Článek
Jmenuji se Vojta a jezdím světem za poznáním. Postřehy a zážitky téměř každý den sdílím v krátkém deníku, na který jsi právě narazil/a. Letos projíždím od západu na východ (a možná zpátky) Himaláje. Mapu a další detaily najdeš na https://beacons.ai/hermitvoita.
Jsou dvě ráno a náš autobus zimuje. Už hodinu jsme se nepohnuli. Ostatní se o mě baví, ale přímo mě nikdo neosloví.
Lidé v uličce na bobku se dožadují sedadel nebo slevy, naháněči klasicky pokřikují. Konečně na mě někdo promluví; řidič autobusu se zdvořile prosí o extra peníze. Cesta je prý zablokovaná dopravní nehodou, a tak se pojedeme projet. Vzpomínám na pákistánské střídání autobusů přes zátarasy.
V 5:30 všichni vesele vyskakují na snídani. Je dospáno. Jsme tu mega pozdě. O dvě hodiny posléze našemu autobusu rupne pneumatika. Myslím, že mě pořád straší moje cesta napříč Amerikou. Autobus má naštěstí vzadu dvě pneumatiky, a tak bezpečně zastavíme. Než se znovu rozjedeme, uteče další hodina. Aspoň jsme tentokrát nemuseli doplácet na údržbu.
Tenhle autobus, hádáš správně, nejede, kam chci. To jsem věděl, jen jsem neměl na výběr. Další změna autobusu - nový řidič stojí na pedálu a šťaví trubku, a staví jen pro všechny chodce. Jsem nad pochybnost unavený z místních autobusů. A není se čemu divit; 10hodinová cesta do Lumbini nám trvala 16…
Lumbini, Buddhovo rodiště. Momentálně výheň uzavřená v hutné vrstvě prachu ze stavenišť, silničních prací a pálených polí. Nejslabší rozhledy, co jsem zatím měl. Poblíž je mezinárodní přechod.
Hlavní osou památek je 2,5 kilometru dlouhý vodní kanál, na kterém se dá svézt loďkou. Lepší investice než zmrzlina. Okolo je převážně suchá pustina, kterou parným dechem drží v kleštích vítr.
Na jedné straně je Pagoda světového míru, jakých je po světě spousta. Na druhém je nejstarší místní chrám; to jedno místo, kde se vybírá vstup a nesmí se fotit. Povolení k natáčení je asi 3.000 Kč. Vynechávám.
Mezi oběma stranami jsou chrámy postavené různými zeměmi. Mnoho jich teprve je ve výstavbě, ale ty dokončené jsou poměrně pěkné. Nejvíc se mi líbil thajský a korejský chrám.
Všeho všudy mám na prohlídku 4 hodiny a krásně si vystačím. Muzeum bylo zavřené… jsem rád, že i přes pozdní příjezd jsem se rozhodl tu nezůstat extra noc. Zítra bych se nejspíš nudil. Osobní poznámka: zkus se vrátit za dalších 6 let.
Snažím se rychle navečeřet. Za 10 minut tam budu!
Je 6:30. Koupil jsem si místenku na turistický autobus ve tři čtvrtě. Rozdílů snad nemůže být víc: nejsou tu naháněči, tiše se rozjedeme, když v 6:40 naskočím. Levnější než lokální autobus, a přesto není přeplněný. Prodali jen skutečná místa. Ještě jedna noc v autobuse a pak pár dní odpočinku v KTM. To zvládnu.
Denní seznam:
- ½ kilo rajčat
- 3 samosy
- 1 chowmein
- přes 2 litry všech možných džusů - liči zůstává mým favoritem
- přes 3 litry vody
Vypadá to na zábavnou noc pro můj močový měchýř. 😵💫
