom bylo 2605.

Cesta k Hitlerovy

Když se stal Hitler kancléřem, bylo třeba ještě více řešit jeho bezpečnost. I když se o to původně starala SA, takzvané hnědé košile, po noci dlouhých nožů se situace razantně změnila a otěže v bezpečnosti vedoucích nacistických pohlavárů převzala SS.

Právě z jejích členů proto musela vzniknout i samotná Hitlerova ochranka. Požadavky byly přísné, ale více než cokoli záleželo na neochvějné loajalitě. A přesně tohle Schädle splňoval. Díky tomu byl vybrán mezi prvních 12 mužů, kteří měli tu „čest“ Vůdce neustále doprovázet a starat se o jeho bezpečí. Tehdy se jednalo o poměrně malý oddíl nazvaný SS-Begleitkommando des Führers.

S Hitlerem tak Schädle strávil v podstatě celou válku. O jeho osobním životě není v podstatě nic známo a je dost pravděpodobné, že kvůli neustálému cestování vlastně ani žádný neměl. Hitlera doprovázel zkrátka všude, ať už šlo o frontový bunkr Vlčí doupě, nebo Hitlerovo útočiště na Orlím hnízdě.

Velitelem Führerbegleitkommanda

Během dlouhých válečných let se z původně malého ochranného oddílu stala plnohodnotná jednotka o síle přibližně 150 mužů. Všechno pečlivě vybraní příslušníci SS, kteří by neváhali za Vůdce položit svůj vlastní život.

Foto: Bundesarchiv, CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE, via Wikimedia Commons

Příslušníci Führerbegleitkommanda kolem Hitlera v roce 1939

Po celou dobu existence jednotky byl Schädle jejím důstojníkem, ale nikdy by se nestal jejím přímým velitelem. Tím byl totiž prakticky po celou dobu Hitlerův oblíbenec Bruno Gesche. Ten byl ale kvůli stále se opakujícím problémům s alkoholem a násilnickému chováním v roce 1944 Himmlerem trvale odvolán a poslán na frontu. Cesta k velitelskému postu tak byla otevřená a nebyl pro ni nikdo vhodnější než loajální Schädle.

Ke sklonku války se tak i on přesunul s Hitlerem do jeho bunkru pod říšským kancléřstvím v Berlíně. Zde do poslední chvíle dohlížel na bezpečnost a pohyb uvnitř podzemního komplexu. Führerbegleitkommando už sice nebylo tak početné jako dříve, čítalo přibližně 30 členů, avšak jeho role byla důležitější než kdy jindy.

Bezvýchodná situace

S neustálé se blížící Rudou armádou a rostoucím chaosem se situace v bunkru stávala stále více bezvýchodnou.

Vše vyvrcholilo 30. dubna 1945, když Hitler společně se svou ženou Evou spáchal v podzemním bunkru sebevraždu. Schädle byl mezi těmi, kteří zajišťovali spálení jejich těl, aby nepadla do rukou Sovětům. Po Hitlerově smrti už neexistovala žádná naděje na záchranu. Berlín byl v troskách a ruské jednotky se blížily. Od kancléřství je dělilo už jen pár desítek metrů.

Přítomní velitelé proto vydali rozkaz, aby se každý, kdo může, pokusil z okleštěného Berlína probojovat ven, směrem k americkým liniím. Schädle měl však smůlu a zasáhl ho šrapnel z dělostřeleckého granátu. V jeho noze se navíc začala projevovat silná infekce.

Přesto, že byl svými kolegy přemlouván, aby se o útěk z Berlína také pokusil, nechtěl ostatní zpomalovat a rozhodl se zůstat. Věděl, že na útěk nemá šanci.

Poslední člověk, který ho viděl živého, byl radista Rochus Misch. Bunkr už byl údajně úplně prázdný, zůstal v něm pouze Schädle, který ještě Mischovi popřál hodně štěstí a dal mu radu, kudy se vydat tak, aby měl největší šanci z Berlína uprchnout.

Jeho tělo bylo za pár hodin objeveno sovětskými vojáky. Mělo prostřelenou hlavu a vedle ležela Schädleho služební pistole. Bylo mu 38 let.

Zpracováno na základě

Anton Joachimsthaler - The Last Days of Hitler: The Legends, the Evidence, the Truth.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz