Hlavní obsah

Letadlo, které nemusí nikdy přistát: Solar Impulse 2 dokázal bez paliva obletět celý svět.

Foto: Milko Vuille, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Jistě jste si jako děti někdy představovali letadlo, které by mohlo létat donekonečna. Solar Impulse 2 ukázal, že sen o věčném letu bez přistání nemusí zůstat jen v lidské fantazii.

Článek

Být bez přistání neustále v oblacích a obletět tak celý svět. Taková fantazie se jistě v dětství honila hlavou nejednomu z nás. Letoun Solar Impulse 2 tento rekord „téměr“ pokořil. Bez jakéhokoliv paliva vyjma solární energie obletěl celou zeměkouli. Zabralo mu to šestnáct měsíců a přistávat musel pouze kvůli své lidské posádce.

Příběh letadla Solar Impulse 2 se začal psát v roce 2015, když v něm zakladatelé stejnojmenné společnosti, Bertrand Piccard André Borschberg, vyrazili z  Abu Dhabi na cestu kolem celé zeměkoule. Nejednalo se přitom o jejich první zkušenost se solárními letadly. Tito švýcarští piloti a velcí propagátoři čisté a obnovitelné energie již v roce 2009 vytvořili první prototyp letadla poháněného čistě na solární pohon nazvaného Solar Impulse 1. Toto letadlo bylo přelomové zejména v tom, že dokázalo vlastní silou vzletět a udržet se ve vzduchu celých 36 hodin. Díky zabudovaným bateriím dokázalo letět i v noci. To pro ně ale bylo málo.

V roce 2011 proto přišli s mnohem odvážnější myšlenkou. Chtěli postavit letadlo, které by bylo schopné být ve vzduchu prakticky neustále. Bez nutnosti přistání. Tak vznikl Solar Impulse 2.

Práce na něm začaly v roce 2011 a kvůli technickým komplikacím byl letoun dokončen až o tři roky později. Něco málo k technickým specifikacím. I když je kabina extrémně malá a vleze se do ní pouze jeden pilot, má letoun téměř stejné rozpětí křídel (72 metrů) jako největší dopravní letadlo světa Airbus A380. Zatímco A380 ale váží kolem 500 tun, Solar Impulse 2 má váhu jako těžší terénní automobil, kolem 2,3 tun. Ve vzduchu ho pak drží 4 elektromotory a několik baterií.

Foto: Anthony Quintano, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Solar Impulse 2 v hangáru na Havaji (během oprav poškozených baterií).

Celý princip letounu je poměrně jednoduchý. Díky dlouhému rozpětí křídel se na něj podařilo umístit dostatek solárních článků (celkem 17 248), které vytvářejí elektřinu nejen k pohonu elektromotorů, ale zároveň k dobíjení baterií. Díky tomu letadlo přes den vyrobí tolik elektřiny, že motory mohou zůstat v chodu i přes noc, kdy solární výroba prakticky neprobíhá. Letoun je přitom schopný dosáhnout rychlosti až 216 km/h. Průměrná rychlost během letu se pak pohybovala kolem 75 km/h a v noci klesala na zhruba 60 km/h, aby se šetřila energie. Díky lehké konstrukci a velkému rozpětí křídel není ani taková rychlost žádný problém a letadlo se dokáže bez problému udržet ve vzduchu. Jen pro zajímavost, ke vzletu stačila letadlu rychlost „pouhých“ 36 km/h. Co se týče výšky, Solar Impulse 2 mohl běžně vystoupat až do 8 500 metrů, technicky by s použitím dýchacích přístrojů pilot mohl dosáhnout až 12 000 metrů.

Jak již bylo řečeno, Solar Impulse 2 by se teoreticky mohl ve vzduchu udržet napořád. Skutečný konec letu by mu pravděpodobně způsobil až opotřebovaný materiál nebo technická porucha. Na cestě kolem světa byl dalším limitujícím faktorem člověk. Kabina byla tak malá, že se na palubu vešel pouze jeden pilot. Při překonání více než 40 000 km tedy bylo nutné dělat zastávky pro doplnění jídla i střídání pilotů.

Z Abu Dhabi letěl Solar Impulse 2 přes Omán a Indii, poté pokračoval přes Čínu a Japonsko do Pacifického oceánu a na Havaj. Zde muselo na několik měsíců letadlo zůstat kvůli poruše baterií, které se při cestě přes oceán přehřály natolik, že se poškodily. Z Havaje odletělo až v dubnu 2016 a to rovnou do Kalifornie. Po několika zastávkách ve Spojených státech pak letadlo přeletělo přes Atlantik zpět do Evropy, kde přistálo ve španělské Seville. Následovala ještě zastávka v egyptském hlavním městě Káhira a 26. července 2016 letadlo slavnostně přistálo zpátky na letišti v Abu Dhabi.

Během celé cesty, která nakonec trvala neuvěřitelných 504 dní (tedy cca 16 a půl měsíců) se jako piloti na jednotlivých zastávkách střídali právě Borschberg a Piccard. Nejdelším úsekem cesty byl cesta z Japonska na Havaj, která zabrala 117 hodin a 52 minut čistého času a zapsala se do Guinnessovy knihy rekordů jako nejdelší let letadla bez přistání (dnes již překonán). Během tohoto úseku zdolal Solar Impulse 2 7 212 km a jeho pilot Borschberg si díky pokročilému autopilotu mohl během letu dopřát pouze 20 minutové „šlofíčky“.

Zdolání cesty kolem světa v letadle poháněném čistě solární energií bylo obrovským úspěchem. Borschberg a Piccard tak prakticky dosáhli svého cíle – dokázali, že se v obnovitelných zdrojích skrývá obrovský potenciál i síla.

Po tomto přelomovém letu pokračoval Solar Impulse 2 jako testovací letoun ještě několik let, než byl v roce 2019 prodán americké společnosti Skydweller Aero. Ta se zabývá autonomními letadly a z Impulsu udělala v podstatě dron bez posádky. Cílem této společnosti je vytvořit letadlo, které by se mohlo neustále pohybovat na nebi a monitorovat určitou oblast jak pro vojenské, tak komerční účely.

Solar Impulse 2 tak prozatím žije dál. Bez pilota, ale státe se stejným snem. Zůstat ve vzduchu na vždy.

Zpracováno na základě:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz