Článek
„To se nás netýká“
Pavel Zarubin: Vladimíre Vladimiroviči, právě jsme sledovali vaše setkání o kovech vzácných zemin. Promiňte, ale myslím, že nyní se všichni novináři na světě zajímají o kovy vzácných zemin, ale v trochu jiném aspektu. Ostatně Spojené státy, velmi mírně řečeno, naléhavě žádají Zelenského, aby s nimi podepsal dohodu o těchto zdrojích výměnou za platbu pomoci Ukrajině předchozí administrativou – Bidenovou. Jak hodnotíte vyhlídky takové dohody?
Vladimir Putin: „To se nás netýká. Nijak to nehodnotím a ani na to nechci myslet. Samozřejmě by bylo nutné tyto zdroje vyhodnotit, jak jsou reálné, kolik těchto zdrojů je, kolik stojí a podobně. Ale to, opakuji, není naše věc.
Naše věc je to, o čem jsme právě diskutovali a schůzce. Vzácné kovy vzácných zemin jsou velmi důležitou složkou, velmi důležitými zdroji pro moderní odvětví hospodářství. V tomto směru zatím děláme málo, musíme udělat více. A účelem dnešního setkání je soustředit administrativní zdroje v první fázi pro práci tímto směrem. Mimochodem, byli bychom připraveni nabídnout spolupráci našim americkým partnerům – když říkám „partnerům“, mám na mysli nejen administrativní a vládní struktury, ale i společnosti – pokud projeví zájem o spolupráci.
Určitě máme řádově – chci to zdůraznit – řádově více zdrojů tohoto druhu než Ukrajina. Rusko je jedním z nesporných lídrů v zásobách těchto vzácných kovů a kovů vzácných zemin. Máme je na severu – v Murmansku, na Kavkaze – v Kabardino-Balkarsku, na Dálném východě, v Irkutské oblasti a v Jakutsku v Tuvě. To jsou kapitálově dost náročné investice, kapitálově náročné projekty. Rádi bychom spolupracovali s jakýmikoli zahraničními partnery, včetně amerických.
Ano, mimochodem, pokud jde o nová území, totéž: jsme připraveni přilákat zahraniční partnery a naše takzvaná nová historická území, která se vrátila do Ruské federace, tam mají také určité společnosti. Jsme připraveni spolupracovat i tam s našimi zahraničními partnery, včetně amerických.“
Pavel Zarubin: „I v nových regionech?“.
Vladimir Putin: „Ano, samozřejmě.“, dodal s přezíravostí dobyvačného agresora.
Autor jednotlivých komentářů Heřman Chromý (Hchr)
Hchr: Ne náhodou zde Putin zdůraznil, že Rusko má takových zdrojů více. A nejen to, z jeho dalších slov vyplynulo, když Zarubin v otázce položené Putinovi použil pro okupovaná území označení „nové regiony“. Vladimir Vladimirovič s přezíravostí dobyvačného agresora, dal tak najevo, že ani o píď z okupovaných území nehodlá odejít, ani teď, ani v budoucnosti. Přestože slibuje, že nemá nic proti vyslání evropských jednotek. Počítá zde totiž s rychlými prezidentskými volbami, ve kterých zvítězí jeden z jeho kandidátů.
S kým že to vlastně Ukrajina bojuje?
Hchr: Neinformovaný čtenář nebo spíš UFO z Marsu se ptá, s kým že to vlastně Ukrajina bojuje o svou existenci, suverenitu a nezávislost? S USA, Ruskem nebo spíše s oběma představiteli těchto států - staronovým prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a opakovaně a několikanásobně zvoleným vůdcem Ruské federace a staronovým agresorem na Ukrajině Vladimirem Putinem.
Tento motiv ruský prezident podrobně rozvádí. I zde vyplavalo na povrch, oč mu nejvíce běží. Nejsou to tolikrát proklamovaná práva Rusů žijících v ukrajinských oblastech, které jsou okupované ruskou armádou. Nejsou to ani rostoucí počty mrtvých ruských vojáků a další oběti Kimova režimu severokorejští vojáci. Po lžičkách podává jedovatá slova, jako jsou jeho vyjádření o prezidentu Zelenském, kterými cílí na prezidentské volby na Ukrajině.
Vladimír Putin: „A o tom podle mého názoru svědčí i dnešní hlasování v Radě o rozšíření jeho pravomocí. Nakonec se dekretem o zákazu jednání s Ruskou federací o mírové smlouvě zahnal Zelenskyj do slepé uličky a tato jednání zastavil.“
Hchr: Ani slovem se však Putin nezmínil o podmínkách tohoto jednání, pro které se hodí jiné slovo než slovo podmínky. Diktát.
Ještě v prosinci v Moskvě (16. 12. 2024) opakovaně zdůraznil na prodlouženém jednání kolegia ministerstva obrany „politiku jaderného odstrašování“, kombinaci vojenských zbraní s jadernými.
Jednání tohoto kolegia předcházela pochvala Donalda Trumpa za jeho prohlášení
od tiskového mluvčího Putina Dmitrije Peskova. Dnes bych už řekl, že víc než o pochvalu, šlo o první vzájemné námluvy Trumpa s Putinem. Trump se tehdy v prohlášení důrazně postavil proti použití amerických ATAMCS - raket dlouhého doletu na ruském území, schválených dosluhujícím prezidentem Bidenem v listopadu tohoto roku 2024 po rozmístění vojáků Severní Korei v ruské armádě.
„Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji“, řekl Trump pro časopis Time.
Putin na tomto kolegiu obvinil Západ z toho, co po dlouhá desetiletí páchají jeho zpravodajské služby FSB (dříve KGB) po celém světě, když se nestyděl tvrdit, že je to Západ, který: „…proti nežádoucím státům vede hybridní války a zavádí politiku omezování, a to
i ve vztahu k Rusku. Ve snaze oslabit naši zemi a způsobit nám strategickou porážku Spojené státy nadále podporují prakticky nelegitimní vládnoucí režim v Kyjevě zbraněmi a penězi, posílají žoldáky a vojenské poradce a tím podporují další eskalaci konfliktu.“
„Myslíte, že je to pravda?“
Hchr: Sem patří odpověď Putina na otázku z rozhovoru se Zarubinem, vyvolaná prudkou změnou Putinova postoje k USA, který konstatoval „…že současný přístup amerického prezidenta spíše hraje do karet Rusku. Myslíte, že je to pravda?“
Na tuto otázku po pravdě a neustálém napadání Spojených států na ministerstvu obrany ještě před dvěma měsíci prezident Putin odpověděl Zarubinovi způsobem, o kterém lze říci, že obrátil o 180 stupňů. Spoléhaje přitom, že paměť v Rusku, ale zdá se, že i na Západě, je unavená a lehce dementní, a lze na ni proto snadno navázat novou lživou spekulací.
Vladimir Putin: „Domnívám se, že tomu tak absolutně není. Mám na tuto věc svůj vlastní názor, je opačný než ten, který jste právě uvedl. Faktem je, že současný šéf kyjevského režimu se pro ukrajinské ozbrojené síly stává toxickou postavou, protože vydává absurdní rozkazy, diktované nikoli vojenskými, ale politickými ohledy, a není jasné, z čeho vycházejí. A to vede k neoprávněně velkým ztrátám, ne-li velmi velkým nebo katastrofálním ztrátám ukrajinské armády. Stává se toxickým pro společnost jako celek“.
Putinův diktát a jak se schizofrenicky hlasovalo v OSN
Hchr: A Putin v rozhovoru nepokračuje, on doslova diktuje, jak a k čemu další jednání
s prezidentem Trumpem musí směřovat bez ohledu na Ukrajinu a Zelenského, jehož šance
v prezidentských volbách se podle Putina rovnají nule, jak neopomněl říci a dodat, kdo že
v nich bude mít své rozhodující proruské „místo“.
Vladimir Putin: „A co se děje? Jde o to, že se těmto jednáním vyhýbá. Proč? Protože, pokud tato jednání, začnou dříve nebo později a s největší pravděpodobností docela rychle, to povede k nutnosti zrušení stanného práva. A jakmile se tak stane, MUSÍME okamžitě jít
k volbám. Pak nebude důvod nekonat volby, protože dnes se volby na Ukrajině nekonají pod záminkou stanného práva. A pokud dojde k jednání, pak možná nastane rychlá potřeba zrušit stanné právo, pak MUSÍME okamžitě jít k volbám.
A právě tady má současný šéf režimu Zelenskyj problém. Protože je vlastně jedno, kolik procent má, čtyři nebo cokoli jiného. Další věc je důležitá: že jeho hodnocení je podle našich údajů – jsou objektivní – přesně poloviční než jeho možného nejbližšího politického soupeře. To je pan Zalužnyj, bývalý velitel ukrajinských ozbrojených sil, který byl vyhoštěn do Londýna – jeho hodnocení je přesně dvakrát vyšší.
A když k tomu připočteme možnou podporu tohoto potenciálního kandidáta ze strany dalších politických osobností, včetně bývalých premiérů či bývalých prezidentů, tak současný šéf režimu nemá absolutně žádnou šanci volby vyhrát. Jsou rovny nule. Ale pokud samozřejmě není něco hrubě zfalšováno, ale to je pro něj také špatné - bude to zcela patrné.“
Hchr: I zfalšování voleb Putin nevyloučil, aby se pojistil už nyní pro případ eventuálního zvolení jiného kandidáta než toho, koho si Putin s kremelskou věrchuškou vyberou z oné nepřeberné přehršle bývalých premiérů a bývalých prezidentů. Přitom je veřejným tajemstvím, že v posledních prezidentských volbách v březnu 2024, v nichž “vyhrál seziskem více než 88 %, byly tyto volby kritizovány jako nesvobodné a neregulérní. Provázely je masivní volební podvody. Podle ruskojazyčného serveru Meduza získal Putin podvodem asi 22 milionů hlasů
Nejdříve však Putin zmínil pana Zalužného, bývalého velitele ukrajinských ozbrojených sil, který podle něj byl „vyhoštěn do Londýna“. Další Putinova lež jako věž než špatný pokus o cynickou ironii. V březnu 2024 byl Zalužnyj jmenován velvyslancem Ukrajiny ve Spojeném království. Formálně odcházel ze zdravotních důvodů. Tento muž, který se zasloužil o to, že Ukrajina byla na ruskou agresi připravena, byl vyznamenání titulem Hrdiny Ukrajiny.
A jak již bylo výše řečeno, Putin bez skrupulí mluví o volbách na Ukrajině, jako by to byly jeho volby. Volby bez Ukrajiny, a bohužel, také s podporou rezoluce Rady bezpečnosti (RB) OSN o válce na Ukrajině. V té se však neobjevilo, kdo je v této válce na Ukrajině zločinným agresorem a kdo obětí, která se brání ze všech sil proti poraženectví zemí, které pro tuto rezoluci v RB hlasovaly. Hlasování se zdržely Francie a Anglie, stálí členové RB a také Slovinsko, Řecko a Dánsko, členové RB zvoleni na období dvou let.
Pro deklaraci RB OSN v této okleštěné podobně hlasovalo 10 zemí: Čína, Rusko, Spojené státy (stálí členové RB) a Somálsko, Pakistán, Panama, Guyana, Alžírsko, Sierra Leona
a Jižní Korea.
Pět zemí, které se zdržely při hlasování v RB, však hlasovaly pro znění rezoluce Valného shromáždění OSN (VS). Zdali se jednalo o pokračující nedoléčenou schizofrenii, se nepodařilo zjistit. Místo toho se aspoň podařilo prosadit ukrajinský návrh, požadující okamžité stažení ruských sil. (Rezoluce OSN nejsou ale závazné.) Proti hlasovaly Spojené státy, Rusko a ze zemí Evropské unie Maďarsko.
V této souvislosti pro rezoluci hlasovalo také Slovensko a celkem pouze 93 zemí, 65 se jich zdrželo hlasování a 18 bylo proti. Oproti předchozím rezolucím o Ukrajině, pro které hlasovalo také až 140 zemí ze 193, se jednalo tentokrát zřejmě o nejnižší počet, než tomu bylo v předchozích hlasováních.
Stejnou podporu měla i americká rezoluce až poté, co se k ní přidal dodatek, který zopakoval, že válku spustila ruská invaze na území menšího souseda. Proti té ovšem hlasovalo jen 8 států, zatímco hlasování se zdrželo 73 zemí.
V případě této pozměněné rezoluce se USA zdržely hlasování, ale v případě té ukrajinské hlasovaly proti. Rusko hlasovalo proti oběma návrhům. Ukrajina vlastní rezoluci podpořila a u americké se zdržela hlasování.
Privilegium být vůdcem jedné z velmocí
Opakovaně prezident Putin v rozhovoru potvrdil mezi řádky, že mu nejde o mír a ukončení války. Potměšile však břemeno, lidské oběti, náklady a odpovědnost za tuto válku a její ukončení přesouvá na amerického prezidenta. Ten v této válce vidí však pouze obchodní kořist, z níž chce vyjít s jiným obrazem, než jako Pilát myjící si zkrvavené ruce.
Putin si přitom nechává otevřené dveře pro pochod ke hranicím dalších bývalých satelitů Sovětského svazu. Mluví o rozkladu Ukrajiny, za který je však vinen na prvním místě agresor Putin. Hájí se tím, že nechce, aby se Ukrajina stala odrazovým můstkem pro útok na Ruskou federaci. A vyjednává, s podřizujícím se Rusku, prezidentem Trumpem, dalším falešným mírotvorcem.
Když ne on, tak jeho nejbližší poradci v Kongresu a Senátu by měli vědět, že vedle Ruska
i Spojené státy tím berou na sebe odpovědnost za Putinovu agresi. Ty si však z pozice síly, kterou verbálně uplatňuje Trump, dělají zálusk na malé ryby jako je například Grónsko. Korunu tomu všemu dává Putinův výrok: „Přivést k moci lidi, kteří se budou těšit důvěře lidu Ukrajiny.“
Tady jsou další slova prezidenta Putina, člověka, který se upsal zlu. Za původce tohoto zla ovšem označuje prezidenta Zelenského, který se Putinově agresi spolu s celou Ukrajinou postavil na odpor a brání ji tři roky s odvahou a statečností Davida proti Goliášovi. O to více jsou Putinova vyjádření skandální a dehonestující.
Vladimír Putin: „Jde tedy o faktor rozkladu armády, společnosti a státu. A současný prezident Trump to jistě chápe a tlačí na něj, aby se rozhodl. Co chce udělat, jak se mi zdá, je zlepšit situaci, politickou situaci na Ukrajině, konsolidovat společnost, vytvořit podmínky pro přežití ukrajinského státu. A obecně to není ani tak ku prospěchu Ruska, jelikož máme stále konflikt se současným režimem, ale ku prospěchu samotné Ukrajiny.
Prezident Trump mimo jiné oznámil, že chce dosáhnout míru – a mimochodem my také – a co nejrychleji. A současná hlava režimu je na cestě k dosažení tohoto cíle. Odtud pochází, jak se mi zdá, pozice prezidenta Spojených států. A nesouvisí to s tím, že je to v našich, ruských zájmech, nejspíš v zájmu Ukrajiny, ukrajinského státu, s cílem zachovat ukrajinskou státnost. Ani my proti tomu nic nemáme. I když bychom si samozřejmě přáli, aby toto území nebylo použito jako odrazový můstek pro útok na Ruskou federaci, nebylo pro nás použito jako nepřátelský odrazový můstek, aby se nakonec změnilo na přátelský sousední stát“.
Děsivá slova: „Upřímně řečeno, nás zajímalo, aby tam seděl a dál rozkládal režim“
Pavel Zarubin: „Každý den slýcháme od Trumpa mnoho různých výroků. Setkal jste se
s ním více než jednou a nedávno jste měl telefonický rozhovor. Působí na emoce?“
Vladimir Putin: Samozřejmě, že ne. Současná hlava režimu v Kyjevě přirozeně dává důvod tyto emoce projevit. Ale z toho, co jsem právě řekl, vyplývá něco úplně jiného: tyto akce nejsou založeny ani tak na emocích, jako na chladné vypočítavosti, na racionálním přístupu k aktuální situaci. V současné situaci, jakkoli se to může zdát zvláštní, upřímně řečeno, nás zajímalo, aby tam seděl a dál rozkládal režim, se kterým jsme v ozbrojeném konfliktu. A z hlediska zájmů posílení ukrajinské státnosti je zde samozřejmě nutné jednat zřejmě energičtěji a úplně jiným směrem – přivést k moci lidi, kteří se budou těšit důvěře lidu Ukrajiny.“
Není to USA, ale Trump, kdo je Putinův užitečný idiot
Hchr: Není to ale zcela jednotně ani Evropa a jak se zdá, určitě ani Čína, kdo by měl podle Putina důvěru „lidu Ukrajiny“. Tu Putin vyjadřuje hodně eruptivně, když říká, že Evropané mají sedět doma se svými požadavky a přemýšlet o tom, jak se do tohoto bodu svého života dostali.“ A pak jakoby se nechumelilo, zakopnčit svou tirádu jen tak mimoděk, že účast Evropy při vyjednávání je samozřejmě požadována.
Tím spíše, když to přece prohlásí sám Putin v obvyklé zaříkávacím kolovrátku propagandy. Navíc už dlouho Putin nezažil takovou euforii zásluhou Trumpa a jemu oddaných trumpovců, zejména těch mladých, kteří se mu vyrovnají i v neurvalosti jeho výroků. Proto se i Putin snaží vyrovnat Trumpovi, když se pánovitě ptá: „Proč je tady potřebujeme. Co tady budou dělat. Copak nepochopili, že se jednání týkají bilaterálních rusko-amerických vztahů?“
Pánové Putin a Trump jako by se trumfovali, kdo řekne v carské a americké zdivočelé rétorice nestydatější urážku na adresu kohokoli, kdo si dovolí zapochybovat nad smyslem takových mírotvorných pokusů, které ale přijdou na pořad dne, až jednání skončí, tedy s křížkem po funuse.
Odvahu našel prezident Macron, který při návštěvě Trumpa v jeho oválné pracovně názorně vysvětlil, jak se Trumpova slova mají ve skutečnosti. Ale bylo to málo platné, protože Trumpův rozhled na to nestačil, a když vycítil, že by jeho další slova znamenala, že je mimo mísu, jednal, jak je jeho přirozeným zvykem. Dal slovo někomu jinému pravděpodobně z řad novinářů, prezident neprezident, tady já mám, milý Emmanuele, vždy poslední slovo, i kdyby bylo sebetrapnější.
Kdo jiný musí udělat první krok než my, Rusko a USA. Svět je tak malý, proč by pro nás velmoci nemohl být největší.
Pavel Zarubin: Před pár dny v Petrohradě jsem se vás ptal na to, že každý chce mít nyní nějaké právo hlasu v rusko-amerických jednáních, ale Evropané nadále trvají na tom, požadují mít právo na hlas i při jednáních kolem Ukrajiny. Jak to hodnotíte?
Vladimir Putin: Nevidím zde nic špatného. Tady asi nikdo nemůže nic požadovat, zvlášť
po Rusku, ať to požaduje po někom jiném. Po tisíce let od svých vazalů požadovali cokoli
a nyní po nich požadují cokoli. Nechte je tedy sedět doma se svými požadavky a přemýšlet
o tom, jak se do tohoto bodu svého života dostali. Ale jejich účast ve vyjednávacím procesu je samozřejmě požadována.
Ale nikdy jsme to neodmítli, neustále jsme s nimi diskutovali. V určitém okamžiku
pod všemožnými přitaženými představami o porážce Ruska na bojišti, sami odmítli mít
s námi jakýkoli kontakt. Pokud se chtějí vrátit, udělejte to, prosím. Viděl jsem reakci na náš telefonický rozhovor s americkým prezidentem a viděl jsem reakci na setkání na vysoké úrovni v Rijádu.
Americký prezident je skutečně emocionální a postrádá jakýkoli praktický význam. Proč? Protože k vyřešení složitých a dokonce akutních problémů, a to i na ukrajinské trati, MUSÍ Rusko i Spojené státy udělat první krok. Z čeho se skládá?
První krok by měl být věnován zvýšení úrovně důvěry mezi oběma státy. Přesně to jsme dělali v Rijádu a přesně tomu se budou věnovat další a možná i další kontakty na vysoké úrovni. Bez toho není možné vyřešit jakýkoli problém, včetně tak složitého a akutního problému, jako je ukrajinská krize.
Ale co s tím mají společného Evropané? Aneb něco říct a vzápětí to popřít
Ale co s tím mají společného Evropané? To se týká bilaterálních rusko-amerických vztahů. Proč je tady potřebujeme? Co tady budou dělat? A v telefonickém rozhovoru, mimochodem, i na schůzce v Rijádu jsme se samozřejmě dotkli otázek souvisejících s ukrajinskou krizí, ale o ní se v podstatě nemluvilo. Prostě jsme se dohodli, že k tomu přistoupíme.
V tomto smyslu a v tomto případě samozřejmě neodmítáme účast evropských zemí. Rád bych zdůraznil, že respektujeme pozici našich přátel z BRICS, kteří vytvořili skupinu mírových zastánců. Dnes jsem právě mluvil s předsedou Čínské lidové republiky a také jsme o tom hovořili. Informoval mě, že se skupina Friends of Peace v New Yorku brzy znovu sejde, aby o tom diskutovala. Nejen vítáme, ale jsme vděční všem našim partnerům, kteří nastolují tato témata a kteří se snaží dosáhnout míru.
Na co narážím? Nejen Evropané, ale i další země mají právo a mohou se zúčastnit a my to respektujeme.
„Co může být správné, či nepříliš správné, nebo zcela nesprávné. Musíme se na to podívat.“
Pavel Zarubin: Chtěl bych vás požádat o vyjádření k několika dalším Trumpovým výrokům, kterých, jak jsem řekl, je hodně.
Vladimir Putin: Ale ne všechny, ano?
Pavel Zarubin: Ne všechny. Například Trump řekl, že vám a šéfovi Číny chce navrhnout snížení obranných rozpočtů na polovinu. Jak se vám líbí tento nápad?
Vladimir Putin: Já vím, dokážu odhadnout, na čem to je založeno. To je zřejmě založeno
na výpočtech jednoho, myslím, britského výzkumného centra, kde byly naše výdaje počítány v paritě kupní síly. Minulý rok měly USA, myslím, už 968 miliard dolarů, a když se sečtou ruské a čínské výdaje, pak jsou čísla zhruba stejná – ruská a čínská dohromady, když je srovnáte s americkými. Nejprve si to vše musíme spočítat. Výpočty britského centra - to může být správné, nebo to nemusí být příliš správné nebo zcela nesprávné, musíme se na to podívat.
To za prvé.
Cukr po biči Trumpovi zhořkl. Čína už ví, komu chtě nechtě slouží
Za druhé. Nemohu se vyjádřit, jak se k tomu postaví Čínská lidová republika. Z americké strany existují různé přístupy ohledně strategických útočných zbraní a dalších velmi závažných problémů. Proto je to záležitost Čínské lidové republiky. Ale mohli bychom se dohodnout se Spojenými státy, nejsme proti. Myslím, že je to dobrý nápad: Spojené státy by snížily o 50 procent a my o 50 procent a Čínská lidová republika by se pak přidala, kdyby chtěla. Věříme, že návrh je dobrý a jsme připraveni o něm diskutovat.
Kam se teď přestěhoval Hliník? Z Humpolce do Krasnojarska
Tato Putinova úvaha asi nepotěší Járu da Cimrmana. Je tak uspávající jako téměř všechny Putinovy projevy připomínající uspávání hadů. Končí opět vzpomínkou na sovětské doby, kdy se takto velikášsky vedly nekonečné projevy, které doprovázela „práce“ sovětských represivních a tajných složek NKVD, KGB. Ty totiž zajišťovaly, respektive sbíraly „pracovní sílu“ často na ulici a kde se kdo vhodně či nevhodně nachomýtl na otrockou práci
v sovětských gulazích.
Pavel Zarubin: Trump také zavedl cla na dovoz oceli a hliníku ve výši 25 procent ze všech zemí. Kdysi jsme dobře spolupracovali s USA na tématu hliníku. Jak se vám líbí tato obchodní politika?
Vladimir Putin: Nechci teď komentovat obchodní politiku Spojených států, která je už řadu let spojena se sankcemi. Tyto sankce považujeme za nezákonné a škodlivé pro světový obchod a ekonomiku. A podle mého názoru to poškozuje jak nás, tak ty, kdo tyto sankce zavádějí. Pokud jde o obchodní politiku, vyšší sazby, cla a tak dále: každá země si sama určuje, co je prospěšné a co ne.
Co se týče hliníku, myslím, že v roce 2017 jsme dodávali asi 15 % veškerého amerického dovozu – asi 15 procent pocházelo z Ruska. Obecně platí, že USA, pokud mě paměť neklame, vyrábí přibližně 60 % hliníku, které potřebuje, a 40 % dováží. Zde 15 % pocházelo z Ruské federace. Hlavním dovozcem je dnes Kanada. Pokud padne rozhodnutí otevřít americký trh našim výrobcům, mohli bychom na americkém trhu prodat přibližně 2 miliony tun. To by nemělo významný dopad na tvorbu cen, ale podle mého názoru by to mělo stále omezující účinek na stabilizaci cen. Navíc, a to je podle mého názoru nejdůležitější, bychom mohli uvažovat o spolupráci s americkými společnostmi v této oblasti.
Například v Krasnojarském kraji se již v sovětských dobách plánovalo postavit novou vodní elektrárnu a vytvořit další zařízení na výrobu hliníku. Hliník je totiž v první řadě energie a nejlépe levná energie. Vodní elektřina je levná a mimo jiné i ekologická. Proto opakuji, takové plány byly už od sovětských dob.
Pavel Zarubin: Mimochodem, před pár minutami jsem četl další zprávu z USA: Prezident Trump prohlásil, že USA a Rusko jednají o velkých ekonomických projektech v rámci jednání o Ukrajině.
Vladimir Putin: Ano, některé naše společnosti jsou spolu v kontaktu a diskutují o takových projektech.
Pavel Zarubin: Děkuji mnohokrát.
Vladimir Putin: Děkuji.
Post Scriptum
Vladimir Putin: Donalde, kdo jiný než VELMOCI jako my, Rusko a USA, MUSÍ udělat první krok.
Donald Trump: Yéééh, Vladimire Vladimiroviči. Svět je tak malý, proč by nemohl být pro Tebe a pro mě největší.
