Článek
Je to tak trochu jako scéna z akčního filmu nebo nějaké hry. Celá Amerika 17. května 1995 s napětím sledovala televizní záběry, ve kterých se předměstím San Diega nekontrolovaně projížděl těžký bojový tank M60A3 a bořil vše co mu přišlo do cesty. Uvnitř tanku seděl relativně mladý Shawn Nelson, veterán americké armády, který se tímto kouskem zřejmě snažil „vyřešit“ své osobní problémy.
Shawn se narodil v roce 1959 a v době této ničivé jízdy mu bylo 35 let. Do jeho 30 let přitom jeho život rozhodně nebyl žádná pohroma. Pocházel z klasické americké rodiny střední třídy, vystudoval střední školu a narukoval do armády, kde to dotáhl až na velitele tanku. Po nějakou dobu byl dokonce se svou jednotkou umístěn v tehdejším Západním Německu, než se v roce 1980 vrátil zpět do USA. Ani v osobním životě nestrádal. V roce 1984 se oženil a po opuštění armády si v San Diegu otevřel vlastní instalatérskou firmu.
Zlom v jeho životě nastal zřejmě v roce 1992, když v místní nemocnici zemřela Shawnova matka. Detaily o jejím úmrtí nejsou příliš veřejně známé a není tak jasné, zda za její úmrtí mohlo pochybení lékařů, nebo jí už zkrátka nebylo pomoci. Jisté je každopádně to, že se Shawn s nemocnicí během následujících let několikrát soudil, pričemž všechny soudy v roce 1993 definitivně prohrál. Od té doby se v něm něco změnilo.
V Clairemontu (město, kde si posléze Shawn koupil vlastní dům) se stal mezi sousedy nechvalně proslulým jako „podivín“. Během večera třeba začal sekat trávu na svém trávníků, nebo na zahradě hloubil díru a sousedům tvrdil, že hledá zlato, které se pod jeho pozemkem nachází. Na takovém nevinném podivínství by snad ještě tolik nevadilo, jenže na Shawnově pozemku se začal hromadit také odpad a údajně měl několikrát fyzicky napadnout také svou ženu. Až při pozdějším vyšetřování se zjistilo, že Shawn od smrti své matky těžce pil a užíval pervitin. Právě kvůli drogové závislosti ho opustila také jeho žena, což pro něj byla poslední kapka. Nedbal na sebe a své problémy už neuměl řešit, a tak byl v roce 1995 na mizině. Jeho instalatérská firma vyhlásila bankrot, byl nezaměstnaný a ve schránce na něj čekal příkaz k vystěhování. On sám zřejmě svaloval vinu na ostatní. Na společnost. A té se chtěl pomstít.
Jediná veřejně přístupná fotografie Shawna Nelsona. Fotografie pochází z ročenky jeho střední školy z roku 1976.
Nedalko Shawnova domu se nacházela základna Kalifornské Národní gardy, kterou Shawn dobře znal ještě z dob svého působení v armádě. Zřejmě proto také věděl, že zde sídlí také tanková jednotka, a že se na zabezpečení těchto mohutných obrněnců příliš nebere zřetel. Kdo by taky na západním pobřeží USA chtěl americké armádě odcizit tank.
Základna Národní gardy byla obehnaná tří metrovým plotem s ostnatým drátem a to bylo v podstatě vše. Zní to až neuvěřitelně, ale několik desítek tanků dělilo od okolního světa jen pár metrů plotu a neuzamčený, ano - neuzamčený, sklad.
Shawn tak přijel kolem 18 hodiny svým autem přímo k bráně skladiště, kde bez jakékoli kontroly vešel dovnitř. Později se zjistilo, že brána byla otevřená, protože na základně ještě stále pracovali gardisté a nikoho ani nenapadlo, že by někdo jiný do základny vstupoval. Takhle lehce se dostal až k zaparkovaným tankům, u kterých kleštěmi přestřihl železný řetěz, kterým byl poklop tanku zajištěn. K jeho štěstí byly navíc všechny tanky natankované a jediné co (naštěstí) chybělo, byla munice do kanonu a kulometů.
A tak začal scéna, kterou si do té doby nikdo neuměl ani představit. Kolem 18:45 se v plné rychlosti vyřítil jeden z tanků M60A3 ze skladu, prorazil závoru základny a pokračoval směrem na San Diego. Shawn přitom nebral na nic ohledy. Podle některých svědků dokonce naopak. Údajně se snažil způsobit co největší škody. S 50 tunovým tankem tak schválně najížděl na zaparkovaná auta, bořil lampy pouličního osvětlení, autobusové zastávky, semafory a naboural dokonce i do několika domů.
Téměř okamžitě po opuštění základny začaly Shawna pronásledovat jak vojáci, tak policisté. Nikdo nevěděl, co má v úmyslu a k dispozici měl skutečný tank. S tím už člověk zvládne napáchat pořádnou paseku. Jedna věc ale byla na celém incidentu zarážející. I když Shawn zřejmě úmyslně najížděl do všeho, co měl před sebou, vyhýbal se lidem, nebo třeba autům, ve kterých někdo v danou chvíli zrovna jel. Jakoby nechtěl nikomu ublížit, ale jen způsobit co největší „paseku“.
Brzy byl Shawn ve svém tanku obklíčen, a i když ho zatím policisté samozřejmě neměli jak zastavit, záhy havaroval. Na dálnici narazil do tuhé betonové zábrany, kterou sice probořil, ale náraz byl tak silný, že se při něm jeden pás tanku uvolnil a seskočil. Ani po nárazu se ale Shawn podle všeho nehodlal vzdát. Z tanku totiž nevylezl a odmítl s kýmkoliv komunikovat. Téměř okamžitě tak na tank naskákali čtyři policisté, kteří s řezáky uvolnili jeho poklop. A zde přichází pro některé kontroverzní část zásahu.
Na jedné straně tu byli policisté, kteří nevěděli, jestli je Shawn uvnitř tanku ozbrojený, a kteří zároveň neměli žádný prostředek, jak by mohli tank účinně zneškodnit. Na druhé straně tu byl Shawn, který u sebe skutečně žádnou zbraň neměl a už během své 25 minutové jízdy ukázal, že pravděpodobně nikoho zranit nechtěl. Policisté však museli jednat hned. Rozhodli se proto poklop tanku otevřít a bez varování Shawna několika ranami zastřelili.
Soudní pitva následně prokázala, že byl Shawn pod vlivem alkoholu i drog. Nenašel se však žádný deník, nebo vzkaz, který by vysvětlil, proč vlastně za „volant“ tanku usedl a co chtěj svojí jízdou dokázat. Obhájci lidských práv pak kritizovali skutečnost, že i když se tank už nemohl hýbat, a tudíž bezprostřední nebezpečí pominulo, rozhodli se policisté pro tak radikální zásah, namísto vyjednávání nebo třeba vhození slzného plynu dovnitř tanku, což by Shawna donutila ho opustit.
Ve výsledku za Shawnovou jízdou zbyla škoda ve výši několika miliónů korun, která byla způsobena hlavně na zaparkovaných autech. Americká veřejnost pak byla zděšena tím, že se opilý člověk mohl tak lehce dostat do „střežené“ vojenské základny a téměř bez povšimnutí odjet s masivním tankem. V důsledku toho bylo později rozhodnuto o přesunu všech tanků Národní gardy pouze do dvou vojenských základen - Fort Irwinu a Camp Rogerts.
Anketa
Zpracováno na základě:
