Článek
Fort Knox byl vybudován v roce 1936, a to za jediným účelem: ochránit zlato a další cenné předměty v majetku federální vlády Spojených států Amerických. Její zlaté rezervy totiž byly do té doby uskladněny převážně v New Yorku a Filadelfii, což v době hospodářské krize a rostoucího geopolitického napětí ve světě nebylo úplně ideální - východní pobřeží USA by totiž mohl nepřítel reálně napadnout. Bylo proto rozhodnuto o jejich přemístění hlouběji do vnitrozemí, k čemuž se jako naprosto ideální ukázal volný pozemek ve státě Kentucky přímo vedle vojenské základny pojmenované Fort Knox.
První zlato do nově zbudovaného komplexu přijelo již v roce 1937, a to „obyčejnou“ poštou. I když měla tuny zlata na starost americká pošta, jednotlivé zásilky byly samozřejmě pečlivě střeženy. Největší zlom pak pro Fort Knox pochopitelně nastal s vypuknutím druhé světové války. Tehdy se ve Fort Knox soustředilo téměř veškeré americké zlato (a to doslova, jelikož soukromé vlastnictví investičního zlata bylo mezi lety 1933 až 1974 v USA zakázáno) a nejen to. Fort Knox se zkrátka stal obrovským a téměř nedobytným sejfem pro ty největší americké, ale i evropské cennosti.
Fotografie zachycující transport zlatých slitků do Fort Knox.
V období války zde byl umístěn např. originál americké ústavy, deklarace nezávislosti, ale i maďarská Svatoštěpánská koruna, britské korunovační klenoty a zásoby morfia.
„As safe as Fort Knox“
Fort Knox byl od počátku projektován jako jeden obří trezor. Nikoho tak asi nepřekvapí, že míra jeho zabezpečení je skutečně obrovská. Oficiálně zařízení spadá pod americké ministerstvo financí a jen hrstka lidí na celém světě zná přesné plány budovy.
Na vybudování celého objektu bylo spotřebováno přes 7 000 tun betonu a přes tisíc tun vyztužené oceli. Celý areál je obehnán několika bezpečnostními perimetry - strážní věže, kamery a dokonce i mikrofony jsou doslova všudypřítomné. Pod samotnou budovou se pak údajně nachází onen sejf. Do něj vede jen jediná cesta: přes půl metru tlusté pancéřové dveře, odolné proti ohni i těm nejlepším vrtákům.
Co když se někdo chce dostat přímo do sejfu? Pak se musí připravit na relativně komplikovaný proces. Trezorové dveře totiž mají časový zámek a téměř nikdy nejsou otevírány. Kód k jejich otevření pak zná jen 10 pracovníků pevnosti a i v tom je jeden háček. Každý z nich zná pouze určitou část kódu, kterou musí zadat v určitém pořadí. Samozřejmostí pak je, že areál není veřejnosti přístupný.
Tato striktní politika uzavřenosti pak neplatí pouze pro veřejnost, ale prakticky pro každého smrtelníka. Za celou dobu existence Fort Knox byl uvnitř pouze jediný americký prezident, Franklin D. Roosevelt v roce 1943. A právě naprostá izolace, netransparentnost a mlha tajemství dělají z Fort Knox živnou půdu všemožným konspiračním teoriím.
Proč se o Fort Knox zajímá Trump i Musk?
Po druhé světové válce se část zlatých rezerv odvezla na jiná místa. Ve Fort Knox se přesto stále soustředí jejich největší část. Trezor by měl obsahovat přes 4 000 tun zlat, což je něco kolem 56 % veškerých zlatých rezerv USA. Jen pro porovnání, v roce 1941 (největší vytíženost) ho bylo ve Fort Knox neuvěřitelných 18 000 tun.
Celkově byly ve Fort Knox za celou dobu jeho existence pouze tři delegace. Již zmíněný prezident Roosevelt v roce 1943, delegace kongresmanů v roce 1974 a naposledy v roce 2017 malá skupinka senátorů v čele s Mitchem McConnellem.
Mnoho Američanů tak má pocit, že zlaté rezervy v podstatě nikdo nekontroluje a… že by vlastně ve Fort Knox žádné zlato ani být nemuselo.
Nejde přitom o žádnou novou konspirační teorii. Už v roce 1974 se mezi americkou veřejností šířily fámy, že je trezor naprosto prázdný. Údajně si z něj měly všechno zlato tajně odvést americké elity. Situace byla tak vážná, že do Fort Knox musela přijet zmíněná delegace kongresmanů, samozřejmě za doprovodu médií. Ti následně potvrdili, že žádné federální zlato ani jiné cennosti z pevnosti nezmizely. Fotografie samotného trezoru a veškerého zlata však nikdy zveřejněny nebyly.
A tak se dostáváme až do současnosti. Tuto desítky let starou konspirační teorii se, zřejmě jako součást boje proti neúčelnému utrácení peněz daňových poplatníků, rozhodl oživit staronový prezident Donald Trump společně s Elonem Muskem.
We're actually going to Fort Knox to see if the gold is there. Because maybe somebody stole the gold. Tons of gold.
Oba zmínění tak několikrát veřejně vyjádřili pochybnosti o tom, jestli má ministerstvo financí skutečně zlaté rezervy plně pod kontrolou. Nic na tom nezměnily ani vyjádření současného i bývalých šéfů Fort Knox o tom, že je veškerý obsah trezoru každoročně podroben auditu, a že je vše v pořádku.
Co je tedy skutečným cílem Trumpa s Muskem? Očekávají, že zlato v trezoru skutečně chybí? Anebo chtějí zvýšit transparentnost a uklidnit veřejnost ohledně stavu tohoto tajemného a uzavřeného zařízení? Kdo ví. Jisté ale je, že se oba chystají stav zlatých rezerv USA osobně ověřit. Elon Musk dokonce na své sociální síti X nechal uživatele hlasovat o tom, jestli má z návštěvy Fort Knox živě vysílat.
Anketa
Zpracováno na základě
