Hlavní obsah
Cestování

Dva snadné kroky ke zdolání šestitisícovky v Nepálu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Hermit Voita

Hora Ama Dablam v ranních mracích

4. 5. 7:00

Lezení na hory v Nepálu je byznys. Pro jednou platí, že za peníze se dá koupit všechno. Platí to i pro méně slovutné vrcholy?

Článek

Jmenuji se Vojta a jezdím světem za poznáním. Postřehy a zážitky téměř každý den sdílím v krátkém deníku, na který jsi právě narazil/a. Letos projíždím od západu na východ (a možná zpátky) Himaláje. Mapu a další detaily najdeš na https://beacons.ai/hermitvoita.

Shazuji ze sebe bolest. Blíží se čas prvního vrcholu a na slabost není místo. Já to vím, mé tělo to ví. Jeden cíl, jedna mysl, jedna jednotka. Už jsme skoro tam. I tak mi je hrozivá zima, ale to mám v genech. To musím skousnout.

Přiletí sem 5 helikoptér za týden. Většinou se lidi zkouří, opijí nebo se vykoupou a pak zmrznou.
Majitel hotýlku Zelená lodgie v Dzongle

V závislosti na vesnici tu lze najít telefonní signál, či několik satelitních poskytovatelů (Everest Link, Nepal Air, Himalaya Air). Internet tu je rychlejší než kdekoli v Pákistánu a většině Indie. Jediný háček; jsou počítaná data. Je to důkaz neuvěřitelné popularity této oblasti, něco podobného nejde najít nikde jinde v Himalájích.

Nepal link nabízí dobrou komisi. Everest link nedává žádné peníze, tak jsem ho zrušil.
Majitel hotýlku Zelená lodgie v Dzongle

Dneska jsme hory nechali spát; krátká mezihra v přípravě k nadcházejícímu chorusu. Stejně tak my přecházíme z jednoho místa na druhé, zatímco si udržujeme konstantní nadmořskou výšku. Celý den je utopen v mraku. Aspoň nesněží, a tak je to víceméně vyvážené.

Přešli jsme himalájskou dálnici a bylo mi z toho k pláči. Stovky lidí ženoucích se do kopce za splněným dnem. Cihličky v točícím se stroji místního byznysu. Sledujeme skupinu Indů, které průvodce s úsměvem na tváři žene o ves výš, jen aby je začala bolet hlava z výšky. A potom jim s ustaraným úsměvem zavolá helikoptéru: klasický místní scam. Cena snů se tu rovná zlomené grešli.

Naším cílem je víska trochu z naší cesty, kde je sklad horolezeckého vybavení. Jdeme si vyzkoušet boty a s porcí štěstí a dobré vůle si každý z nás (já, Martin a Nick) pár najdeme. Zbytek; sedáky, helmy, spacáky jsou jedna velikost pro všechny. Vyzvedneme si je za pár dní v Lobuche, těsně před tím, než se pokusíme zdolat vrchol.

Tento způsob slézání vrcholů je běžně nazýván základní tábor na vrchol a je poslední dobou velmi populární. Mnoho cestovatelů jdoucích 3 průsmyky si svou cestu okoření vrcholem či dvěma.

Nechali jsme si batohy v Thukle, předtím, než jsme vyrazili si zkoušet boty. Cesta je rovná - stěží 300 metrů dolů a pak zase nahoru. Jsme nazpět okolo páté, akorát včas na večeři, která se podává v šest. Máme štěstí, jelikož náš hotýlek, sedící na dálnici, je prázdný. Až na další skupinu Čechů… A postaršího Američana, který mluví více jak 30 jazyky a prozradí naše krytí. 😂

Pravda - druhý krok. Je jím poplatek 14  tisíc Kč, který by měl obsahovat všechno: průvodce, nosiče, vybavení, ubytování ve stanu a jídlo během dvou dní. Náš pokus o Lobuche East bude 3. a 4. května.

Pro srovnání, Everestový balík stojí mezi 1.3 miliony (Z. Tábor z - do)  a 8 miliony korun (5* servis od dveří domova na vrchol a zpět). Toto jaro bylo vydáno rekordních 430 povolenek.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz