Článek
Chalupa se narodil v Opavě, trochu ironicky do rodiny prvorepublikového soudce. Jeho otec byl údajně zarytý demokrat, který si velmi cenil prezidenta Masaryka, a tyto hodnoty se snažil předávat i svému synovi. Ten měl ostatně jako člen dobře zajištěné a prominentní rodiny velice klidné a komfortní dětství. Rodině nic nechybělo, a naopak si mohla dovolit Chalupu podporovat ve všech jeho zálibách.
První zlom ale přichází s 2. světovou válkou. Chalupa je totiž jedním z několika tisíc vysokoškolských studentů, které nacisti odvlekli do koncentračních táborů. On sám byl zatčen gestapem a na 8 měsíců skončil v nechvalně známém Sachsenhausenu. Z neznámých důvodů byl však propuštěn a z bývalého vězně se stal velitelem civilní protiletecké obrany v brněnské bance. Právě prostory svého pracoviště pak využíval k organizování tajné protinacistické skupiny mladých sociálních demokratů. Podivné? To jistě ano. Z období 2. světové války se však Chalupovi nikdy nepodařilo dokázat, že by s nacisty skutečně spolupracoval. Přesto je jeho brzké propuštění z koncentračního tábora a získání relativně dobrého místa v protektorátní bance zarážející.
Po osvobození Československa vstupuje Chalupa oficiálně do národně socialistické strany. Údajně mu měl být nabídnut i post jejího generálního tajemníka. Tuto nabídku ovšem odmítl a veřejně upozorňoval na rostoucí sílu komunistické strany - jeho další životní paradox. Nejspíše pro tuto kritiku se o něj navíc začala zabývat již tehdy komunisty ovládána StB.
Po komunistickém převratu se tak snažil prchnout do zahraničí - marně. StB ho, bez jakéhokoli obvinění, v Brně zatkla a unesla do konspirační chaty v Malé Úpě v Krkonoších. Co se v dané chatě stalo je dodnes předmětem debat, jisté ale je, že po několika dnech v zajetí se Chalupa zavazuje ke spolupráci. A protože do té doby platil za zarytého odpůrce komunistů, měl pro tajnou policii obrovskou cenu. Nikdo by totiž nečekal, že zrovna on jí bude předávat o všech ostatních odpůrcích režimu informace.
S Chalupovou pomocí se StB dokázala infiltrovat do velké většiny ilegálních organizací a skupin. Chalupa pak posílal komunistům informace tak horlivě, jako doposud vystupoval proti nim. Byl Chalupa v ohrožení života? Podlehl mučení? Vyhrožovali, že ublíží jeho blízkým? Nebo na něj měla strana jiné kompromitující materiály? To se nikdy zjistit nepodařilo. V archivech se dochoval pouze Chalupův spis u StB, ve kterém byly obsaženy všechny jeho vázací akty.
Stovky uvězněných
Pro komunistický režim znamenalo získání Chalupy nevídanou trefu do černého. Chalupa chodil na ilegální setkání a dokonce i „tajně“ organizoval všemožné protirežimní akce, jména všech zúčastněných pak ale obratem posílal StB. Se souhlasem StB dokonce založil protikomunistickou Československou stranu práce a vydával i protirežimní časopisy. Navenek se zkrátka zdálo, že s komunismem snad nikdo víc bojovat ani nemůže, ale opak byl pravdou. Major Král ve skutečnosti veškerou opozici rozbíjel zevnitř.
Během několika měsíců tak byly díky jeho udáním zatčeny desítky lidí. Chalupa dokonce činností odbojových skupin manipuloval, a to tak, aby i „běžné“ občany donutil k protirežimním činnostem, za které pak byli StB zavírání, krutě biti a vyslýcháni, což vedlo k dalším a dalším obviněním.
Agent Maison v zahraničí
Chalupovou oddaností, nebo silou pák, které na něj komunisté měli, si byl režim tak jistý, že mu nakonec přikázal jít tvořit špionážní síť do zahraničí. Nejprve pod krycím jménem Černý odjel jako „uprchlík“ do Francie a posléze se dostal až do Spojených států amerických. V obou zemích navazoval kontakty s uprchlými Čechoslováky a komunisty ve vlasti informoval o jejich aktivách, plánech a spolupracujících osobách doma.
Po několika letech v USA se dokonce sám Chalupa pokusil od StB odpoutat, a na chvíli se mu to dokonce podařilo. Po letech udávání je na zahlazení stop však pozdě. StB po pár měsících vypátralo, že je Chalupa v Chicagu a jiný agent ho tam kontaktoval a připomněl mu jeho úkoly (a zřejmě i co se stane, pokud spolupracovat přestane).
V té době už se ale Chalupa obává, že po něm i americká FBI, a tak se společnosti, a tím i československým emigrantům, spíše vyhýbá. Jeho hodnota jako špiona tak časem ztrácí na hodnotě, až s ním nakonec StB ukončí spolupráci úplně a jeho spis uloží do archivu. Zdá se, že Chalupa vyhrál.
O jeho spolupráci a udávání nikdo neví, i s rodinou se nachází v USA, má práci v bance. Na dlouhá léta si žije spokojeným životem a mezi Čechy a Slováky je dále považován za demokrata. V roce 1991 dokonce od brněnské Masarykovi univerzity obdrží čestný doktorát.
Zlom nastává až o pár let později, kdy se na veřejnosti objeví jeho svazky z archívu StB. Chalupa dokonce historiky zažaluje za pomluvu, ale důkazy jsou tak silné, že ani soud nakonec nemá o jeho spolupráci s komunistickým režimem pochyb.
On sám nikdy svoji spolupráci nepřiznal a tvrdil, že všechny objevené dokumenty byly podvrh. Historici nakonec dohledali, že díky Chalupovým udáním skončilo ve věznicích kolem 700 konkrétních lidí, 15 z nich bylo za svou ilegální činnost později dokonce popraveno. To je hrozivá bilance dlouholetého a zřejmě nejvýkonnějšího českého udavače v dějinách.
Zpracováno na základě
