Článek
Droga, kterou si dříve lidé spojovali spíš s bohatými večírky a filmovými gangstery, se dnes objevuje všude. Od korporátních kanceláří po festivalové louky - kokain zkrátka už dávno není „exotickou“ drogou, ale stal se běžnou součástí víkendových zážitků mnoha lidí. A upřímně, není těžké pochopit proč.
Kokain dává téměř okamžitou euforii, pocit neporazitelnosti, zvyšuje sebevědomí, energii a společenskou interakci. Člověk se cítí uvolněně, zcela přirozeně a rád se zapojuje do konverzací, vše ho více zajímá. Kdo by po tomhle občas netoužil? Jenže tady je ten problém: málokdo se u kokainu opravdu zastaví a položí si otázku - co mi tohle všechno může vzít? Jako všechno na tomhle světě - i kokainová „jízda“ má svou cenu. A rozhodně ne jen finanční.
Krátkodobě? Raketa. Dlouhodobě? Těžké přistání.
Jak jste asi poznali, tenhle článek rozhodně nemá za cíl někoho moralizovat. Takže si to pojďme říct narovinu. Kokain má efekty, které jeho uživatelé vyhledávají:
- pocit, že jde všechno snadno, rychleji a lépe;
- nával energie navíc, i když tělo hlásí únavu;
- sebedůvěra, odvaha a výřečnost;
- lepší nálada až euforie, ostřejší vnímání i chuť na sex.
Tohle není varování z příručky. To jsou reálné důvody, proč si lidé dávají „lajnu“. A je fér o nich mluvit. Ale je fér říct i to, co přichází potom. Protože tělo (hlavně mozek) tenhle umělý pohon nevidí jako žádné vítězství. Spíš jako útok.
Začněme fyzicky. Kokainová jízda trvá přibližně jen 30-45 minut, takže po této době má uživatel na vybranou ze dvou cest: buď se smíří s tím, že jeho párty skončila a čekají ho už jen nepříjemné „dojezdové“ stavy, anebo si dá lajnu další. Ano, není moc těžké uhodnout, že většina lidí sáhne po volbě číslo dva. Co to ale znamená pro naše tělo?
V prvé řadě jsou tu problémy se srdcem - kokain zvyšuje tlak, zrychluje tep na úroveň běhu a zatěžuje cévy. Člověk tak kromě euforie cítí také výrazný neklid, je roztěkaný, nadměrné se potí. I u mladých lidí je reálné riziko vyvolání srdečního infarktu - zvlášť když je kokain prořízlý jinými nebezpečnými látkami (např. nadrcené léky na odčervování, smrtelný fentanyl) nebo je uživatel na párty ve stísněném prostoru tanečního klubu, a k tomu ještě kombinuje alkohol. I když pak po 30 minutách euforie odezní, srdce zůstává zatížené dalších několik hodin, což se samozřejmě dále stupňuje s každou následující dávkou. Srdce na to prostě není stavěné a „pouhá“ jedna lajna mu dokáže dát pořádně zabrat.
Výrazně ovlivněn je samozřejmě také náš mozek. Kokain narušuje jeho přirozený chemický systém a funguje jako zkratka k dopaminu - hormonu štěstí. Ale mozek není hloupý. Když vidí, že štěstí dostává „zadarmo“, začne snižovat svou vlastní produkci dopaminu. To uživateli nevadí, protože mu jej „zatím“ poskytuje kokain. Jakmile ale euforické účinky kokainu odezní, nastává tzv. „dojezd“. Člověka nic netěší, nic ho nebaví ani nezajímá. Běžné podněty nevyvolávají žádnou radost, objevuje se úzkost, podrážděnost a deprese - člověk by chtěl zkrátka jít co nejdříve spát a zase se probudit svěží, jenomže to není možné. Kokain je totiž neuvěřitelně silný stimulant a můžu vám garantovat, že minimálně několik hodin po poslední lajně zkrátka neusnete. Tělo vám to nedovolí. Člověk se tak opět dostává do koloběhu, protože má na výběr pouze ze dvou možností - buď negativní efekty okamžitě odstraní další dávkou, nebo se bude bez zájmu a s ponurou náladou několik hodin potulovat okolím či koukat na televizi.
Nos je místem, kde vše začíná - většina lidí kokain šňupe. Bílé krystalky se rychle vstřebávají přes sliznici a do pár minut začíná euforie. Problémem je, že kokain je v podstatě taková chemická žíravina, a na tu naše nosní sliznice opravdu dělaná není. Když si ho vezmete jednou, sliznice se podráždí. Když to děláte často, její tkáň začne odumírat. Doslova. Cévy nestačí zásobovat tkáň kyslíkem a živinami, a sliznice začíná odcházet. Mezi ty „lepší“ příznaky patří krvácení z nosu, při častém užívání není výjimkou perforace nosní přepážky - díra uprostřed nosu. Ta, jakmile jednou vznikne, nejde samovolně zacelit a zůstane s vámi již na celý život. Protože se kokain nosem dostává až do nosohltanu a dalších dutin, může v opravdu extrémních případech zasáhnout i tvrdé patro ústní dutiny a vytvořit tak otvor mezi nosem a ústy - doslova díru v oblasti lebky. A to opravdu nechcete - stačí se podívat na volně dostupné obrázky, jak taková perforace vypadá.
Kokain může být přitažlivý, ale je třeba pamatovat na to, že drogy nejsou půjčkou bez úroků. Za krátký stav euforie zaplatí uživatel mnohonásobně delším stavem úzkosti. Jeho tělo si navíc vezme zpátky vše - a někdy i více, než bylo dáno.
Tenhle článek není soud, ani kázání. Je to pokus postavit vedle sebe obě strany jedné mince. To, proč lidé kokain vyhledávají, a to, co jim za to může vzít. Ne všichni uživatelé kokainu skončí se zničeným nosem a infarktem. Ale čím častěji si říkáte „je to v pohodě, dávám si jen o víkendu“, tím víc šancí dáváte těm horším scénářům. Možná se ten příští řádek bílého prášku nevyplatí. Možná je lepší zůstat na zemi, než znovu riskovat těžké přistání.
Anketa
Zdroje:
