Článek
KOHO ZVOLIT PREZIDENTEM A KOHO NE?
V letošní prezidentské kampani ve Spojených státech se argumenty, koho zvolit a koho ne, zvažují na nejrůznějších váhových miskách. Mezi těmi častými jsou i sázkařské kursy. Na ně bych ale nedal. To se potom i s volbami nejvyššího představitele či představitelky státu, co nás mají zastupovat, začínáme pohybovat v iracionální sféře, která mimochodem také vydělává na chudobě lidí.
Kdybych měl možnost volit v USA, hlasoval bych pro Kamalu Harris. Donald Trump se podle mne diskvalifikoval svou dosud neprošetřenou sérií činů při posledních prezidenských volbách, které končily útokem na Kapitol. Do Nejvyššího soudu (NS) USA byli za vlády prezidenta Trumpa jmenováni soudci, kteří získali jeho podporu. Politickou odpovědnost za útoky na Bílý dům zahrnula tato nová sestava amerického NS ve svém rozhodnutí do jeho prezidentské imunity. Bez komentáře pak ponechávám jeho předvolební kampaň. Obrázek si může udělat každý sám.
Svou podporu jsem, paní Kamale, vyjádřil jinou cestou již nesčíslněkrát v předvolebních volebních průzkumech. Nezapomínám však, že i když vyhraje, zůstává tu ona silná voličská skupina Donalda Trumpa, jejíž zájmy bude muset jako případná první prezidentka Spojených států zastupovat a hájit tím, že je přesvědčí, jakou cestou je hodlá vzít nejen na vědomí.
Vnitřní politika pro ni bude zřejmě prvořadou prioritou, pokud v dnešních volbách uspěje (5. 11. 2024), a to se tím pádem odrazí i v zahraniční a bezpečnostní politice Spojených států. Ta není a ani nemůže být zadarmo, automatickou službou členským zemím Severoatlantické aliance, pokud si neplní si svou povinnost dvouprocentního příspěvku z jejich HDP do rozpočtu NATO v rámci jejich členství v tomto obranném bezpečnostním uskupení.
